Ukrajinci musejí sami rozhodnout, jak bude vypadat mír, řekl Scholz. Čínu vyzval k tlaku na Rusko

Německý kancléř Olaf Scholz v projevu ve Spolkovém sněmu odmítl v ruské válce proti Ukrajině mír nadiktovaný Moskvou. Zdůraznil, že pokud by se Ukrajina přestala bránit, znamenalo by to její konec. Pomoc Kyjevu tak podle kancléře není jen morální povinností, ale také součástí bezpečnostního uspořádání Evropy. Šéf německé vlády rovněž vyzval Čínu, aby nevyzbrojovala Rusko a aby využila svého vlivu v Moskvě k nátlaku na odchod ruských vojáků z Ukrajiny.

„Láska k míru neznamená podrobení se většímu sousedovi,“ řekl Scholz v reakci na některé názory, podle kterých by Německo mělo přestat dodávat zbraně ukrajinské armádě. „Pokud by se Ukrajina přestala bránit, byl by to její konec,“ uvedl s tím, že Ukrajinci bojují za svou svobodu i za další existenci.

Kancléř poznamenal, že všichni nyní vědí, jak vypadá život pod ruskou okupací, neboť o tom vypovídají města jako Buča či Mariupol. Proto podle něj sami Ukrajinci musejí rozhodnout, jak bude mírová dohoda vypadat, případný ruský diktát mírových podmínek označil za nepřijatelný.

Německo proto bude podle Scholze Ukrajinu podporovat, dokud to bude nutné. Svou pomoc bude Berlín nadále úzce koordinovat se spojenci, především s USA, aby se NATO nestalo válčící stranou.

V projevu se Scholz obrátil i na Čínu, která udržuje úzké vazby na Rusko a která se dosud zdráhá ruskou invazi odsoudit. „Můj vzkaz Pekingu je jasný. Využijte svého vlivu na Moskvu, ať se stáhne z Ukrajiny. Nedodávejte žádné zbraně agresorovi, kterým je Rusko,“ řekl. Zároveň ocenil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga za to, že se postavil proti použití jaderných zbraní a proti jaderné rétorice.

Scholz: Konec války je na Rusku

Konec konfliktu na Ukrajině je podle Scholze plně na Rusku. „Rusko usiluje na Ukrajině o vojenské vítězství, toho ale nedosáhne. Ruský prezident Vladimir Putin se přepočítal v tom, že čas je na jeho straně,“ řekl. Poznamenal, že čím dříve Putin pochopí, že imperialistické cíle nenaplní, tím větší bude naděje válku ukončit.

Před rokem Scholz v projevu před poslanci prohlásil, že ruská agrese je dějinným přelomem, neboť porušila evropský bezpečnostní systém založený na tom, že hranice nelze měnit silou. Kancléř tehdy slíbil posílení rozpočtu na obranu a poskytnutí zvláštního zbrojního fondu o objemu 100 miliard eur (2,34 bilionu korun).

„Sliby, které jsem před rokem učinil, stále platí,“ řekl nyní. V rámci podpory Ukrajiny i v zájmu vlastní bezpečnosti Německo podle něj posílí svůj zbrojní průmysl, mimo jiné dlouhodobými zakázkami.

Merz kritizoval zaměňování agresora a oběti

Po Scholzovi k poslancům promluvil šéf konzervativní opozice a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz, který kancléřovi vytknul nedostatečnou rozhodnost a jen pomalu se zvyšující finanční podporu německé armádě.

Ostře kritizoval poslance postkomunistické Levice a populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) za to, že při manifestacích za mír záměrně zaměňují to, kdo je v konfliktu obětí a kdo útočníkem.

Merz podobně jako další následní řečníci poukázal na kontroverzní Manifest za mír, který sepsaly poslankyně Levice Sahra Wagenknechtová a aktivistka za práva žen Alice Schwarzerová. Manifest žádá Scholze, aby zastavil dodávky zbraní na Ukrajinu a začal jednat, na Putina se ale dokument přímo neobrací.

Proti dodávkám zbraní se opětovně vyjádřil spolupředseda AfD Tino Chrupalla. „Není to naše válka,“ řekl. Za jediného vítěze konfliktu pak označil Spojené státy. Když prohlásil, že nehájí ruský přístup, reagovali ostatní poslanci smíchem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 2 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 8 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 11 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 12 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...