Ruské drony zasáhly školku v Charkově

Ruské drony ve středu zasáhly mateřskou školu v Charkově, uvedl starosta města Ihor Terechov. Všech 48 dětí podle něj přežilo v jednoduchém úkrytu. Jeden člověk ovšem při útoku v Charkově zemřel. Prezident země Volodymyr Zelenskyj dříve informoval o šesti obětech ruských nočních útoků, které mířily na Kyjev i další města. Rusové útočili brzy poté, co ukrajinská armáda informovala o zásahu ruského chemického závodu v Brjanské oblasti. Exploze se ozvaly také v továrně na munici v Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu.

„Ráno tři ‚šáhedy‘ přímo zasáhly budovu, kde fungovala soukromá mateřská škola,“ napsal starosta Charkova Terechov na Telegramu s odkazem na drony íránské konstrukce, které Rusko používá k útokům na Ukrajinu.

Po útoku se podle starosty zřítilo celé druhé patro zasaženého domu. „Naštěstí se učitelkám podařilo včas odvést děti do nejjednoduššího úkrytu v téže budově. Jakmile se záchranáři dostali do sklepa, všech 48 dětí bylo evakuováno,“ dodal Terechov.

„Neexistuje naprosto žádné ospravedlnění pro útoky na děti. Příměří musí přijít dříve než jakákoli jednání, jednání pod údery, jako jsou tyto, je nemožné,“ uvedlo v souvislosti s útokem a případným jednáním s Ruskem o ukončení války ukrajinské ministerstvo zahraničí.

Podle Terechova se útok v Charkově nicméně neobešel bez obětí. Zahynul pracovník komunální firmy, který uklízel ulici. Další lidé byli zraněni, celkem bylo poškozeno šest budov, několik vozidel a tramvajová trolej.

Noční útok v Kyjevě

Ukrajinské úřady oznámily, že v hlavním městě zahynuli nejméně tři lidé. Při útocích bezpilotních strojů na Záporoží utrpělo zranění pět žen, údery v Poltavské oblasti poškodily ropnou a plynárenskou infrastrukturu. Ukrajinské ministerstvo energetiky podle agentury Reuters uvedlo, že ve většině oblastí Ukrajiny byly po útocích zavedeny nouzové odstávky elektřiny. Podle ukrajinského letectva Rusko zaútočilo 405 drony a 28 raketami, zničit se podařilo 333 dronů a 16 raket.

Kyjevský starosta Vitalij Klyčko na Telegramu krátce po 01:00 místního času (po půlnoci SELČ) oznámil, že hlavní město čelí ruskému útoku balistickými raketami, který se ukrajinská protivzdušná obrana snaží odrazit. Obyvatele vyzval, aby zůstali v krytech.

Šéf vojenské správy metropole Tymur Tkačenko pak brzy ráno na svém účtu na Telegramu informoval, že při požáru osmého a devátého patra výškové budovy v Dniprovské čtvrti zahynul jeden člověk. Do rána počet obětí v Kyjevské oblasti stoupl na tři, z nichž dvě jsou děti. Několik dalších lidí utrpělo zranění.

Podle agentury AP záchranáři z poškozené budovy v Dniprovské čtvrti v pořádku dostali deset lidí. V dalších částech města zasahovali mimo jiné v sedmnáctipodlažní obytné budově, kde trosky dronu způsobily požár na pěti patrech, či v poškozené desetipodlažní budově, z níž zachránili dvacet lidí.

Zelenskyj na síti X napsal, že noční útoky dokazují, že Moskva stále necítí dostatečný tlak, aby válku ukončila. „Ruská slova o diplomacii nic neznamenají, dokud ruské vedení nepocítí vážné problémy,“ uvedl. Dodal, že toho lze dosáhnout pouze prostřednictvím sankcí, koordinované diplomacie všech partnerů a zbraní delšího doletu pro Kyjev.

Ruské údery hlásila také města Dnipro a Záporoží. Ruskojazyčný server BBC s odkazem na šéfa vojenské správy Záporožské oblasti Ivana Fedorova napsal, že při devíti dronových útocích utrpělo zranění střepinami či se přiotrávilo kouřem pět žen ve věku od 21 do 62 let. V jedné ze čtvrtí Záporoží vypukl požár v několikapatrové budově a také v několika soukromých domech, upřesnily místní úřady.

Ruské údery mířily také na přístav Izmajil v deltě Dunaje na hranici s Rumunskem, kde údajně způsobily výpadky elektrické energie. Nedávné útoky na energetická zařízení v tomto regionu zanechaly bez proudu tisíce domácností.

