V Rusku je nedostatek benzinu. Zřejmě bude muset nakupovat z Asie

Rusko se po sérii ukrajinských útoků na rafinerie potýká s nedostatkem paliva. I podle oficiálních médií je v zemi kritická situace, na čerpacích stanicích se tvoří dlouhé fronty, v řadě oblastí platí omezení prodeje a některé benzinové pumpy jsou zcela na suchu. Ukrajinské drony řadu rafinerií vyřadily z provozu nebo omezily jejich kapacitu. Místní úřady se připravují na dovoz pohonných hmot z Asie, píše Moscow Times.

I oficiální list Kommersant uvedl, že na ruskému trhu s pohonnými hmotami chybí přibližně dvacet procent měsíční spotřeby benzinu, což odpovídá asi 400 tisícům tun z celkové dvoumilionové spotřeby, a uznává, že řešení situace může vyžadovat další opatření. Mezi nimi zmiňuje například zmírnění environmentálních předpisů, ale i možnost importu paliva.

List dále uvedl, že kvůli výpadkům v dodávkách musela do 22. září polovina čerpacích stanic prodávajících benzin na Rusy okupovaném Krymu zavřít. Zdroje listu hovoří o „kritické situaci“ na trhu s palivy. V pondělí pak úřady na Krymu zastropovaly objem jednotlivého nákupu na třiceti litrech benzinu. Na některých místech je však povoleno natankovat pouze deset litrů.

Nejvíce zasažený je právě Krym a regiony na ruském Dálném východě. S problémy se ale potýkají i čerpací stanice velkých ropných společností v jiných regionech. „Problémy vznikly v Kirovské, Nižněnovgorodské a Kostromské oblasti,“ vyjmenovává Moscow Times. Server Meduza zmiňuje také Leningradskou Bělgorodskou, Lipetskou oblast a Stavropolský kraj. Podle serveru Newsweek se s nedostatky potýká nejméně dvacet ruských regionů.

Ceny rostou a úřady hledají zdroje jinde

Velkoobchodní ceny benzinu navíc v Rusku prudce rostou. Od začátku roku se zvýšily o více než čtyřicet procent. To negativně ovlivňuje inflaci, protože vyšší ceny paliv nevyhnutelně ženou nahoru náklady v zemědělství, dopravě a logistice, což se promítá do vyšších cen potravin a základního zboží.

Aby vláda uhasila krizi na trhu s palivy, již v červenci zakázala vývoz benzinu do zahraničí. Původně měl tento zákaz platit jen do konce srpna, teď v úterý ho však úřady prodloužily už do konce roku 2025 a rozšířily jej i na motorovou naftu.

Moskva navíc prudce zvýšila nákup benzinu z Běloruska. Pokrývá to však méně než dvě procenta celkové ruské poptávky. Předpokládá se, že Rusko bude do sousední země dodávat stále více své ropy, kterou pak může odkupovat zpět již zpracovanou.

Ani to však zřejmě nebude stačit. Podle Kommersantu se Moskva kvůli neustávajícím ukrajinským útokům na rafinerie již obrací na Čínu a další země v Asii včetně Jižní Koreje a Singapuru s žádostí o dodávky benzinu.

Naznačuje to i fakt, že rada Euroasijské hospodářské komise v úterý zrušila dovozní cla na benzin, motorovou naftu i lodní palivo. Bezcelní dovoz má zůstat v platnosti do konce června 2026.

Stát má také pokrýt rozdíl mezi cenami na světovém trhu a nižšími cenami paliv na domácím trhu tím, že je zadotuje z prostředků federálního rozpočtu, tvrdí Kommersant. Dovoz z Asie mají zajistit společnosti Rosněfť, NNK a státní Promsyrieimport. Má se jednat asi o 150 tisíc tun měsíčně, píše list.

Ukrajinské útoky narušily kapacitu rafinerií

Podle deníku Financial Times Ukrajina od srpna zasáhla nejméně 16 z 38 ruských ropných rafinérií, včetně těch největších, jako je Rjazaň a Volgograd. Některé z nich byly nuceny zcela zastavit výrobu. Jen v září útoky poničily nejméně sedm zařízení, některé z nich byly zasaženy i vícekrát. Od začátku roku je to dokonce 21 z 38 největších rafinerií, podotýká BBC. Ukrajinci tak za poměrně krátkou dobu Rusko připravili o téměř čtyřicet procent celkové výrobní kapacity rafinérií.

Vzhledem k tomu, že Rusko nemá ani dostatečné skladovací kapacity, bude muset snížit také produkci ropy, protože ji nemá kde uskladnit. Ukrajina navíc zintenzivnila i útoky na ropnou infrastrukturu a přístavy, aby zabránila vývozu ropy.

Kyjev také vyzval západní spojence, aby uvalili další sankce na ruskou energetiku, s jejíž pomocí Moskva již čtvrtým rokem financuje agresivní válku proti sousední zemi.

Americký prezident Donald Trump opakovaně naléhal na EU, aby zastavila dovoz ruské ropy a paliv s tím, že přísnější opatření USA závisí na tom, zda Evropa sníží svou závislost na Moskvě.

Nedostatek pohonných hmot se v některých ruských regionech objevuje na konci každého léta, v období vyšší poptávky ze strany zemědělců. Letos je sice situace horší, odborníci však předpokládají, že s koncem období zvýšené poptávky a při zachováním vývozních omezení by se situace ohledně paliv měla do konce října nebo začátku listopadu normalizovat. V případě potřeby má vláda k dispozici i další regulační nástroje a prozatím přinášejí určitou úlevu dodávky z Běloruska, uzavírá server Meduza.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 mminutou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 19 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...