Írán pohrozil blokádou Rudého a Ománského moře

Síly, které Američané přesouvají do regionu, podle zdrojů WP zahrnují asi šest tisíc vojáků na palubě letadlové lodě USS George H. W. Bush, kterou doprovází několik válečných lodí. Washington se podle nich snaží přimět Írán k uzavření mírové dohody a zároveň zvažuje další vzdušné údery či pozemní operace v případě, že se křehké příměří zhroutí.

Koncem měsíce by mělo do regionu dorazit dalších 4200 příslušníků námořní pěchoty a námořníků na výsadkové lodi USS Boxer spolu s jejím expedičním útvarem námořní pěchoty a doprovodnými válečnými plavidly. O jejich nasazení Pentagon rozhodl už dříve. V regionu je podle něj nyní na padesát tisíc amerických vojáků.

Posily se zřejmě připojí k americkým válečným lodím již rozmístěným na Blízkém východě zrovna v době, kdy by mělo 22. dubna vypršet dvoutýdenní příměří mezi válčícími stranami, poznamenal WP.

V reakci na otázku o navýšení americké vojenské přítomnosti v regionu mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová řekla, že americký prezident Donald Trump si „moudře nechal všechny možnosti otevřené pro případ, že Íránci se nevzdají svých jaderných ambicí a neuzavřou dohodu se Spojenými státy“.

Viceprezident USA JD Vance i zbytek vyjednavačů USA podle ní v Pákistánu dali íránským představitelům jasně najevo limity, které Washington nepřekročí. Zároveň o Íráncích prohlásila, že s pokračující blokádou bude jejich „zoufalá touha po dohodě jen sílit“.

Íránské výhrůžky

Íránské síly pohrozily dalšími kroky. Námořní dopravu v Rudém moři sice narušit nemohou, útoky ji ale mohou ochromit proíránští hútíjští povstalci, kteří ovládají část Jemenu. Ti již v minulosti cílili na plavidla proplouvající strategickou úžinou Báb al-Mandab, spojující Rudé moře a Adenský záliv.

V době, kdy Írán ochromil lodní dopravu v Hormuzském průlivu, přes který bylo před zahájením války převáženo dvacet procent veškeré ropy obchodované na světovém trhu, vyváží například Saúdská Arábie značnou část své ropy právě přes Báb al-Mandab.

Z ropných polí ve Východní provincii vede asi 1200 kilometrů dlouhý ropovod Petroline, který končí v přístavu Janbu v Rudém moři. Odtud Saúdská Arábie ropu vyváží přes Báb al-Mandab na asijské trhy, v případě uzavření úžiny kvůli hútíjským útokům by ropné tankery mohly Rudé moře opustit pouze přes egyptský Suezský kanál.

Příměří zatím nebylo prodlouženo

Spojené státy stále nevyjádřily oficiální souhlas s prodloužením příměří s Íránem, sdělil ve středu médiím vysoký americký představitel. Podle něj jednání o klidu zbraní, který končí zhruba za týden, stále pokračují. Agentura Reuters ve středu odpoledne napsala, že dle Bloomberg news USA a Írán zvažují prodloužení příměří o dva týdny. Podle zdroje Reuters Izrael prodloužení klidu zbraní očekává.

Mluvčí Bílého domu Leavittová později oznámila, že se jedná o možnosti uspořádat další kolo mírových rozhovorů s Íránem. Jejich jediným zprostředkovatelem je podle ní Pákistán. „Velmi pravděpodobně se uskuteční tam, kde naposledy,“ řekla k místu konání, kterým byl minule Islámábád. Neupřesnila ovšem případné datum a poznamenala, že Spojené státy „formálně nepožádaly o prodloužení příměří“.

Přerušení bojů s Íránem na čtrnáct dní oznámil v noci ze 7. na 8. dubna americký prezident Donald Trump. Útoky ze vzduchu ustaly, spory a konfrontace se však přesunuly na moře a především na Hormuzský průliv. Příměří by mělo skončit zhruba v polovině příštího týdne. „Jsou tu neustálé kontakty mezi USA a Íránem pro dosažení dohody,“ popsal nejmenovaný americký činitel citovaný médii.

