USA se vrací k roli obránce Kyjeva, tvrdí expert

Nahrávám video

Spojené státy jednají se spojenci o novém balíku zbraní pro Ukrajinu. Nová vojenská podpora pro Kyjev bude vůbec první od začátku ruské plnohodnotné války, kterou schválí současný šéf Bílého domu Donald Trump. Ten nově souhlasil, že nákup amerických zbraní zaplatí evropští členové NATO. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy se USA znovu přibližují pozici obránce Kyjeva, podle politologa Jakuba Dopierally Trump hledá způsob, jak Ukrajinu podpořit, ale zachovat si tvář před domácími podporovateli.

Trump v pondělí pohrozil Rusku a jeho obchodním partnerům uvalením až stoprocentních cel a dalších sankcí, pokud nebude do padesáti dní uzavřena dohoda o ukončení války proti Ukrajině. Analýza BBC hovoří o tom, že tato hrozba Moskvu spíš uklidnila než vyděsila – Rusko se prý připravovalo na horší sankce, navíc se díky zmíněnému časovému limitu bude moci připravit.

Podle Břízy ale nejde o toto konkrétní oznámení, jako spíš o trend, kdy se americká administrativa odklání od taktiky „pobídek“, které volila vůči Rusku. Zjišťuje prý, že nedovedou válku ke konci. „Vidíme, že Spojené státy se postupně dostávají na notu Kyjeva, notu obránce,“ tvrdí Bříza.

Nahrávám video

„Je to způsob podpory, který Trump považuje za politicky udržitelný. Aby ho mohl prodat svým podporovatelům, kteří odmítají jakoukoliv přímou vojenskou pomoc Ukrajině. To je jeden ze slibů, který dával v rámci prezidentských voleb,“ říká Dopieralla.

„Ukrajinci říkají, že ‚konečně Trump pochopil, co jsme mu celou dobu říkali – že (ruskému vůdci Vladimiru) Putinovi se nedá věřit, že nechce žádný mír‘,“ nastiňuje náladu ve válkou sužované zemi redaktor Českého rozhlasu Ondřej Soukup.

Nahrávám video

Někteří analytici však nevěří, že by Trump uvalil zmíněná cla na obchodní partnery Ruska, jako je Čína nebo Indie.

„Na jednu stranu chcete, aby Rusko neprodávalo do zahraničí ropu a plyn a nezískávalo peníze na svou válku na Ukrajině. Pokud by ale přestalo ropu dodávat, tak se zvýší světové ceny. To je věc, na kterou je americký volič extrémně citlivý,“ dodává Soukup.

Co dokázal Rutte

Bříza podtrhuje i roli šéfa NATO Marka Rutteho, který „pochopil, že pro Trumpa jsou důležité peníze“. „Jednotlivé členské státy budou platit za zbraňové systémy tvrdými dolary,“ předesílá Bříza, který zároveň upozorňuje, že v řadě států Evropy vznikne patrně „opozice“, která bude tvrdit, že jde o příliš „drahou záležitost“.

Při srovnání celkové podpory, kterou Ukrajině poskytly Spojené státy a Evropská unie, převažuje pomoc z Evropy. USA jsou ale pro Ukrajinu nejvýznamnějším dodavatelem zbraní. A to i přesto, že v posledních měsících posílaly jen výzbroj schválenou předchozím prezidentem Joem Bidenem.

Americké zbrojovky dosud dodaly ukrajinským obráncům třeba miliony kusů dělostřelecké munice. Klíčový význam mají pro Kyjev i americké rakety ATACMS s doletem až tři sta kilometrů. Podle agentury AP je Ukrajina naléhavě potřebuje, protože zásoby poslané Bidenem se už vyčerpaly.

Nahrávám video

Spojené státy poskytly také desítky raketometů či houfnic a stovky obrněných vozidel. Prozatím není jasné, jestli tyto útočné zbraně dodají znovu. Potvrzené ale je, že pošlou systémy protivzdušné obrany Patriot a rakety do nich. Právě ty jsou podle Soukupa zásadní a ukrajinským obráncům velmi chybí.

Hovor Trumpa a Zelenského

Soukup upozorňuje, že přislíbené zbraně jsou zatím pouze součástí „rámcové dohody“, podle Břízy Ukrajině významně pomůže, když se obnoví dodávky zbraní, které už dostávala. „USA určitě nebudou dodávat letouny páté generace, nové speciální hypersonické zbraně, nebudou dodávat střely s plochou dráhou letu Tomahawk,“ říká Bříza.

List The Financial Times však napsal, že Trump se v soukromém rozhovoru ptal svého ukrajinského protějšku Volodymyra Zelenského, zda by Ukrajina byla schopná udeřit na Moskvu, pokud by Spojené státy Kyjevu poskytly zbraně dlouhého doletu. Šéf Bílého domu podle listu naznačil, že takový nápad podporuje, prý by to Rusy donutilo zasednout k jednacímu stolu.

Trump v rozhovoru pro BBC sdělil, že je z Putina zklamaný, ale ještě s ním „neskončil“. Podle Břízy má ruská diplomacie ještě v rukou „trumfy“, třeba v případě dalších vyjednávacích týmů ohledně konce války. Nyní totiž mohou být na „úrovni ministrů“. Dopieralla upozorňuje, že postoje Trumpa ohledně Putina nejsou „stálé“ a mohou se zase rychle změnit.

Nahrávám video

Vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný v pondělním Interview ČT24 hovořil o tom, že na Ukrajině se počítá s tím, že válka bude nová realita, podle Břízy ale není možné, aby konflikt tohoto rozsahu trval ještě několik let.

„Není možné, aby válka této intenzity, kdy za tři a půl roku máme minimálně 1,2, ale spíše 1,5 milionu mrtvých a zraněných na obou stranách, trvala dál,“ podotkl.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 24 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...