Východ NATO chce vztyčit „zeď proti dronům“. Ani ta by ale nebyla neprodyšná

Po nedávném průniku ruských dronů do Polska NATO řeší, jak se bude v budoucnu případným podobným hrozbám bránit. Východoevropské země navrhly vybudovat „zeď proti dronům“, která by sítí senzorů, kamer, rušiček i protidronových systémů permanentně chránila hranici s Ruskem. Zároveň by měla být efektivnější a levnější než zásahy stíhaček či tradičních systémů protivzdušné obrany. Experti upozorňují, že Aliance není na masové nasazení bezpilotních strojů připravena. Vybudování „zdi“ ale také čelí mnoha výzvám.

Minulý týden v noci na středu zažilo Polsko bezprecedentní narušení svého vzdušného prostoru, když hluboko do vnitrozemí vletělo nejméně devatenáct ruských dronů. Některé z nich podle listu Die Welt mířily k základně NATO. Spojenecké stíhačky pár z nich, které byly největší hrozbou, sestřelily.

Incident je západními spojenci vnímán jako záměr Kremlu a způsob, jakým testuje připravenost Severoatlantické aliance. Ruské ministerstvo obrany průnik dronů nepopřelo, tvrdí však, že nešlo ani o úmysl, ani o útok. Nebyl to však ojedinělý incident, ruské bezpilotní letouny se v minulosti objevily i v Rumunsku, Estonsku či v Litvě.

Jen pár dní nato Polsko kvůli hrozbě ruských dronů znovu nasadilo vrtulníky a bojové letouny na východě země poblíž hranic s Ukrajinou. Pohotovost mělo o víkendu také rumunské letectvo, které vyslalo do vzduchu dvě stíhačky F-16, které ve vzdušném prostoru země zachytily dva drony.

Válku dronů neustále formuje technologický pokrok

Ruská válka na Ukrajině ukázala význam bezpilotních letounů na bojišti a obě strany jich postupně nasazují více a více. Mohou být použity k průzkumu odlehlých oblastí i k přímým útokům na strategické cíle.

Ukrajina i Rusko v této dynamicky se rozvíjející technologii neustále inovují – využívají třeba umělé inteligence a automatizace, aby předstihly druhou stranu. Bezpilotní letouny tak mají stále pokročilejší naváděcí systémy, létají ve větších výškách a na delší vzdálenosti, dokáží nést nové typy hlavic a výbušnin a jsou odolnější proti rušičkám. Například drony vybavené optickým vláknem připojeném k ovladači nelze vyrušit vůbec.

Rusko vyrábí desetitisíce dronů měsíčně, podotkla v podcastu Deníku N válečná zpravodajka Petra Procházková. Americký list The New York Times (NYT) píše o třiceti tisících strojů ročně. Moskva jich každopádně na sousední zemi posílá víc a víc najednou, na začátku září dokonce rekordních osm set za jedinou noc.

Jen pro srovnání – dříve na ukrajinská města mířil stejný počet dronů za celý měsíc. Podle dat NYT Ukrajina letos čelila devítinásobnému počtu dronů oproti stejnému období minulý rok, a Moskva tak má v této oblasti nyní nad Kyjevem výraznou převahu, uvádí list.

Drahé stíhačky sestřelují levné drony

Jedná se přitom o poměrně levný a nenáročný způsob, jak zmást a zahltit protivzdušnou obranu, terorizovat civilní obyvatelstvo či zasáhnout strategické cíle. Ztráty na vojenském personálu a na drahé technice jsou přitom téměř nulové.

Proto se objevila kritika za to, že zásah letounů F-35 nad Polskem byl zbytečně nákladný na sestřelení pár „papundeklových dronů“. Vyvstává tak otázka, jakým způsobem se bude NATO před takovými hrozbami, které mohou být stále častější, bránit.

Následky dopadu ruského dronu v Charkově (29. 3. 2025)
Zdroj: Reuters/Sofiia Gatilova

Politický geograf a vojenský analytik Jan Kofroň v rozhovoru pro Český rozhlas podotkl, že monitorovat nebe a likvidovat drony stíhačkami se dlouhodobě nevyplatí. „Protivzdušná obrana byla v minulých dekádách budována primárně s ohledem na velká, těžká, rychle se pohybující standardní letadla, ale na drony, jak je známe dnes, které jsou výrazně menší, výrazně pomalejší a méně kovové, nejsme úplně připraveni. Jsme schopni je sestřelit, ale ta cena je naprosto disproporční,“ popsal.

Podobně to vidí i další experti. „Sestřelování dronů pomocí stíhaček F-35 nebo jiných je poměrně drahé a neefektivní,“ uvedl pro ČT24 bezpečnostní analytik Jakub Drmola s tím, že Rusové použili drony typu Gerbera, které jsou dělané extrémně levně. „Každý sestřel, který byl proveden nad Polskem, byl mnohonásobně dražší, než kolik stálo vyrobit ten dron,“ dodal Drmola.

