Ukrajinci zastavili postup Rusů na Slovjansk. Pomáhají jim další dodávky západních zbraní

Pokračují boje na východě Ukrajiny. Ruským invazním silám se stále nedaří zlomit odpor v Mariupolu, obráncům ale docházejí síly. Ostřelování v noci čelily například Charkov či Mykolajiv. The Guardian s odvoláním na nejmenovaného evropského činitele píše, že Moskva najala pro východní ofenzivu deset až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie či Libye. Obránci obdrželi náhradní díly pro vojenské stíhací letouny a další vojenská pomoc z USA se chystá. Moskva zas ve středu úspěšně otestovala novou mezikontinentální raketu.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Podle úterní ranní zprávy britské rozvědky Rusové pokračují s navyšováním vojenské přítomnosti u východních hranic Ukrajiny, zatímco boje na Donbase nabírají na síle s tím, jak se invazní vojska snaží prolomit ukrajinské obranné linie.

Zpravodajci se domnívají, že stále existuje riziko přesných útoků na cíle napříč Ukrajinou. Okupanti se podle Londýna snaží narušit přesuny ukrajinských jednotek, zbraní i vybavení na východ země.

Ve zprávě z pozdních úterních hodin rozvědka informovala, že se ukrajinským silám podařilo odrazit několik ruských pokusů o postup na východě země. Invazní síly se nadále potýkají s již známými problémy, jako jsou logistické a technické potíže, ale i vysoká morálka ukrajinských bojovníků. Rusům se dle zpravodajců nedaří ani zlomit odpor v Mariupolu.

Ukrajinští vojáci zastavili také postup ruských sil z města Izjum mezi Charkovem a Donbasem směrem na nedaleký Slovjansk. Ve městě zůstalo asi 10 až 15 tisíc civilistů a panují obavy, že se řítí do humanitární katastrofy.  

Na Donbase má prý Rusko až 20 tisíc žoldáků

Nadále pokračuje ostřelování a bombardování na frontě na Donbase. Exploze se v noci dále rozléhaly také Charkovem, kde si podle agentury Reuters rakety v úterý vyžádaly nejméně čtyři mrtvé, či Mykolajivem. Vedení města vyzvalo obyvatele, aby vyhledali nejbližší úkryt, případně alespoň zůstali dále od oken.

Ukrajinské letectvo tvrdí, že v úterý se podařilo sestřelit devět ruských vzdušných cílů, mimo jiné letadlo, helikoptéru, raketu a pět dronů. Od začátku invaze podle Kyjeva přišlo Rusko už o téměř 21 tisíc vojáků, 815 tanků a tisíce jiných vozidel či 321 letadel a vrtulníků. Moskva naopak ohlásila zničení nejméně 496 dronů a 2388 tanků. Tvrzení ani jedné z válčících stran nelze nezávisle ověřit.

Podle britského Guardianu Rusko pro ofenzivu na východě Ukrajiny najalo až dvacet tisíc žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí. Rekrutovali je údajně žoldnéři z ruské Wagnerovy skupiny. Guardian cituje nejmenovaného evropského činitele, podle nějž se jedná o pěchotu. „Nemají žádné těžké vybavení nebo vozidla,“ prohlásil činitel.

„Na území naší země a v příhraničních oblastech Ruska se soustředí prakticky celá bojeschopná část armády okupantů. Poslali proti Ukrajině skoro všechny a všechno, co se dá použít v boji,“ nechal se v nočním projevu slyšet ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Podle politického geografa Libora Jelena z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ruské jednotky postupují snadno v otevřené krajině, ale opět narazí na problémy ve chvíli, kdy se budou pokoušet o dobytí větších měst.

„Ukrajinská armáda si toho je vědoma, přizpůsobí tomu strategii, určitě se nebude pouštět do otevřených bojů v krajině, budou využívat znalost prostředí, útočit v menších skupinách zezadu v rámci partyzánské války, využívat drony,“ předpokládá analytik. Je podle něj otázkou, zda má Rusko ještě zdroje na další a další vlny útoků.

