V Rusku nenastane revoluce, ale demokracie může vytvořit tlak, míní historik Timothy Garton Ash

Nahrávám video

„Svoboda není proces. Svoboda je neustálý boj, záleží na nás, jakým směrem se historie vydá,“ domnívá se britský historik a publicista Timothy Garton Ash. Profesor evropských studií na Oxfordské univerzitě se ve svých pracích zabývá soudobými dějinami střední a východní Evropy, současnou situaci nejen v těchto regionech rozebral i jako host Interview ČT24. Demokracii je podle něho nutné nejen bránit na Západě, ale také budovat spolupráci mimo tento prostor.

V současném západním světě vnímá Timothy Garton Ash ohrožení demokracie, a to včetně Spojených států, přestože mu něco takového dříve přišlo pro USA nepředstavitelné.

Střet stoupenců současného prezidenta Joea Bidena z Demokratické strany a bývalého republikánského šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který chce znovu kandidovat, podle Ashe není střetem jen dvou různých názorů, ale rozdělil Spojené státy na „dvě Ameriky“.

Důležitou roli v rozdělení společnosti nejen zámořské velmoci přisuzuje Ash médiím. „Svobodná média byla vždy pilíři demokracie,“ připomíná. „V Americe či Polsku je mediální prostředí polarizované, v Česku mnohem méně, což je pro demokratické prostředí zásadní,“ srovnává.

Identifikace dezinformací

Za nutné považuje rovněž bránit se dezinformacím, které jsou podle něho pro Rusko či Čínu podobně důležitým nástrojem v rozšiřování vlivu jako zbraně. „Dezinformace nikdy nepůjdou úplně odstranit, ale musíme se je naučit lépe identifikovat. Když si koupím sendvič, přečtu si na obalu, odkud pochází, to samé by mělo být u informací,“ nabádá Ash.

Další cestu, jak dopad dezinformací snižovat, spatřuje ve výuce digitální gramotnosti už od dětství. Naopak k zákazům dezinformačních platforem radí přistupovat obezřetně. „Zakazují diktátoři,“ říká, „v demokracii je na voličích, aby rozhodovali.“

Obává se rovněž, že se nedaří potlačovat populismus. V postkomunistických zemích vidí příčinu v korupci, v příliš úzkých vztazích mezi finančními a politickými zájmy. Řešením je prý větší transparentnost a také více mladých lidí, kteří by se chtěli v politice angažovat a tím ji měnit. Populismus ale Ash kritizuje i ve své rodné Velké Británii, zejména v souvislosti s brexitem. „Máme lidi, kteří dokáží skvěle hovořit, ale pak ,skutek utek‘,“ podotýká.

Konec války? Nemusí nastat jen pomocí vojenského řešení

Smutným poučením z historie podle Ashe je, že lidi sjednotí společný nepřítel. Tím se nejdéle od 24. února letošního roku stal Vladimir Putin a jeho agrese vůči Ukrajině. „Evropská unie a NATO ukázaly jednotu a odhodlání. Otázka ale je, když dojde na lámání chleba, když pocítíme následky na našich peněženkách, když lidé přijdou o práci, zůstaneme stále tak odhodlaní?“ pokládá Ash řečnickou otázku. „Ale já jsem optimista, jsem přesvědčen, že Evropané se probudili, byl to pro ně obrovský šok,“ odpovídá si na ni.

Jak skončí válka, je podle britského historika těžké předvídat. V současnosti se zdá, že odhodlaná Ukrajina s podporou Západu zbraně nesloží, Ash předpokládá, že stejně tak Putin v čele jaderné mocnosti se vzdát nehodlá.

„Ale může se stát, že se změní buď Západ, nebo Rusko,“ připouští jiné než vojenské řešení. „V Rusku určitě nedojde k nové revoluci, ale víme, že mezi elitami panuje nespokojenost. Pokud zintenzivníme tlak, můžeme očekávat, že nastane určitá změna, možná lidé začnou na Putina tlačit.“

Demokracie u sousedů

Ash věří, že Rusko má šanci, byť to potrvá dlouho, stát se demokratickou zemí – zvláště pokud bude v dosahu demokratické Evropy, ostatně kulturně se Rusové dívají více k Západu než k Východu. Podnět vidí Ash ve vytvoření širšího evropského prostoru, který by zahrnul i demokratickou Ukrajinu, Gruzii a Moldavsko.

„Rusové uvidí, že jejich sousedé žijí v demokratickém prostoru a že se mají lépe než oni,“ spoléhá historik. Ze stejného důvodu pokládá za vhodný krok demokracii nejen bránit, ale i překročit hranice tradičního západního světa a budovat spolupráci s Indií nebo Brazílií, přestože to bude těžké.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 7 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 9 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 11 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 12 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 13 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 14 hhodinami
Načítání...