Svět postupně zvyšuje svou výrobní kapacitu jaderné energie, v současnosti se po celé planetě pracuje na šedesáti nových jaderných reaktorech. V Evropě staví Francie či Británie, čtyři reaktory připravuje Turecko, první z nich má spustit ještě letos. Plány má také Ukrajina, ale kvůli ruské invazi je musela pozdržet. Naopak třeba Německo od jádra couvá.
K zemím disponujícím jadernými elektrárnami se letos má přidat Turecko. To by mělo v novém komplexu Akkuyu spustit první ze čtyř dokončených reaktorů VVER V-509 v letošním roce. Poslední z nich chce uvézt do provozu v roce 2026.
V roce 2024 hodlá Francie spustit nový, třetí reaktor v elektrárně Flamanville, jehož konstrukci provázela četná zdržení. Slovensko chce o rok později spustit čtvrtý reaktor v elektrárně Mochovce, na kterém pracuje česká firma Škoda JS vlastněná skupinou ČEZ.
Velká Británie hodlá posílit svou energetickou síť po dostavění jaderné elektrárny Hinkley Point C v anglickém Somersetu. Elektřinu zde bude vyrábět dvojice reaktorů typu EPR-1750. První má začít fungovat v roce 2027, druhý o rok později.
Na jaderných zařízeních pracuje i Ukrajina. V listopadu 2021 podepsala smlouvu na vystavění reaktoru AP1000 s americkou firmou Westinghouse. Stát by měl ve Chmelnycké jaderné elektrárně, projekt je nicméně pozdržený kvůli ruské invazi.
Čínské ambice, německý ústup
Mnohem větší plány má ale například Čína, která hodlá v zemi do konce desetiletí vybudovat a zprovoznit čtyřiadvacet nových reaktorů. Na druhém místě je Indie s osmi chystanými reaktory. Na vlastních projektech pracují také například Rusko, Egypt nebo Jižní Korea.
Naopak kupříkladu Německo letos v dubnu odpojilo od sítě svoji poslední jadernou elektrárnu a přestalo tak po více než šedesáti letech vyrábět energii z jádra. Bavorský premiér Markus Söder ale listu Bild am Sonntag řekl, že jeho spolková země by v provozu jaderných elektráren ráda pokračovala na vlastní zodpovědnost.
Poslední jaderné elektrárny v Německu měly původně ukončit provoz už na konci loňského roku, ale kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu se vláda rozhodla nechat tři elektrárny v provozu ještě přes zimu.
