USA se podle Bidena nechystají kvůli Ukrajině vyslat do oblasti vojáky

Americký prezident Joe Biden vyloučil možnost, že by USA vyslaly svoje vojáky na obranu Ukrajiny, protože země není členem NATO. Dodal, že v úterním rozhovoru se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem varoval před dosud nevídaně tvrdými ekonomickými sankcemi v případě ruské agrese a že věří, že Putin jeho zprávu pochopil. Biden rovněž očekává brzké jednání zástupců Ruska a zemí NATO o situaci na ukrajinských hranicích. Jednat o Ukrajině bude rovněž s bukurešťskou devítkou, kam patří i Česko.

USA, NATO a Ukrajina obviňují Moskvu ze shromažďování desetitisíců vojáků u hranic s Ukrajinou s cílem invaze na Ukrajinu. Rusko to však odmítá.

„Představa, že by se Spojené státy uchýlily jednostranně k použití síly, aby odpověděly na ruskou invazi na Ukrajinu, není v tuto chvíli na stole,“ řekl Biden. Dodal přitom, že USA mají „morální a právní závazek vůči našim spojencům v NATO“, na Ukrajinu se však nevztahuje.

Biden v úterý hovořil o situaci na ukrajinských hranicích s Putinem dvě hodiny prostřednictvím videokonference. Podle vyjádření mluvčích Biden ruského prezidenta varoval před důsledky případné agrese. Putin zase požadoval záruky, že se NATO nebude rozšiřovat na východ. Americký prezident mu je však podle Bílého domu odmítl dát a řekl, že každá země má svobodnou volbu ohledně toho, s kým uzavře spojenectví.

Biden bude jednat s východním křídlem NATO i Zelenským

Americký prezident rovněž prohlásil, že do pátku oznámí setkání s vysoce postavenými zástupci Ruska a nejméně čtyřmi velkými zeměmi NATO. Jednat by se podle prezidenta USA mělo o ruských obavách z rozšiřování NATO a o opatřeních, jež musí být přijata, aby se podařilo „snížit teplotu na východní frontě“.

Bílý dům dále oznámil, že Biden bude ve čtvrtek jednat se zástupci zemí východního křídla NATO, takzvané bukurešťské devítky, do níž patří i Česko. Biden chce v telefonátu lídrům Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Bulharska a Rumunska přiblížit závěry svého hovoru s Putinem, „vyslechnout si jejich názory na aktuální bezpečnostní situaci a zdůraznit zapojení Spojených států do transatlantické bezpečnosti,“ uvedl Bílý dům.

S bukurešťskou devítkou se Biden spojí zřejmě po svém telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který v úterý označil videohovor Bidena s Putinem za pozitivní věc a za vítězství Ukrajiny. Bližší komentář ale podle listu Ukrajinska pravda poskytne až ve čtvrtek, po rozhovoru s šéfem Bílého domu.

Putin předloží USA bezpečnostní návrhy

Putin ve středu uvedl, že Rusko během týdne předá Spojeným státům své návrhy ohledně bezpečnosti. Putin nabídku Američanům učiní „maximálně veřejně“, řekl ruský prezident podle TASS po jednání s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem v černomořském letovisku Soči na jihu země.

„Tato otázka je provokativní,“ odpověděl Putin novinářům na dotaz, zda se Rusko chystá či nechystá napadnout Ukrajinu. Rusko podle Putina vede mírumilovnou politiku, ale má právo zajistit si svou bezpečnost ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě. Netečně přihlížet případnému vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance by z ruského hlediska bylo podle Putina „zločinnou nečinností“, protože má důvody předpokládat, že v případě vstupu do NATO by Ukrajina na svém území rozmístila zbraně ohrožující Rusko.

NATO si podle Putina již nyní počíná vůči Rusku „jasně konfrontačně“. Současně ruský prezident ubezpečoval, že nechce žádnou konfrontaci, a ujišťoval o připravenosti pokračovat v dialogu se Spojenými státy.

Zaorálek: Nord Stream 2 je pro Rusko víc než Ukrajina

O situaci mezi Ruskem a Ukrajinou mluvil ve středečním Interview ČT24 bývalý šéf české diplomacie a současný ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten se domnívá, že Rusko nezaútočí, protože by to znamenalo konec Nord Streamu 2.

Podle agentury Reuters totiž američtí představitelé sdělili členům amerického Kongresu, že existuje dohoda s Německem, podle které by v případě invaze na Ukrajinu Berlín plynovod, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, zavřel. „Konec Nord Streamu je pro Rusko významnější než celá Ukrajina. Že by tohle riskovali, se mi nezdá,“ podotkl Zaorálek.

Není si zároveň jistý, zda by efekty útoku byly tak velké na to, aby stálo za to do takové akce jít. Na to podle něj kladou důraz Spojené státy, které Rusko odstrašují zdůrazňováním nákladů operace. Cestu, jak Rusku vzdorovat, Zaorálek vidí i ve vyšponování sankcí tak vysoko, aby mělo Rusko pocit, že se mu útok nevyplatí. Připomněl zároveň, že Ukrajina není členem NATO.

„Takže v případě, že by Rusko zaútočilo na Ukrajinu, tak to není tak, že nastupujeme. Tyto garance od nás Ukrajina nemá,“ řekl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...