USA mluví o rýsující se dohodě s Ruskem, Moskva ale trvá na zničení Ukrajiny

Prezident USA Donald Trump uvedl, že věří, že Rusko a Ukrajina tento týden uzavřou „dohodu“. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff po posledním jednání s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem sdělil, že mírová dohoda s Ruskem „se rýsuje“. Jak ale upozornil Institut pro studium války (ISW), dva z nejvýše postavených ruských představitelů dali krátce po této schůzce najevo, že pozice Moskvy se nemění a že trvá na svých dříve přednesených požadavcích, které by v důsledku vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny.

„Doufejme, že se Rusko a Ukrajina tento týden dohodnou,“ napsal Trump na své sociální sítí Truth Social v neděli pozdě večer. „Obě země pak začnou obchodovat ve velkém se Spojenými státy americkými, které prosperují, a vydělají na tom,“ dodal, aniž uvedl podrobnosti o případném pokroku v mírových jednáních ve válce, kdy se Ukrajina už přes tři roky brání otevřené ruské agresi.

Trumpův vyslanec Witkoff byl o pár dní dříve po svém jednání s Putinem trochu konkrétnější. „Myslím, že jste použil velmi dobré slovo, ‚rýsuje se‘,“ odpověděl Witkoff na otázku moderátora stanice Fox News, zda se dohoda s Putinem rýsuje, nebo zda Rusko jen hraje o čas k získání vojenské výhody. Jednání s Putinem a jeho dvěma poradci, Jurijem Ušakovem a Kirillem Dmitrijevem, označil Witkoff za přesvědčivé.

Také Trump po schůzce svého vyslance s šéfem Kremlu, která se uskutečnila 11. dubna, řekl novinářům, že rozhovory „možná mohou probíhat OK“ a že „vy to brzy zjistíte“. Witkoff si podle listu The Wall Street Journal myslí, že Putin mír skutečně chce, a Trump se kloní na jeho stranu.

Mnozí experti i političtí představitelé ale opakovaně upozorňují, že Rusko svou válku ukončit nechce. Rovněž takzvané velikonoční příměří, které Putin během svátků vyhlásil jen na třicet hodin, označili politici i experti za pouhý taktický manévr, který byl určený Trumpovi k zachování jeho přízně. Moskva navíc vlastní „příměří“ v tisících případů porušila, upozornil Kyjev, i když z jeho nedodržování obviňuje Rusko Ukrajinu.

Sám Putin opět odmítl tento týden v pondělí přistoupit na plné příměří navržené Ukrajinou a USA a jeho mluvčí Dmitrij Peskov prohlásil, že Kreml není připraven diskutovat o časovém rámci pro ukončení války, upozornili analytici z ISW.

Kromě toho už předtím podotkli, že pár dní po posledním jednání Witkoffa s Putinem dali dva vysoce postavení ruští představitelé – šéf zahraniční zpravodajské služby SVR Sergej Naryškin a ministr zahraničí Sergej Lavrov – jasně najevo, že požadavky, kterými Moskva konec své agrese podmiňuje, se nezměnily. Jejich splnění by přitom vedlo ke zničení nezávislé Ukrajiny.

Lavrov také po jednání Witkoffa s Putinem řekl, že Rusko a Spojené státy se dosud nedohodly na žádných „klíčových parametrech“ potenciální dohody o ukončení války.

Rusko ze svých maximalistických požadavků neslevilo

Naryškin minulý týden prohlásil, že jakákoli dohoda ukončující ruskou invazi musí obsahovat neutralitu Ukrajiny, její „demilitarizaci“ a „denacifikaci,“ zrušení zákonů, které podle nepodložených tvrzení Moskvy diskriminují rusky mluvící obyvatele země, a uznání nezákonné ruské anexe Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti.

Moskva anexi těchto regionů vyhlásila na základě nelegálních „referend“ z podzimu 2022, a to navzdory tomu, že tyto regiony nemá pod kontrolou celé. Kromě toho už v roce 2014 nelegálně anektovala i ukrajinský poloostrov Krym.

Lavrov řekl v polovině dubna ruskému listu Kommersant, že současná ukrajinská vláda je „protiústavní“, což koresponduje s opakovaným zpochybňováním legitimity ukrajinského vedení z ruské strany.

odvolání proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče po jeho útěku ze země v roce 2014 označovali Rusové za puč a současného prezidenta Volodymyra Zelenského nazývali „diktátorem,“ protože zůstává v čele státu i po uplynutí pětiletého mandátu. Ukrajinské zákony ale konání voleb v době válečného stavu neumožňují.

