Západ je v postupu proti Rusku jednotný, politické změny by ale mohly tuto soudržnost oslabit

Nahrávám video

Ukrajinský konflikt postihl východ Evropy, je ale velkým testem i pro západní svět. Alespoň prozatím ho válka sjednotila. Jak pevná, nebo křehká je ale tato jednota? Jak by s ní otřásly změny ve státech, které se k válce stavějí nejrozhodněji? Pondělní hlasování o důvěře britskému premiérovi Borisu Johnsonovi tak mohlo mít vhledem k těmto otázkám větší význam než jen osud jednoho politika.

Pro britské konzervativce byl pondělní večer nejdůležitější za tři roky. S odstupem museli v parlamentu zhodnotit aféry premiéra kolem covidových večírků. Borise Johnsona nakonec ve funkci podrželi.

Deník Times ale nazval i tak premiéra „poraněným vítězem“. Podíl kritických hlasů byl totiž větší než v případě Johnsonovy předchůdkyně Theresy Mayové před čtyřmi lety. Sám premiér má výsledek za přesvědčivý. „Možnost předčasných voleb teď rozhodně neřeším. To, co řeším, je služba lidem v této zemi,“ řekl Johnson.

Johnsona ale teď notně zaměstnává i dění mimo zemi a patří k nejhlasitějším kritikům ruské invaze. Kyjev v časech války navštívil v dubnu jako první klíčový západní lídr a souhlasil se zasláním raketometů středního doletu. Právě válka mohla být podle některých kolegů tím, co mu zachránilo funkci.

„V lednu bylo zřejmé, že premiér měl tou dobou rezignovat,“ řekl konzervativní poslanec Andrew Bridgen. „Ale nemyslím si, že během vrcholu ukrajinské války, invaze Putinova Ruska, by byla vhodná doba na výběr nového vedení,“ dodává.

Biden za Ukrajinou stojí, Trump by ale nemusel

Důležitým testem prošel i francouzský lídr. I on vyšel z klíčového hlasování vítězně, ale oslaben. Po prezidentských volbách se navíc blíží ty parlamentní a většinu pro svou koalici nemá Emmanuel Macron jistou. Hrozba eroze moci pro další viditelný hlas v době invaze. Macron se ji na poslední chvíli snažil Kremlu rozmluvit a chce být i dál prostředníkem jednání.

„Nesmíme Rusko ponížit, abychom v den, kdy boje ustanou, mohli najít diplomatickou cestu ven,“ prohlásil Macron. Tento a podobné výroky má ale Ukrajina a některé východní státy za příliš opatrné. „Výzvy k neponížení Ruska mohou ponížit pouze Francii a všechny další země, které by to požadovaly. Protože je to Rusko, které samo sebe ponižuje,“ řekl na Macronovu adresu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Priority Západu výrazně formuje i politika Bílého domu a prezident Biden stojí za Ukrajinou slovy i dodávkami zbraní. Jednotu NATO a jednoznačnou podporu Kyjevu má za pevnou. V případě jeho předchůdce a možného opětovného volebního soupeře Donalda Trumpa to ale tak jisté není.

Kurfürst: Válka proti Ukrajině je válkou proti Západu

Podle diplomata a politického geografa Jaroslava Kurfürsta je jednota Západu pevná, mohla by ji ale ohrozit únava veřejnosti a vzestup populismu. Válka proti ukrajině je podle něj válkou proti Západu, a ten by proto měl vytrvat v pomoci i navzdory ekonomickým dopadům.  Náklady navíc podle něj budou nesrovnatelně nižší, pokud Ukrajina zvítězí, než v situaci, kdy by Rusové zemi obsadili. 

Územní ústupky Ukrajiny by podle něj navíc byly branou k další ruské expanzi. „Rusko bude pokračovat až do té doby než narazí na nepřekonatelný vojenský odpor,“ dodal.

„Boris Johnson pochopil, jaký je rozsah ruských cílů v této válce, a rozhodl se postavit jednoznačně na stranu Ukrajiny,“ řekl Kurfürst k významu současného britského premiéra pro podporu země ve válce. 

Zároveň se domnívá, že i kdyby byl prezidentem USA znovu zvolen Donald Trump, politika země vůči Ukrajině by se příliš nezměnila, jelikož posilování východního křídla NATO se dělo i za jeho vlády. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 3 mminutami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 5 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 8 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 9 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 10 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 11 hhodinami
Načítání...