To již dříve uvedl také mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. „Od neděle, kdy se íránská delegace vrátila do Teheránu, bylo vyměněno několik vzkazů prostřednictvím Pákistánu,“ sdělil.

O víkendu se mezi Íránem a Spojenými státy uskutečnila nepřímá jednání o ukončení války. Žádný výsledek ale rozhovory v Islámábádu nepřinesly. Mezi spornými body je podle médií například obohacování uranu ze strany Íránu. Teherán tvrdí, že má na obohacování právo v rámci rozvoje svého nevojenského jaderného programu, USA trvají podle médií na jeho pozastavení na nejméně dvacet let.

Podle pákistánské armády do Teheránu ve středu přiletěli pákistánský ministr vnitra Mohsin Nakvi a šéf ozbrojených sil Ásim Munír. Návštěva se podle jejich prohlášení koná v souvislosti s pokračujícími snahami země zprostředkovat dohodu mezi Íránem a USA. Agentura Reuters později s odvoláním na íránskou agenturu Tasním napsala, že Írán a Pákistán budou ve čtvrtek v Teheránu podrobně projednávat zprávy, které si od neděle vyměnily Írán a Spojené státy.

Vrácený čínský tanker

USA pokračují v blokádě íránských přístavů. Čínský tanker Rich Starry se ve středu musel vrátit do Hormuzského průlivu. Přestože v úterý opustil Perský záliv, v Ománském moři ho podle agentury Reuters zastavila americká blokáda. Tanker je sankcionován kvůli obchodování s Íránem.

Americký torpédoborec také v úterý zablokoval cestu dvěma ropným tankerům plujícím z Íránu. Plavidla vyplula z přístavu Čáhbahár v Ománském zálivu. Válečná loď Spojených států je kontaktovala prostřednictvím rádiové komunikace, řekl Reuters nejmenovaný americký činitel. Z jeho vyjádření nebylo jasné, zda americké plavidlo použilo nějaké další varovné signály.

Americký činitel dále uvedl, že tyto dvě lodě byly mezi šesti obchodními plavidly, která podle oblastního velitelství americké armády CENTCOM uposlechla rozkazy obrátit se zpět do íránských přístavů. Velitelství rovněž sdělilo, že žádné lodě nepronikly přes blokádu od té doby, co v pondělí vstoupila v platnost.

Do Perského zálivu podle Reuters Hormuzským průlivem pluje i další Spojenými státy sankcionovaný tanker. Ropný tanker Alicia s kapacitou dvou milionů barelů míří do Iráku, kde má naložit náklad ve čtvrtek. Také tanker Alicia je stejně jako čínský Rich Starry sankcionován kvůli přepravě íránského „černého zlata“.

Armáda USA podle Reuters ve středu oznámila, že během blokády íránských přístavů devět plavidel uposlechlo příkaz amerických sil, aby se otočila a vrátila směrem k Íránu.

Blokáda za blokádou

Teherán se v reakci na americko-izraelské útoky snaží blokovat volnou plavbu Hormuzským průlivem, který je klíčovou vodní cestou pro vývoz ropy a zemního plynu z oblasti Perského zálivu. USA naopak po neúspěchu jednání v Islámábádu o ukončení války v pondělí zahájily blokádu íránských přístavů.

Podle prohlášení amerického velení zveřejněného na síti X se do operace zapojilo více než deset tisíc vojáků za podpory více než tuctu válečných lodí a několika desítek letadel.

Americký prezident Donald Trump podle Reuters doufá, že tento krok donutí Írán přijmout americké podmínky pro ukončení války, kterou 28. února zahájily USA a Izrael svými útoky na islámskou republiku. Trump tvrdí, že otevření klíčového průlivu bylo podmínkou čtrnáctidenního příměří s Íránem, které má vypršet příští týden.

Jednání Spojených států a Teheránu by mohla v Pákistánu pokračovat ještě tento týden. O jejich obnovení se kromě hostitelské země zasazují i Čína, Egypt, Saúdská Arábie a Turecko.