Lavrov rovněž vyloučil, že by se Rusko stáhlo ze čtyř částečně okupovaných ukrajinských regionů. Ohledně ruských požadavků odkázal na Putinův projev z loňského června s tím, že v něm šéf Kremlu ruské požadavky „velmi jasně nastínil“.

Putin už tehdy jako podmínku pro pouhé zahájení vyjednávání požadoval, aby se Ukrajina stáhla z celého území Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti včetně těch jejich částí, které Moskva nikdy neokupovala, a aby svět uznal tyto regiony za ruské.

Dále požadoval zrušení všech západních protiruských sankcí, demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny a její neutralitu.

Území, suverenita, obranyschopnost

Jak píše ISW, Moskva se své nejextrémnější podmínky snaží často zamlžit používáním vágních výrazů. Jde jí ale o to, aby se Ukrajina vzdala nejen části svého území, nýbrž i své budoucí suverenity a schopnosti se bránit. Za tímto účelem Rusové trvají na následujících požadavcích:

„Demilitarizace“ Ukrajiny

Rusko požaduje „nevratnou demilitarizaci“ Ukrajiny, což konkrétně znamená, aby Ukrajina zmenšila svou armádu na úroveň před rokem 2022 a zavázala se, že nikdy nepostaví vojsko schopné bránit zemi proti budoucí ruské agresi.

„Denacifikace“ Ukrajiny a dosazení „legitimní“ vlády

Termínem „denacifikace“ Rusové maskují svůj požadavek na dosazení proruské vlády do Kyjeva. V minulosti také definovali „denacifikaci“ jako likvidaci „těch, kteří ostatním vštěpují rusofobii“.

Moskva podle expertů používá „rusofobii“ jako nálepku pro své kritiky obecně. V případě Ukrajiny tak činí k ospravedlnění své agrese a k záměrné záměně pachatele a oběti, dodává historik Tymothy Snyder. Ukrajinci jsou v tomto uvažování „rusofobní,“ protože se ruskému násilí brání, a právě tato jejich „rusofobie“ je pak pro Moskvu argumentem pro jejich zničení, vysvětlil Snyder.

Konec aspirací Ukrajiny na vstup do NATO nebo jiného bezpečnostního bloku

V rámci požadované „neutrality“ by země nesměla vstupovat do jakýchkoli vojenských aliancí a měla by zapovězeno uzavírat vojenské dohody i hostit na svém území zahraniční vojáky či vojenské systémy. Kyjev by tak podle ISW nemohl uzavírat ani bilaterální bezpečnostní dohody, které si v poslední době vyjednal či vyjednává.

Přiznání (nejen) okupovaného ukrajinského území Rusku

Rusové otevřeně požadují Krym a celou Doněckou, Luhanskou, Chersonskou a Záporožskou oblast, a to bez ohledu na to, že části čtyř posledně jmenovaných regionů má stále pod kontrolou Kyjev, a nikoliv okupační vojska. Kromě toho ale opakovaně naznačují, že jejich územní ambice jdou dál a zahrnují celou jižní a východní Ukrajinu, tedy i Dněpropetrovskou, Mykolajivskou a Oděskou oblast, upozornil ISW.

Řešení „základních příčin“ války

Moskva opakovaně definuje jako jednu z „hlavních příčin“ války porušení údajného závazku NATO „neexpandovat“ do východní Evropy. Jak ale vysvětlují experti, žádný takový příslib nikdy nepadl a rozšíření Aliance je tak odrazem přání zemí bývalého východního bloku.

Pokud jde o případné přistoupení Ukrajiny k NATO, což Rusko opakovaně zmiňuje jako údajnou hrozbu pro svou bezpečnost, Kyjev sice v minulosti udával členství v Alianci jako svůj strategický cíl, blok mu ale na summitu v Bukurešti v roce 2008 Akční plán členství nenabídl. O dva roky později vláda proruského prezidenta Janukovyče členství v NATO z bezpečnostní strategie dokonce vyřadila a dávala přednost nezúčastněnému statusu země. Následná ruská agrese ale pohled na věc změnila.

Jako druhou z „hlavních příčin“ války Kreml uvádí údajnou diskriminaci etnických Rusů a ruského jazyka, médií a kultury na Ukrajině. Právě údajnou potřebou „ochrany“ Rusů a rusky mluvících Moskva agresi proti svému sousedovi také ospravedlňuje, což ale neodpovídá realitě. Ruština se na Ukrajině dlouho těšila přinejmenším stejné popularitě jako ukrajinština, což z velké části změnila právě až ruská agrese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...