Wagnerovci jsou v Bělorusku, potvrzuje ukrajinská pohraniční stráž

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil přítomnost wagnerovců v Bělorusku v krátkém prohlášení. Jak uvedl, pohraniční stráž „pokračuje v monitorování situace“ na severní hranici země. Další detaily neposkytl.

Minsk i Moskva v uplynulých týdnech naznačovaly, že by se ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny mohli po své krátké vzpouře proti ruskému armádnímu vedení přesunout právě do Běloruska.

Na bývalé vojenské základně u města Asipovičy, které leží asi devadesát kilometrů od Minsku, za tímto účelem podle běloruských činitelů vznikl i stanový tábor. Když se do něj ale nedávno přijeli podívat zahraniční novináři, zel prázdnotou.

Putinovy nabídky

Vzpouru letos 23. června zinscenoval šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Ten ohlásil, že jeho bojovníci táhnou na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci pak vyrazili z východu Ukrajiny na ruský Rostov na Donu a směrem na Moskvu.

Během několika hodin se jim podařilo urazit stovky kilometrů a zmocnit se armádních stanovišť v Rostově na Donu a ve Voroněži. Krátce nato Prigožin protestní akci odvolal, údajně aby předešel krveprolití.

Ruský vůdce Vladimir Putin pak navrhl, aby žoldnéři podepsali smlouvu s ruskou armádou, vrátili se ke svým rodinám, nebo odešli do Běloruska. Prigožinovi bylo rovněž nabídnuto, aby odešel do Běloruska. Kde je teď, ale není jasné, uvedla BBC.

Tento týden Putin v rozhovoru v listě Kommersant uvedl, že po neúspěšné vzpouře také příslušníkům Wagnerovy skupiny nabídl, aby dál bojovali na Ukrajině pod vedením svého přímého velitele, wagnerovce s přezdívkou Šedý. Podle Putina byl tento jím jmenovaný wagnerovec posledních šestnáct měsíců skutečným velitelem skupiny.

Období zmatků

Podle britské vojenské rozvědky vstoupil ruský bezpečnostní aparát po vzpouře wagnerovců do „období zmatků a vyjednávání“. V posledních dnech se začalo rýsovat prozatímní ujednání o budoucnosti skupiny.

„Dvanáctého července 2023 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že wagnerovci odevzdali dva tisíce kusů vojenského vybavení, včetně tanků. Patnáctého července 2023 dorazil malý kontingent bojovníků Wagnerovy skupiny do tábora v Bělorusku,“ píše britské ministerstvo obrany na Twitteru s odkazem na informace rozvědky.

Jak zpravodajci dodali, některá sociální média spojovaná s wagnerovci mezitím obnovila svou činnost a začala informovat zejména o aktivitách skupiny v Africe. „Vzhledem k nedávným prohlášením ruských představitelů je (ruský) stát pravděpodobně připraven přijmout snahu wagnerovců, aby zůstali přítomni na (africkém) kontinentě,“ uzavřela rozvědka.

Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky, kde si dokázali mnohdy najít vlastní zdroj financí, například kontrolou nad částí zlatých a diamantových dolů. Skupina ale podle analytiků zůstává převážně závislá na ruské logistické podpoře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 1 hhodinou

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 2 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 3 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 6 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.