Ukrajinci se považují za národ odlišný od Rusů a Putin to nemůže změnit, říká historik Rychlík

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin chce obnovit Sovětský svaz a rozdělení vlivu v Evropě jako po druhé světové válce. Jeho problémem je imperialistické myšlení, Rusové se totiž nikdy nevyrovnali se ztrátou území. Ukrajinci se ale za Rusy nepovažují, a to Putin nezmění. V pořadu Interview ČT24 to řekl historik a expert na dějiny slovanských národů Jan Rychlík.

Rychlík ruský vpád na Ukrajinu nečekal, třebaže si uměl představit anexi separatistických území. Ale je už zjevné, proč se to stalo. „Putin se netají tím, že chce obnovit Sovětský svaz, nebo spíše vytvořit Ruskou říši 2.0, byť na jiných základech,“ říká historik. To znamená vytvořit prstenec satelitních států, které by byly formálně samostatné, ale vojensky a politicky závislé na Moskvě.

Druhým krokem by zřejmě mělo být obnovení ruského vlivu ve střední Evropě tak, jak byl nastaven po druhé světové válce, dodává historik. Mnoho lidí sice říká, že výsledek druhé světové války se nedá překreslovat, ale to je podle Rychlíka omyl. „Výsledky druhé světové války už dávno neplatí a nic z nich nevyplývá,“ podotýká.

Pokud by došlo k porážce Ukrajiny a nastolení loutkového režimu, tak tam budou „dočasně“ umístěna ruská vojska, ta se dostanou na hranice Slovenska, Polska, Maďarska a Moldavska a pak bude Putin zřejmě žádat, aby se vojska NATO stáhla na linii z roku 1997, protože on přece území musí zajistit, nastiňuje historik. Doufá ale, že k pádu Ukrajiny nedojde, a záleží podle něj na tom, kolik svět Putinovi dovolí. 

SSSR = Rusko?

Rychlík se obává, že velká část Rusů vnímá, že Sovětský svaz rovná se Rusko. Rozpad SSSR vnímají jako ztrátu svého historického území, stejně jako Maďaři doteď nevydýchali Trianon, podotkl. Vnímat to tak sice podle historika mohou, ale problém je, když z toho někdo chce odvíjet praktickou politiku.

„Nemá to historické opodstatnění. Musíme si uvědomit, jak vznikal ruský stát. Moskevské knížectví se začalo od Ivana III. postupně rozšiřovat na všechny strany, poté co setřáslo nadvládu Mongolů, v šestnáctém století dosáhlo Tichého oceánu, postupně se tlačilo k Baltskému moři a za Kateřiny Veliké dosáhlo k Černému moři – ale nic z toho nejsou historická ruská území,“ řekl.

Rychlík je přesvědčen, že u většiny moderních národů historické území definovat nejde.

„My Češi máme tu výhodu či nevýhodu, podle úhlu pohledu, že se náš stát nachází už tisíc let na stejném místě. Polský stát se ale posouvá od Dněpru přes Vislu až k Odře a zase zpátky. Takže je těžké říct, co jsou historická území. Pro Poláky bylo těžké přijmout ztrátu Lvova, což je jedno z center polské kultury. Také to dokázali, tak proč by to nemohli dokázat Rusové? Každý stát je jednou větší a jednou menší. Myslím, že u velkých národů je problémem imperiální mentalita,“ uvedl.

Emocionální vztah k Sovětskému svazu Rusům podle Rychlíka nikdo nebere, ale není důvod, proč by se měli cítit ukřivděni. Jejich bezpečnost a životní prostor jsou dostatečně zajištěny i bez Pobaltí či Ukrajiny, míní.

Jazyk národ neurčuje

Putin mluvil také o tom, že Ukrajinci a Rusové jsou jeden národ. „To je asi tak, jako když Češi tvrdili, že Češi a Slováci jsou jeden národ. Národem je skupina lidí, která se za něj považuje, je úplně jedno, jakým jazykem hovoří. Naše utkvělá představa je, že jazyk určuje národ. To jsme převzali od Němců. Není tomu tak. Je spousta národů, které hovoří více jazyky, třeba Irové, nebo jsou národy, které mají společný jazyk a přesto to jsou odlišné národy, třeba Srbové, Chorvati, Bosňáci, Černohorci,“ uvedl.

„Takže když už od devatenáctého století se většina Ukrajinců považuje za národ odlišný od Rusů, tak tímto národem jsou. Putin nebo kdokoli jiný na tom nemůže nic změnit, protože mají odlišnou identitu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 2 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 3 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 5 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 6 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 7 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 9 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...