Nové typy protivzdušné obrany

Proto podle Kofroně nyní vyvstává otázka, zda se vrátit k hlavňové protivzdušné obraně, protože drony jsou pomalé a křehčí a půjdou těmito systémy lépe sestřelovat. Druhou možností je podle něj inovovat v současnosti častěji využívané protiletecké raketové systémy.

Upozorňuje však na to, že v obou případech nepůjde o levnou záležitost, jelikož takové systémy je třeba vytvořit, připravit výrobní linky a podobně. „Bude je třeba i provázat s radarovými systémy, které budou využívat strojové učení pro detekci cílů, protože drony jsou obtížněji zachytitelné,“ řekl v rozhovoru.

Reakce Polska na narušení vzdušného prostoru tak byla těžkopádná a nepříliš efektivní, obzvláště když ji porovnáme s tím, jak dronům dokáží čelit Ukrajinci, kteří je podle oficiálních statistik sestřelují s osmdesáti- až devadesátiprocentní úspěšností. Tyto údaje však nelze nezávisle ověřit.

Sofistikované systémy protivzdušné obrany, jako je například Patriot, které na Ukrajinu dodávají západní státy, chrání hlavně velká města a klíčovou infrastrukturu. Jejich použití je totiž velmi nákladné, a slouží tak především k odražení raket s dlouhým doletem.

O zneškodnění dronů se proto ve většině případů stále starají mobilní jednotky vojáků, které bezpilotní letouny sestřelují z korby terénního auta kulomety s dalekým dostřelem. Proti útočným dronům typu Šáhed s přidanými tryskami už ale komanda s kulomety pomalu přestávají stačit, a Ukrajinci tak vyvinuli takzvané stíhací drony. Tyto naváděné bezpilotní letouny jsou rychlejší a dokáží nepřátelské drony dostihnout a zlikvidovat. Proti masivnímu nasazení dronů jsou navíc přesnější a efektivnější než palba ze země.

Zeď proti dronům

Obecně je protivzdušná obrana jedním z klíčových nedostatků, pokud jde o obranné kapacity Aliance, zejména pak v případě, že by Moskva vyslala velké množství levných dronů. Podle generálního ředitele think tanku Nordic West Office Charlyho Saloniuse-Pasternaka je přizpůsobení NATO na v Rusku masově vyráběné a levné bezpilotní stroje již dlouho namístě a spojenci v této oblasti zaspali.

„Je třeba vybudovat zcela jinou kvalitu obrany na východním křídle NATO, pokud by někdy měly následovat útoky podobného rozsahu, jako vidíme na Ukrajině,“ míní také vedoucí Centra bezpečnostních studií Oldřich Bureš.

Východoevropské státy, zejména Polsko, Litva a Estonsko, již dlouho volají po tom, aby EU nebo NATO investovaly do obrany jejich a unijních i aliančních hranic. Argumentují tím, že jde o investice do ochrany nebe a občanů všech evropských spojenců. Kupují bezpilotní letouny a protidronové systémy. Litva nebo Estonsko pak šly o krok dál a představily projekt „zdi proti dronům“.

Svůj záměr takovou zeď vytvořit podél celé východní hranice sedmadvacítky po incidentu nad Polskem zopakoval i litevský eurokomisař pro obranu Adrius Kubilius. Podle návrhu pobaltských zemí by mělo jít o „mnohovrstevnatou“ síť opevnění východní hranice proti potencionálním hrozbám, které představují hlavně ruské drony, píše Politico.

Koncept „Baltic drone wall“ představilo letos Estonsko. Na programu se mají podílet firmy v obranném průmyslu, které by dohromady vyprodukovaly pokročilé systémy, které by poté testovaly na ukrajinském bojišti.

Plánovaná „zeď“ má podle estonského návrhu zahrnovat nejméně pět obranných a monitorovacích vrstev obsahujících akustické detekční senzory, mobilní kamerové systémy, radary, rušičky a systémy pro zachycování a ničení dronů. Všechny tyto složky pak budou posílat data do centrálního systému pro sledování hrozeb v reálném čase.

Šéf strategie a komunikace estonské firmy DefSecIntel Getter Oper pro sever Defense News řekl, že plánovaná „zeď proti dronům“ by na narušení polského vzdušného prostoru zareagovala mnohem rychleji, levněji a efektivněji, právě díky vrstvené síti senzorů a záchytných zařízení, které dokáží včas detekovat hrozby a snadněji rozhodnout o vhodném protiopatření – tedy o zneškodnění či vychýlení dronu z jeho trasy.

