Ukrajinskou armádou prochází „ztracená generace“ mladých vojáků

Nahrávám video

Ukrajina se potýká s pomalým, ale vytrvalým ruským postupem na frontě. Ukrajinskou armádu sužují také velké ztráty na životech či početní převaha agresora. Muži na frontě chybí, Kyjev v reakci na to snížil mobilizační věk z 27 na 25 let. Podle odhadů se však zhruba 1,5 milionu mužů odvodu vyhýbá. Od jara proto ukrajinské velení láká do svých řad i nejmladší muže, kteří ještě nejsou v odvodovém věku. Agentura Reuters zaznamenala, jak válka proměňuje ty, kteří byli nedávno ještě chlapci, ve ztracenou generaci.

Pavlo Broškov není na frontě už od léta. Každý, byť minimální pokus o krok je pro něj ale stále bojem. Protáhlé a hluboké jizvy mu stále připomínají, jak zůstal ležet na bojišti. Po postřelení do obou nohou se nemohl ani hnout, myslel si, že smrti už nemůže uniknout.

„Všichni chlapci vběhli do keřů a malý dron se ke mně snášel a snášel. Visel asi dva metry nade mnou a uviděl jsem na něm ten zas…ý granát,“ popisuje zraněný ukrajinský voják. „Pochopil jsem, že ve chvíli budu roztrhaný na kousky,“ dodává.

Jeho spolubojovník ale na poslední chvíli dron sestřelil, a zachránil mu tak život. Následovala rehabilitace, která k úplnému uzdravení ale už nepovede. „Stálo to za milion (hřiven)? Žádný milion za to nestojí, protože už nikdy nebudu schopný chodit, stálo to za milion?“ dodává.

Finanční motivace pro mladé rekruty

Jako další mladé muže zlákala Pavla právě vysoká odměna dobrovolnického programu ukrajinské armády určeného pro ty nejmladší, kteří ještě nedosáhli povinného odvodového věku, tedy 25 let. V přepočtu 60 tisíc korun měsíčně, půlmilionový bonus a bezúročná hypotéka měly přinést jemu, jeho manželce a malé dcerce lepší budoucnost.

Pavlo se bez váhání do programu zapsal, aby bránil svůj domov, který napadla ruská armáda téměř před čtyřmi lety – tedy v době, kdy byl on sám ještě takřka dítětem. „Narodil jsem se v Rusku, ale vybral jsem si ukrajinskou pěchotu, protože je nejsilnější. Chci být lepší pěšák než ti, kteří jsou ve filmech,“ říká zraněný Broškov.

Agentura Reuters zmapovala osud Pavla a deseti jeho spolubojovníků, kteří v březnu podstoupili intenzivní bojový výcvik. Z jedenácti mladých mužů už nebojuje nikdo. Čtyři utrpěli zranění, jeden je vážně nemocný, dva dezertovali, jeden spáchal sebevraždu, tři zůstávají pohřešovaní v bojích.

Reuters nedokázal zjistit, jestli se jedná v řadách mladých rekrutů o běžný vzorec. Ukrajinská armáda totiž na příslušný dotaz nereagovala. Mezi pohřešovanými je i Pavlův nejlepší kamarád Jevhen. „Někdy přemýšlím, že bych býval raději zůstal s ním, bojoval a zemřel, kdybych musel,“ přemítá Broškov.

Po Jevhenovi vytrvale pátrá jeho sestra Alina Juščenková. Ona, stejně jako tisíce dalších Ukrajinců, hledá alespoň střípek informace, co se stalo s jejími blízkými na frontě. „Necítím, že by zemřel. Věřím, že je naživu. Věřím s boží vůlí, že je v zajetí,“ svěřila se Juščenková.

Ti, kdo se vrátí, už nikdy nejsou jako dřív. Pavlo stále trpí bolestmi i nočními můrami. Frontu ve skutečnosti není schopný opustit úplně. „Nemyslím na budoucnost, žiji jen dneškem, jen existuji, necítím se jako člověk, necítím radost,“ vyjmenoval Broškov. Navzdory všemu ale Pavlo svého rozhodnutí nelituje, a pokud by se na frontu mohl vrátit, prý by neváhal.

Ukrajinista Svoboda vyzval ke změně pravidel

„Ukrajina v hrobě opravdu ještě neleží, Rusové nic moc fantastického nepředvádějí,“ uvedl v Horizontu ČT24 ukrajinista a historik David Svoboda z Muzea paměti XX. století. Odvod a mobilizace však byly ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dle Svobody „naprosto zpackány“, přesto ocenil ukrajinskou „bojezdatnost“. Tu prý dokládá to, že se Rusko „příliš z místa nehýbe“.

Společnost v napadené zemi je dle Svobody traumatizována. „Samozřejmě, že se ví, že pokud Ukrajina výrazně pravidla nezmění, tak se se zlou potáže,“ pokračoval. Zmínil také kritiku prezidenta Zelenského, který prý „netlačil na pilu“, neboť mladá generace patří k jeho elektorátu.

Podotkl, že mladé muže na frontu odvádí také Rusko, které dle něj doznává „kolosálních ztrát“. Pokud podle něj Moskva výrazně nenavýší vojenské kapacity, nebude prý schopná výrazného průlomu. Momentálně má ruská invazní armáda na ukrajinském bojišti dle Svobody zhruba 700 tisíc mužů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 18 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...