Nahrávám video

Ukrajinské tajné služby varovaly, že Moskva chystá na jihu Ukrajiny „referenda“ o připojení k Rusku. Přípravy se podle Ukrajinců uskutečnily v Chersonské nebo Mykolajivské oblasti. V Záporožské oblasti už jsou zaznamenané i případy hlasování. Ruská média šíří video, na kterém si obyvatelé obce Rozovka údajně odhlasovali připojení k neuznané Doněcké republice. Jiní obyvatelé této vesnice namítají, že většinu lidí na videu vůbec nepoznávají. 

Černobyl už opět komunikuje

Odstavená jaderná elektrárna v Černobylu obnovila přímou telefonickou linku s ukrajinským jaderným regulátorem, oznámila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE).

Dříve Kyjev Mezinárodní agenturu pro atomovou energii informoval, že ztratil s černobylskou elektrárnou přímý kontakt. Zprávu o opětovném uvedení linky do chodu přivítal v úterý šéf MAAE Rafael Grossi. „Očividně to nebyla udržitelná situace a je to velmi dobrá zpráva, že regulátor může nyní elektrárnu kontaktovat, kdykoli potřebuje,“ citovala ho agentura AP.

Grossi má podle svého dřívějšího oznámení vést delegaci odborníků MAAE, která vyrazí do elektrárny na kontrolu. Cesta se má uskutečnit, jakmile to bude možné.

USA chystají další pomoc

Pentagon se v úterý nechal bez bližších podrobností slyšet, že Ukrajina ze zahraničí obdržela další stíhačky. Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ale informaci později opravil s tím, že obdržela pouze náhradní díly pro letouny. 

Dle agentury Reuters nicméně americký prezident Joe Biden v nejbližších dnech oznámí další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů (16 miliard korun).

Biden kromě toho přislíbil další dodávky dělostřeleckých systémů. Vyslání těchto zbraní oznámili také britský premiér Boris Johnson a kanadský předseda vlády Justin Trudeau. O pomoci Ukrajině jednali jmenovaní lídři společně s dalšími západními spojenci Kyjeva v úterý prostřednictvím konferenčního hovoru.

Více než stovku bezpilotních letounů Switchblade se Ukrajině zavázal darovat jejich výrobce, americká zbrojařská firma AeroVironment.

Norská vláda ve středu oznámila, že Ukrajině poslala protiletadlové komplety francouzské výroby Mistral se zhruba stovkou raket. „Konflikt na Ukrajině může být dlouhodobý a země je závislá na mezinárodní podpoře, aby odolala ruské agresi,“ řekl k tomu norský ministr obrany Bjorn Arild Gram.

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu

Rusko úspěšně vyzkoušelo novou mezikontinentální raketu Sarmat, oznámilo ministerstvo obrany. Prezident Vladimir Putin vzápětí prohlásil, že tato jedinečná zbraň přiměje k zamyšlení všechny, kteří se pokoušejí ohrožovat Rusko. Sarmat patří k nové generaci ruských strategických zbraní, jejichž vývoj Putin ohlásil v předvečer prezidentských voleb v roce 2018.

„Blahopřeji k úspěšnému vypuštění mezikontinentální balistické rakety Sarmat. Je to velká a významná událost v rozvoji perspektivních zbraňových systémů ruské armády,“ řekl Putin podle agentury TASS. Podle prezidenta se zbraň vyznačuje nejvyššími technickými parametry a je schopna překonat všechny prostředky moderní protiraketové obrany.

Do výzbroje by raketa mohla být podle dřívějších vyjádření ruských představitelů zařazena v letošním roce. Ministerstvo obrany uvedlo, že se tak stane po završení nynějších zkoušek. Jeden raketový pluk se již připravuje na přezbrojení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 43 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...