Putin chce na Ukrajině zopakovat Mnichov 1938, řekl Zelenskyj

Nahrávám video

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Zelenskyj v projevu poděkoval za dlouhodobou podporu, zmínil ale, že dodání potřebných zbraní často trvá dlouho, čehož využívá agresor. Jen letos v lednu podle něj zaútočilo na Ukrajinu na šest tisíc ruských dronů. V zemi nezůstala ani jediná elektrárna netknutá konfliktem, upozornil. Ukrajina se už téměř čtyři roky brání otevřené ruské invazi.

Putin by podle Zelenského rád byl carem, ale ve skutečnosti je „otrokem války“. „Cena, kterou Rusko za kilometr čtvereční platí, je 156 vojáků,“ řekl. Moskva nesmí nabýt dojmu, že jí invaze projde, zdůraznil dále Zelenskyj. Spojené státy se často ptají, jaké ústupky by Kyjev mohl udělat, nežádají ale to samé od Kremlu, podotkl ukrajinský lídr.

Nahrávám video

Varování před opakováním historie

„Putin doufá, že zopakuje Mnichov. Ale ne Mnichov 2007, kdy hovořil pouze o rozdělení Evropy, ale Mnichov 1938, kdy předchozí Putin začal rozdělovat Evropu ve skutečnosti,“ varoval Zelenskyj. Ruský vládce vystoupil naposledy na Mnichovské bezpečnostní konferenci právě v roce 2007. V projevu tehdy mimo jiné ohlásil záměr mocenského návratu Ruska.

V bavorské metropoli se v roce 1938 sešli Hitler a zástupci Itálie, Francie a Británie Benito Mussolini, Édouard Daladier a Neville Chamberlain a podepsali takzvanou mnichovskou dohodu, na základě které muselo Československo odstoupit své pohraničí, obývané převážně německy mluvícím obyvatelstvem. Později nacistické Německo obsadilo i Čechy a Moravu a zřídilo protektorát.

Zelenskyj se dále vyslovil pro „okamžité zastavení“ íránského režimu, který dodává Moskvě drony. Bezpečnostní složky v islámské republice při nedávných protivládních protestech zabily podle lidskoprávních organizací a svědků tisíce lidí. V souvislosti s Íránem ukrajinský prezident podotkl, že stejně tak Putin měl být zastaven už dříve.

Kritiku si vysloužil také maďarský premiér Viktor Orbán, který často kritizuje či dokonce blokuje pomoc Evropské unie Ukrajině či přijetí některých protiruských sankcí. Ukrajina podle Zelenského brání Evropu, a proto „dokonce i Viktor může přemýšlet o tom, jak si nechat narůst břicho, a ne o tom, jak nechat narůst svou armádu, aby zabránil ruským tankům vrátit se do ulic Budapešti“.

Ukrajinský lídr doufá, že třístranné rozhovory plánované na příští týden budou konstruktivní, podle jeho názoru to ale občas vypadá, jako by strany těchto rozhovorů řešily každá jiné věci.

Zelenskyj řekl, že je ochoten uspořádat prezidentské volby, pokud na to dostane dva měsíce příměří. Vyzval Trumpa, aby Putina ke klidu zbraní donutil. V takovém případě by parlament v Kyjevě změnil patřičný zákon – ústava totiž nyní neumožňuje vypsat volby za válečného stavu.

Ocenění muniční iniciativy

Česku Zelenskyj poděkoval za muniční iniciativu, z pódia oslovil přímo prezidenta Petra Pavla. Nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO řekl v týdnu novinářům, že česká iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur.

Muniční iniciativu v minulosti opakovaně vyzdvihoval i generální tajemník NATO Mark Rutte. Nový český premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové české vládní koalice původně hovořili o tom, že iniciativu zruší. Nakonec do ní ale Praha pouze přestane přispívat penězi a projekt bude pokračovat.

Zesilme politický tlak na Rusko, vyzval Pavel

Pavel v Mnichově připomněl, že před třemi lety na této konferenci varoval před přehnaným optimismem v souvislosti s plánovanou protiofenzivou ze strany Ukrajiny. „Moji kolegové se se na mě dívali s podezřením, že podkopávám válečného ducha Ukrajiny, ale já jen varoval před vytvářením očekávání, která když se nenaplní, tak povedou k frustraci,“ uvedl český prezident.

Příliš optimistická očekávání nechce vytvářet ani pro letošní rok. „Vím, jakému nepříteli čelíme. Přál bych Ukrajině, aby žila v míru, a to co nejdříve, ale zároveň to vyžaduje řadu velmi konkrétních kroků z naší strany,“ upozornil Pavel.

Nahrávám video

Nutné je podle hlavy státu hlavně urychlit dodávky všech vojenských materiálů, aby Ukrajina nepřicházela o další území. Cena za každý čtvereční kilometr ukrajinského území je enormně vysoká i pro Rusy, podotkl prezident s tím, že podporu Kyjevu je třeba udržet či navýšit a posílit také sankce, a to zejména vůči ruské stínové flotile.

„Rusko musí pochopit, že jediná cesta je vyjednávat,“ zdůraznil Pavel. „Je na nás, zejména na USA, posílit hlavně politický tlak na Rusko, ne tolik na Ukrajinu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 4 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 7 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 10 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.