V Bělorusku se konaly první parlamentní a místní „volby“ od protestů

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Na pořádek v každé hlasovací místnosti dohlížela policie, která kvůli tomu vytvořila speciální skupiny rychlé reakce, napsal na svém webu list Komsomolskaja pravda v běloruském vydání.

Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne už bezmála tři desetiletí, tvrdí, že Západ chce využít hlasování k destabilizaci běloruské společnosti. Dopoledne běloruský vůdce prohlásil, že se hodlá ucházet o znovuzvolení do čela země v příštím roce. Západ nicméně výsledky minulého hlasování o hlavě státu neuznává.

Lukašenko v neděli na adresu opozice řekl, že „ani jedna z jejich variant, dokonce ani ta nejradikálnější, v Bělorusku neuspěje“. „Umíme vyvodit závěry z našich dřívějších chyb. Proto nemají v co doufat,“ doplnil. Nařkl opozici, že se prý plánuje zmocnit části země, kam by následně vstoupila vojska Severoatlantická aliance. Žádné důkazy pro svá tvrzení ale nepředložil. Navíc opozice nebyla připuštěna do voleb.

„Volby“ bez opozice

Z nedělních „voleb“ tak má vzejít 110 poslanců parlamentu a celkem 12 514 místních zastupitelů, přičemž většina kandidátů tak pochází z povolených stran, které podporují Lukašenkovu politiku. Volební místnosti se zavřely ve 20:00 místního času (18:00 SEČ). Podle tvrzení ústřední volební komise účast dosáhla dvě hodiny před koncem hlasování 70,29 procenta.

„Volby probíhaly v ovzduší strachu, v němž nemůže být volební proces nazýván demokratickým,“ reagoval podle Reuters na zprávy o průběhu hlasování mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller.

Generální tajemník postsovětského Společenství nezávislých států Sergej Lebeděv prohlásil, že úřady přijaly všechna opatření, aby nepřipustily zopakování situace po prezidentských volbách 2020. Lebeděv během hlasování vede misi pozorovatelů z tohoto spolku, ovládaného Moskvou. Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě nebyli pozváni.

Po prezidentských „volbách“ v srpnu 2020, jejichž vítězem úřady opět vyhlásily Lukašenka, ale opozice i Západ jejich výsledky odmítly uznat, se v zemi na několik měsíců zdvihla vlna protestů proti zfalšování voleb. Statisíce lidí vyšly do ulic, ale Lukašenko s podporou Moskvy protesty potlačil.

Asi 35 tisíc lidí pořádkové síly zadržely, tisíce z nich zbili v policejních celách, stovky nezávislých médií a nevládních organizací byly v zemi zakázány. Běloruský režim má podle nevládní organizace na ochranu lidských práv více než čtrnáct set politických vězňů. Vůdci protestů byli buď uvězněni, anebo donuceni k emigraci.

Nedělní „volby“ lze podle analytiků pokládat za test před těmi prezidentskými, které se mají konat příští rok. Režim si ověřuje nové technologie a nové mechanismy vyloučení nezávislých kandidátů a pozorovatelů, což má zaručit, že změna prostřednictvím voleb je vyloučena, napsala agentura APA v předvečer hlasování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...