Z vody vystoupila „kozácká Atlantida“. Dněpr po zničení Kachovské přehrady odhaluje potopenou historii

Zničení Kachovské přehrady na začátku června způsobilo na dolním toku Dněpru rozsáhlé záplavy a humanitární i ekologickou katastrofu na jihu Ukrajiny. Poté, co voda z rozsáhlého vodního díla po protržení hráze odtekla, se ale odkryla také takzvaná „kozácká Atlantida“, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Odkazuje tak na území, jež bylo domovem záporožských kozáků, kteří před staletími vytvořili útvar známý jako Záporožská sič.

Historie kozáků je důležitá pro ukrajinskou národní identitu. Ustupující voda odhalila území, kde kozáci od poloviny 16. století do konce 18. století vybudovali nejméně osm opevněných osad, jimž se říká siče, upozorňuje RFE/RL. 

Nicméně dokud v regionu neskončí boje, nebudou podle výzkumníka Anatolije Volkova tyto ani další slibné archeologické lokality přístupné pro výzkum. Podobný názor má jeho kolega Oleh Tubolcev, podle něhož by vyschnutí Kachovské přehrady mohlo v budoucnu přinést „archeologický boom“.

Většina nově odhaleného území je však zatím badatelům nepřístupná, jelikož Rusové okupují velkou část východního břehu nádrže.

Půl tisíciletí stará loď a další artefakty

Nové nálezy jsou přesto hlášeny každý den, píše stanice. Jedním z dosud nejpozoruhodnějších objevů je podle ní přibližně pět set let stará, sedm metrů dlouhá a asi osmdesát centimetrů široká dřevěná loď.

„Zhruba sedmdesát procent trupu lodi je zachováno. Při odkrytí se loď rozpadla na několik úlomků. Jsou všechny spojené,“ dodal restaurátor Andrij Denysenko.

S jejím vylovením z řeky pomohli námořní archeologové, kteří přijeli během pauzy ve vojenské službě na frontové linii, přiblížil Tubolcev, výzkumník z Národní rezervace Chortycja a zakladatel Nové archeologické školy v Záporoží. 

Chortycja je největším ostrovem na Dněpru, který v uplynulých pěti tisíci letech obývaly různé národy. Archeologové, kteří na ostrově pracují, našli od protržení přehrady keramiku z doby bronzové a z období starých Řeků, která se sem s největší pravděpodobností dostala z Krymu, artefakty související s obchodem Kyjevské Rusi a krymských Tatarů a části lodí a zbraní z dob kozáků a ruského impéria, přibližuje Anatolij Volkov z Národní rezervace Chortycja.

Pokles hladiny vody také odhalil pozůstatky dočasného mostu postaveného v roce 1944. Hledači pokladů, kteří se po artefaktech pídí nelegálně, obvykle s cílem je prodat, po poklesu hladiny vody po protržení přehrady našli lebku s nacistickou helmou a další předměty z druhé světové války.

Obnova kozáckých lodí. Pozůstatky další lodi našli archeologové po opadnutí vody ze zničené Kachovské přehrady
Zdroj: Andre Luis Alves / Anadolu Agency/ABACAPRESS.COM/Profimedia

Přehrada vznikla v padesátých letech

Kachovská přehrada byla jedním z největších vodních děl v Evropě, postavili ji Sověti v roce 1956 a byla součástí systému vodních děl podél Dněpru, jejichž smyslem bylo zabránit nekontrolovaným záplavám, zlepšit dopravu na řece a pomoci s výrobou energie. Mělo jít také o součást obrany v případné válce se Západem, během níž by mohla být v případě nutnosti vyhozena do povětří.

Kvůli její výstavbě skončila pod vodou řada obcí, kostelů i historických památek včetně území, kde se dříve rozkládala Záporožská sič. Její zatopení a tím zničení části ukrajinské národní paměti bylo také jedním z cílů stavby nádrže, i když ne nejdůležitějším, míní ukrajinští historici. 

Od loňské plnohodnotné ruské pozemní invaze oddělovala vodní plocha nádrže ukrajinská a ruská vojska.

Hráz od prvních dnů loňské invaze okupovaly ruské síly a podle Kyjeva způsobily ruské jednotky na přehradě výbuch. Moskva tvrdí, že ukrajinské síly přehradu ostřelovaly. Experti, například i ti oslovení listem The New York Times, už ale dříve uvedli, že nejpravděpodobnější příčinou byl výbuch zevnitř.

Ukrajinská vláda mezitím schválila usnesení o obnově přehrady, která byla důležitá také pro zásobování regionu vodou, možné to bude ale jen v případě ústupu invazních vojsk. Archeologové mezitím uvádějí, že nemají času nazbyt a žádají, aby do projektu obnovy vodního díla úřady zahrnuly také vědecký výzkum.

Mnohá naleziště padla za oběť ruským liniím

Velkou část Záporožské oblasti zatím stále okupují Rusové a na řadě míst se odehrávají těžké boje. Ukrajinská armáda se snaží ruské invazní síly vytlačit, ty vybudovaly na obsazeném území rozsáhlý systém opevnění a region zaminovaly.

Podle badatele Tubolceva, jenž prostudoval satelitní snímky, je tato obranná síť „mnohem větší než v roce 1943“, tedy za druhé světové války, a při jejím budování byly zničeny stovky archeologických nalezišť.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 43 mminutami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 1 hhodinou

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 4 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 5 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 6 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 7 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...