Šéf správy Poltavské oblasti Volodymyr Kohut podle Reuters uvedl, že ruský útok na tento region v noci na středu poškodil zařízení ropného a plynárenského průmyslu.

Nahrávám video

O dění na Ukrajině promluvila také zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová, přiblížila situaci v Chersonu a blízkém Mykolajivu, kde se nyní nachází. „Místní říkají, že Cherson je neustále terorizován ruskými drony, leteckými pumami nebo dělostřelectvem. Byla jsem tu naposledy na konci dubna, od té doby se bezpečnostní situace razantně zhoršila,“ poznamenala.

Ukrajina zasáhla chemický závod v Brjanské oblasti

Rusko v noci na středu útočilo krátce poté, co ukrajinská armáda oznámila, že při úterním kombinovaném vzdušném úderu zasáhla v ruské Brjanské oblasti klíčový chemický závod na výrobu výbušnin a raketového paliva.

Ukrajinský generální štáb v prohlášení uvedl, že chemička byla zasažena kombinovaným útokem britskými raketami Storm Shadow a leteckými údery, které podle něj úspěšně pronikly ruskou protivzdušnou obranou. Továrnu označil za klíčové zařízení ruského vojensko-průmyslového komplexu, kde se vyrábí střelný prach, výbušniny a palivo do raket. Škody způsobené operací se nyní vyhodnocují, dodala armáda.

Ukrajinské drony zaútočily také na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu. Informoval o tom server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady a média. Zásahy později potvrdil ukrajinský generální štáb.

„V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky,“ napsal na Telegramu šéf této ruské republiky Arťom Zdunov. O jaký podnik se jedná, neuvedl.

Podle portálu Astra byl zasažen Saranský mechanický závod v Saransku, který patří do státního zbrojního konglomerátu Rostěch a kromě různých technických zařízení vyrábí střelný prach, výbušniny a raketové palivo, uvedl server The Moscow Times. Hlavní město Mordvinska Saransk se nachází 700 kilometrů od ukrajinských hranic.

Ukrajinský generální štáb informuje o útoku na Saranský strojírenský závod v Mordvinsku, kde se podle něj vyrábí mimo jiné munice.

Ukrajinské drony se objevily také na ruském severním Kavkaze. Cílem útoku se podle hlavy Dagestánu Sergeje Melikova stal „jeden z podniků“. „Zatím nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění. Informace o rozsahu škod se upřesňují,“ uvedl Melikov na Telegramu. Zároveň připomněl obyvatelům zákaz zveřejňování informací o útocích dronů, rozmístění armádních sil a strategické infrastruktury.

Podle ruských a ukrajinských telegramových kanálů zasáhl dron jeden z ropných podniků v dagestánské metropoli Machačkale. Také ukrajinský generální štáb ve svém hlášení informoval o úderu na ropnou rafinerii v tomto městě. Hlavním účelem závodu je zajištění paliva a jeho skladování pro ruské námořnictvo, uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil. Noční útok na ruská zařízení označilo za součást snah o „snižování vojensko-ekonomického potenciálu ruského agresora“.

Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana za poslední noc zničila a zneškodnila 33 ukrajinských dronů nad jedenácti regiony, informaci nelze nezávisle ověřit. Mordvinsko ani Dagestán ministerstvo ve zprávě nezmínilo.

Na Brjanský chemický závod Ukrajina útočila už v minulosti

Brjanský chemický závod byl terčem ukrajinských úderů už v minulosti. Při rozsáhlém útoku letos v lednu Ukrajina údajně použila také americké střely dlouhého doletu ATACMS.

Ukrajina již dříve použila střely Storm Shadow, které mají dolet 250 až 560 kilometrů, k úderům na cíle v ruské Brjanské a Kurské oblasti a na Ruskem okupovaném Krymu. Úterní úder na chemickou továrnu přišel souběžně s vyjádřením prezidenta Volodymyra Zelenského, že otázka střel dlouhého doletu je možná „nenahraditelným klíčem k míru“. Čím více je podle něj Ukrajina schopna udeřit v hloubi Ruska, tím je větší ochota Moskvy ukončit boje.

Zelenskyj doufal, že na setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem minulý pátek získá pro Ukrajinu také příslib amerických raket dlouhého doletu Tomahawk. Trump místo toho prohlásil, že se chce vyhnout eskalaci s Ruskem a že by Rusko a Ukrajina měly uzavřít mír na současné linii bojů. Trump také chystá další summit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Budapešti, ačkoli jeho konání v blízké době v úterý zpochybnil vysoce postavený zdroj Reuters z Bílého domu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...