Ukrajina a Rusko se v Istanbulu dohodly na nové výměně zajatců

Na výměně všech válečných zajatců, kteří jsou těžce zraněni nebo mladší 25 let, se v tureckém Istanbulu dohodly Rusko a Ukrajina. Po asi hodinovém pondělním jednání to podle agentur odděleně oznámili vedoucí delegací obou stran – ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov a poradce Kremlu Vladimir Medinskij. Zástupci obou zemí souhlasili i s návratem těl šesti tisíc padlých vojáků na každé straně.

O výměně hovořil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu zemí východního a severního křídla NATO v litevském Vilniusu. „Prostřednictvím turecké strany jsme si vyměnili dokumenty a připravujeme nové propuštění válečných zajatců,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci na okraj summitu lídrů zemí takzvané Bukurešťské devítky a skandinávských zemí.

V reakci na výsledek druhého kola přímých rozhovorů také obvinil Moskvu, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, nikoli o komplexní příměří, a svůj americký protějšek Donalda Trumpa vyzval, aby uvalil na Rusko sankce. „Opravdu očekáváme, že Trump podnikne rázné kroky. Očekáváme, že podpoří sankce, které donutí Rusko ukončit válku, nebo alespoň učinit první krok, kterým je příměří,“ prohlásil ukrajinský lídr.

Nahrávám video

„Šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak po jednání uvedl, že ukrajinská strana na schůzce předala té ruské seznam odvlečených dětí. Teď je ale otázka, co dál. Umerov prohlásil, že si obě delegace vyměnily memoranda, která mají být seznamem bodů k prodiskutování a která mají obě strany namířit ke klidu zbraní. Kyjev tvrdí, že si dá zhruba týden na to, aby se s memorandem seznámil. Pak se k němu vyjádří,“ komentoval rokování zpravodaj ČT v Istanbulu Václav Černohorský.

Rusko bezpodmínečné příměří odmítlo

Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja v turecké metropoli doplnil, že Rusko myšlenku na bezpodmínečné příměří odmítlo. Ukrajina podle něj nemohla bezprostředně reagovat na ruské návrhy, protože je obdržela teprve v pondělí.

Zdroj agentury TASS přidal, že pokračování druhého kola se už v pondělí neuskuteční. „Delegace odletí do hlavních měst,“ upozornil s tím, že jedním z témat schůzky byla výměna zajatců.

Nahrávám video

Umerov mimo to řekl, že Ukrajina navrhla, aby se další kolo jednání s Ruskem konalo v řádu týdnů. „Navrhujeme ruské straně uspořádat schůzku do konce tohoto měsíce, od 20. do 30. června,“ upřesnil ministr a dodal, že delegace by se měly pokusit dohodnout na schůzce prezidentů obou zemí. O uspořádání takového rusko-ukrajinského summitu, kterého by se mohl zúčastnit také Trump, bude usilovat také Turecko, prohlásil podle agentur tamní prezident Recep Tayyip Erdogan.

Požadavky Kremlu

Moskva podle ruské agentury Interfax předložila Kyjevu dvě varianty podmínek zastavení bojů. První z nich podle ní zahrnuje zahájení úplného stažení ukrajinských vojáků z ruského území včetně ukrajinských regionů, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem okupuje a označuje je za ruské. Druhou variantu Interfax označuje za „balíček", který mimo jiné předpokládá zastavení západní vojenské pomoci napadené zemi.

Agentura Reuters napsala, že ruské memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů zahrnuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a čtyř ukrajinských oblastí, které Moskva okupuje, za ruská území. Kreml rovněž žádá podle Reuters o omezení počtu ukrajinských vojáků a zbraní, neutralitu Ukrajiny a zákaz vojenských aktivit třetích států na jejím území.

Ukrajinské úřady rovněž tvrdí, že z ukrajinského území bylo ruskými silami násilně odvezeno do Ruska na dvacet tisíc ukrajinských dětí. Kyjev žádá, aby jejich návrat byl součástí případné mírové dohody. Moskva kontruje, že děti byly přemístěny, aby nepřišly k úhoně během bojů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 11 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 6 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...