Velká část Rusů stojí i po roce války za Putinem, rukovat ale nechtějí

Nahrávám video

Bezmála rok trvající válka změnila i situaci v Rusku. Režim Vladimira Putina přitvrdil, netoleruje kritiku agrese proti Ukrajině a postupně likviduje zbytky nezávislých médií i lidskoprávních organizací. Rusové mají stále omezenější přístup k informacím. Největší krizi důvěry za uplynulé měsíce zažil Kreml až po vyhlášení částečné mobilizace, kdy se invaze zatím nejvíc dotkla běžných obyvatel.

Za kritiku agrese hrozí v Rusku vězení a Rusové, kteří jsou ochotni s novináři mluvit, za prezidentem stojí.

„Podporuji vše, co náš prezident Vladimir Vladimirovič dělá,“ říká Viktor, jedenatřicetiletý obyvatel Jekatěrinburgu. „Rusko nemůže prohrát,“ shrnuje šestapadesátiletý Sergej z téhož města. „Štve mě, že mě nepovolali,“ dodává jiný z tamních obyvatel. „Až se tam objeví (tanky) leopardy, jsem si jistý, že bude daleko víc dobrovolníků,“ myslí si jiný ze sousedů.

O náladách v ruské společnosti mohou více prozradit sociologické průzkumy. Podle nevládního centra Levada řadu Rusů invaze vyděsila, během následujících měsíců si ale zvykli. „Situace otevřeného konfliktu se Západem dává v očích podstatné části lidí vládě oprávnění, aby si s těmi, co nesouhlasí, poradila,“ tvrdí sociolog Levady Denis Volkov.

To potvrzuje i Grigorij z Moskvy. „Bavím se hlavně s lidmi stejného věku. Nechtějí se o tom vůbec bavit, snaží se přežít a jít dál. Většina lidí, které znám, si hledí svého,“ dodává. Obavy ve společnosti zesílily s vyhlášením částečné mobilizace loni v září. Víc než polovina Rusů tehdy podle sociologů podporovala mírová jednání.

Rodiny odvedených se bojí o své blízké

To, že ne všichni jsou ochotni za Putina bojovat, ukázaly tisíce mladých Rusů, kteří zemi opustili. „Země přišla o mnoho. Je to skličující, protože talentovaní a schopní lidé odcházejí. Nechtějí se těmto podmínkám přizpůsobit a žít, jak to vláda vyžaduje,“ myslí si lidskoprávní aktivista Vjačeslav Bachmin.

Rusové se o životy svých blízkých obávají, odvedení do války je podle ruských zákonů možné kdykoliv. „Mám syna, který je ve věku, kdy by ho mohli klidně povolat, je mu kolem čtyřiceti,“ bojí se moskevská obyvatelka Galina.

Podle aktivistů chybí běžným lidem informace o realitě na bojišti. Z billboardů na ulicích i z médií je masíruje propaganda. „V současnosti názory nezávislých médií nebo západních činitelů a stanoviska jiných zemí nehrají vůbec žádnou roli,“ dodává aktivista Bachmin.

„Je smutné, že umírají lidé. Mohli by to vyřešit mírovou cestou, ale nechci, aby byly rakety NATO u našich hranic,“ tvrdí obyvatelka Moskvy Ludmila. Právě roli NATO v ruské agresi na Ukrajině zmiňoval v úterním projevu ruský prezident Putin. Západ označil jako hlavního viníka války. Bylo to ovšem Rusko, kdo Ukrajinu před rokem přepadl a dosud okupuje část jejího území.

Průzkumy tvrdí, že skalních stoupenců agrese je patnáct procent. Stejný je poměr rozhodných odpůrců. Zbytek jsou pro, nebo proti, ale ne tak vyhraněně. Otevřeně protestovat proti válce je v Rusku nebezpečné. Do ulic vyšli demonstranti dosud ve dvou vlnách – vzápětí hned po invazi a po vyhlášení mobilizace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Dobytí pevnosti postavené na strategicky významné hoře předcházelo několik dnů intenzivních bojů mezi izraelskou armádou a militantním hnutím Hizballáh a také izraelské vzdušné údery na okolní vesnice.
před 7 mminutami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 5 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 14 hhodinami
Načítání...