Válka na Ukrajině oživila rusko-japonské spory. Tokio zvažuje umístění amerických jaderných zbraní

Tokio se připojilo k sankcím proti Rusku, zmrazilo majetek celkem 61 Rusů včetně dvanácti poslanců Státní dumy. Odpor Japonců vůči invazi je značný, sankce podporuje přes osmdesát procent veřejnosti. Kromě humanitární pomoci poskytne japonská vláda Ukrajině také nesmrtící vojenské vybavení a přijme uprchlíky. Konflikt otevřel v zemi debatu o možném umístění jaderných zbraní.

Podle japonského premiéra Fumia Kišidy ohrožuje válka řád celého světa. Země proto zmrazila majetek jak jednotlivcům, tak organizacím, mezi sankcionovanými jsou i ruští poslanci. „Jsou tam také významní ruští bankéři, oligarchové a členové jejich rodin. (Japonsko) zakázalo také vývoz čipů do Ruska, což je velmi významný zásah pro ruský zbrojní průmysl,“ vyjmenovala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Podle agentury Reuters jsou mezi sankcionovanými členové rodiny finančníka Jurije Kovalčuka a také miliardáře Viktora Vekselberga. Už předtím země zmrazila jmění patřící ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a také jmění jeho spojence, běloruského autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Nahrávám video

Zavedení sankcí podporuje přes osmdesát procent Japonců. Konflikt na Ukrajině také dominuje zpravodajství. „To je výjimečná věc na Japonsko, kde se lidé většinou zajímají zejména o domácí dění,“ podotýká Šámalová. Japonská média mají na Ukrajině vlastní zpravodaje, což je v kontrastu s přístupem Číny, kde média pouze přebírají informace z ruských zdrojů a dále tak šíří propagandu a dezinformace pocházející z Moskvy.

Napadení Ukrajiny zablokovala možná jednání o Kurilských ostrovech

V souvislosti s děním na Ukrajině ale i rostoucím vlivem Číny se v Japonsku otevřela diskuze o možném umístění amerických jaderných zbraní na japonském území. „V zemi, na kterou během druhé světové války dopadly dvě atomové bomby, je to samozřejmě šokující myšlenka. Nicméně Japonci se jí stále více zabývají,“ přiblížila Šámalová.

Válka na Ukrajině oživila také letitý japonsko-ruský spor o Kurilské ostrovy. Sovětský svaz je během druhé světové války obsadil těsně předtím, než Japonsko podepsalo kapitulaci. Kvůli územnímu sporu pak země nikdy nepodepsaly mírovou smlouvu. Předchozí japonský premiér se pokoušel spor urovnat, ale jednání s ruským prezidentem Putinem byla neúspěšná.

Po napadení Ukrajiny Ruskem je další vyjednávání nemožné. „Někteří japonští politici dokonce přirovnali invazi na Ukrajině k situaci Kurilských ostrovů, kvůli čemuž Rusko protestovalo. Dokonce došlo i k menšímu vojenskému incidentu. Japonské stíhačky zachytily ruskou helikoptéru, která narušila vzdušný prostor,“ popsala Šámalová.

Kvůli Ukrajincům upraví Japonsko přísnou azylovou politiku

Solidaritu s Ukrajinci vyjadřuje nejen japonská vláda, ale i veřejnost. Velká část obyvatel přispívá do veřejných sbírek, ukrajinská ambasáda oznámila, že dostala příspěvky ve výši přes 35 milionů dolarů. Velkými částkami přispívají také japonské firmy.

Země poskytuje i humanitární pomoc, na kterou dosud vyčlenila zhruba 175 milionů dolarů. Kromě toho přijme uprchlíky, v první fázi zejména ty, kteří mají v Japonsku příbuzné. „Bude kvůli tomu muset upravit zákony, protože Japonsko je velice konzervativní a má přísnou azylovou politiku. Jen jedno procento žadatelů o azyl v Japonsku uspěje. Vláda ale slibuje, že to směrem k Ukrajincům změní,“ popsala Šámalová.

Vláda podporuje napadenou zemi i vojensky. Věnuje nesmrtící vojenské prostředky, jako jsou neprůstřelné vesty, helmy, zdravotnický materiál a komunikační zařízení.

Na podporu Ukrajiny se na českém velvyslanectví v Tokiu konal benefiční koncert. Vystoupila na něm ukrajinská zpěvačka a hudebnice Nataliya Gudziy, která žije v Japonsku už 23 let, část její rodiny je však stále ve válkou zasažené zemi. Koncertu se zúčastnili i předsedové obou japonských parlamentních komor a zástupci ministerstva zahraničí. Výtěžek půjde na pomoc Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 3 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 7 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 8 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 9 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 10 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...