Tato estonská společnost je klíčovým partnerem iniciativy – testuje a vyvíjí například elektrooptický systém proti dronům, který dokáže detekovat a zasáhnout nepřátelské stroje. A ani další země nespí na vavřínech a vyvíjejí technologie, které by pomohly snížit hrozbu, jakou drony představují. Například švédský Saab představil novou levnou raketu Nimbrix, která dokáže zničit malé a nízko letící bezpilotní letouny. Francouzská zbrojovka DGA zase testuje protidronový laser.

Výzvou jsou technologie i čas

Zatím však projekt takového rozsahu, aby zabezpečil celou délku východní hranice NATO, zůstává pouze na papíře. Potýká se totiž s řadou technologických výzev. „Projekt tohoto rozsahu bude například vyžadovat umístění desítek tisíc senzorů podél našich hranic – problémem není výroba takového množství senzorů, protože to je možné, ale spíše to, jak sdílet a integrovat všechny informace mezi všemi zapojenými systémy,“ řekl provozní ředitel společnosti Marduk Technologies Leet Rauno Lember pro Defense News.

Oper navíc dodává, že z politického hlediska se projekt rozbíhá příliš pomalu. „Rádi bychom, aby byl připraven k provozu do příštího léta, protože jsme zaznamenali nárůst počtu incidentů s drony a potřebné systémy jsou již připraveny,“ uvedl. Země počítá s tím, že by „zeď proti dronům“ byla dokončena nejpozději v roce 2027.

Pokud jde o riziko dronů, bude Evropa čelit i dalším výzvám. Jakýkoliv systém totiž nebude schopen odrazit všechny hrozby. „Budeme potřebovat víceúrovňovou obranu, která bude zahrnovat jak elektronická, tak kinetická protiopatření,“ upozorňuje vedoucí politická analytička Evropské rady pro zahraniční vztahy Ulrike Franke. Druhou výzvou je rychlost nasazení nových prostředků – Ukrajina i Rusko neustále přizpůsobují své útočné a obranné drony a technologie se rychle posouvají dopředu.

Klíčová bude také spolupráce s Ukrajinou, která v boji s drony získala obrovské zkušenosti. Proto šéfka Evropské komise von der Leyenová rovněž oznámila, že EU uzavře s Kyjevem alianci pro bezpilotní letouny a spolupráci s Kyjevem prohlubují i jednotlivé země, včetně Polska.

Země NATO budou muset podle vojenských expertů nakupovat ve větším nové technologie. Vzhledem k rapidnímu vývoji nebude tolik záležet na tom, jestli bude dodavatel schopen dlouhodobě zajistit údržbu, protože za rok bude daná věc buď zničená, nebo zastaralá, podotkl pro server Politico bývalý náčelník generálního štábu francouzské armády generál Thierry Burkhard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
10:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán začnou znovu jednat, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
01:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
15:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trumpův vítězný oblouk by výrazně narušil panorama Washingtonu, varuje posudek

Vítězný oblouk vysoký 76 metrů, jehož výstavbu prosazuje americký prezident Donald Trump, by změnil panorama Washingtonu natolik, že by narušil výhled z desítek památek v metropoli. V úterý to napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na nový posudek Správy národních parků (NPS).
před 4 hhodinami

Ukrajinští záchranáři dorazili do Francie pomáhat při hašení lesních požárů

Ukrajinská státní záchranná služba (SES) oznámila, že 2. srpna dorazil smíšený tým ukrajinských záchranářů do francouzského departementu Gironde, kde posoudil situaci v místě rozsáhlých lesních požárů. Zástupce hasičského a záchranného sboru departementu Gironde Aurélien Pétit uvedl, že odborníci z Ukrajiny budou vzhledem ke svým jedinečným zkušenostem s hašením rozsáhlých požárů působit v nejnáročnější oblasti.
před 6 hhodinami

Lesní požár poblíž Athén se zatím stále nedaří dostat pod kontrolu

Stovky řeckých hasičů již čtvrtý den bojují s hořícími lesy severozápadně od hlavního města. Jen v oblasti Attiky, historickém regionu Řecka, kde leží i Athény, již oheň pohltil přes sto domů a tisíce hektarů borových lesů a zemědělské půdy. Hašení ztěžují oblaka hustého kouře. Silný vítr, který plameny ještě více rozdmýchává, navíc znemožňuje specializovaným letounům nasávat mořskou vodu a hasit ze vzduchu, takže pozemní jednotky bojují s plameny samy. Předběžné vyšetřování naznačuje, že lesní požár byl způsoben jiskrami z vibrujících vodičů na soukromém elektrickém vedení přenášejícím elektřinu z větrných turbín. Dva lidé již kvůli tomu byli zatčeni a čelí obvinění ze žhářství. Víkendová srážka hasičských vrtulníků, při které zemřeli dva lidé, se nadále vyšetřuje.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.