USA dělí vojenskou pomoc mezi Izrael a Ukrajinu, republikáni podporu Kyjevu blokují

Nahrávám video

Válku mezi Izraelem a Hamásem,  kterou před měsícem zahájilo palestinské teroristické hnutí útokem na židovský stát, s napětím sleduje i Ukrajina. Někteří její spojenci už teď dělí vojenskou pomoc mezi ni a právě Izrael. Konkrétně se tak děje ve Spojených státech, a to i navzdory opakovaným ujištěním z Washingtonu, že podpora Kyjevu je neutuchající.

„Samozřejmě, že Rusko chápe, že se teď pozornost přesouvá z Ukrajiny na Blízký východ. Samozřejmě, že Rusko má z této války velkou radost,“ komentoval nedávno konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Rusko sází na to, že na Západě zesílí hlasy volající po pokusech o smíření s Ruskem, po jednání alespoň o příměří, o zakolíkování statu quo. To je to, o co Rusko usiluje a co by bylo ruským vítězstvím,“ nastínila Petra Procházková z Deníku N, jak by Rusko mohlo ze současné situace profitovat.

Američtí republikáni ve Sněmovně reprezentantů už odmítli propojit pomoc pro Izrael a Ukrajinu. Peníze pro Kyjev blokují, zatímco Izraeli chtějí poslat podporu v přepočtu za více než 330 miliard korun. 

Nový předseda americké sněmovny chce samostatný balík pro Izrael

Americký prezident Joe Biden a mnozí senátoři tento návrh chtějí odmítnout právě proto, že na Ukrajinu zapomíná. Kyjevu prozatím vyčlenili alespoň střely do systémů HIMARS a další vybavení z armádních zásob. „Hamás a Putin představují jiné hrozby, ale v jedné věci jsou si podobní: chtějí zcela vyhladit sousední demokracii,“ prohlásil před časem prezident Biden. 

Samostatný balík pro Izrael prosazuje nový předseda republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů Mike Johnson. Na souběžné dodatečné pomoci Kyjevu trvá nejen Bidenova vláda, ale i většina Demokratické strany v Senátu a rovněž někteří republikánští senátoři. Bílý dům chce do balíku zahrnout i další položky včetně humanitární podpory Pásma Gazy.

Prezident minulý měsíc navrhl uvolnit pro Izrael asi jedenáct miliard dolarů a pro Ukrajinu více než 61 miliard. Zároveň avizoval, že Johnsonův návrh by v případě schválení v Kongresu vetoval.

Bidenova administrativa už v září požadovala vyčlenění dodatečných 24 miliard dolarů a varuje, že Ukrajina bez americké pomoci nebude na bojišti úspěšná. Ministerstvo obrany minulý týden podle reportérky webu Politico uvedlo, že mu na dodávky vojenského materiálu zbývá něco přes pět miliard dolarů.

Borrell: Pokud prohraje Ukrajina, prohrajeme i my

Na vytrvalé podpoře Ukrajiny zatím trvají třeba představitelé Velké Británie a Evropské unie. Té ale hrozí, že další finanční balík neprosadí, protože ho zablokuje Maďarsko a Slovensko.

„Pokud prohraje Ukrajina, prohrajeme i my. Musíme udržet soulad a jednotu v podpoře Ukrajiny. Jsme pro ni tím největším dodavatelem pomoci – my, a ne Spojené státy,“ zdůraznil nejvyšší představitel unijní diplomacie Josep Borrell.

Ukrajinští vojáci stále věří ve vítězství. Na rozdíl od izraelských sil ale nemají možnost svého nepřítele zcela obklíčit, a snaží se ho proto hlavně vyčerpat. K tomu ale potřebují, aby se jejich spojenci neunavili dříve než ruské zbrojovky a ruská armáda.

„I Ukrajina převedla svůj průmysl do válečného módu, zbrojovky zvýšily svou produkci o 62 procent, ale Rusko má náskok a výhody v průmyslové velikosti, masivnosti,“ upozornila v Horizontu ČT24 Procházková. 

„Nedávno ukrajinská rozvědka oznámila, že ruské zásoby přesně cílících raket jsou v podstatě stejné, jako byly před velkou (plnohodnotnou) invazí, asi osm set kusů vhodných k okamžitému použití. To je znepokojivá zpráva, protože se dost spoléhalo na to, že se Rusko vojensky vyčerpá, že ty rakety dojdou. Teď před zimou je to pro nás i pro Ukrajinu velmi špatná zpráva, že má Rusko k dispozici takový arzenál,“ uzavřela redaktorka Deníku N.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 46 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 2 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...