Zásahy rafinerií zásadně škrtí ruský vývoz nafty

Útoky ukrajinských dronů na ruské ropné rafinerie tlačí ruský vývoz nafty na nejnižší úroveň od roku 2020, píše list The Financial Times (FT). Ukrajinci podle něj od začátku srpna zasáhli téměř polovinu ruských rafinerií, nové zásahy hlásí i v noci na středu. Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) příjmy Ruska z ropy klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku plnohodnotné války. I kvůli snížené kapacitě svých rafinerií zvyšuje Moskva vývoz nezpracované ropy po moři, dodává agentura Bloomberg.

Ruská energetika je zásadním zdrojem příjmů pro Moskvu a pohání její agresi proti sousední zemi. Ukrajinci zasáhli od začátku srpna šestnáct z osmatřiceti ruských rafinerií, některé z nich i opakovaně, píší FT.

Rusko je druhým největším vývozcem nafty na světě. Export jeho nafty nyní klesá a pokud se udrží na současné úrovni, dostane se v září na nejnižší měsíční úroveň od roku 2020, uvádějí analytické společnosti OilX a Vortexa.

V důsledku série útoků ukrajinských dronů klesla produkce ruských rafinerií pod pět milionů barelů denně, což je nejnižší hodnota od dubna 2022, uvádějí podle Bloombergu odhady společnosti JPMorgan Chase & Co.

Ruské rafinerie přitom v srpnu a září tradičně zpracovávaly přibližně 5,4 milionu barelů ropy denně, což znamená, že ukrajinské útoky ovlivnily nejméně sedm procent ruské výroby paliv, odhaduje Bloomberg.

Vývoz benzinu zakázán, debatuje se i o naftě

Ruský web Kommersant už dříve s odkazem na ruské Centrum cenových indexů napsal, že kvůli „neplánované údržbě rafinerií a dopravní infrastruktury“ bylo z ruských přístavů na zahraniční trhy přepraveno od 1. do 15. září o osmnáct procent méně paliva než ve stejném období loňského roku a o šestnáct procent méně, než je červencový průměr.

Na domácím trhu zatím Rusko nedostatek nafty nepociťuje, protože produkce převyšuje poptávku o více než polovinu, poznamenávají FT. Jinak je to ale s benzínem, jehož se v Rusku nedostává, a jehož vývoz je proto zakázán.

Rusko sice zavádí zákaz vývozu benzínu téměř každý rok, obvykle během vrcholu zemědělské sezóny, letos ale vystoupaly velkoobchodní ceny benzinu v Rusku na rekordní úroveň, k čemuž kromě obvyklých sezónních tlaků přispěly právě i ukrajinské útoky na energetickou infrastrukturu, píše ruský exilový web Meduza.

V únoru byl proto nejprve zakázán vývoz benzinu pro obchodníky a od července i přímo pro producenty. Ti by měli smět znovu začít vyvážet v říjnu, obchodníci pak v listopadu.

Ruské úřady ale uvádějí, že v případě potřeby omezení potrvají. Podle nejmenovaných zdrojů, o kterých hovoří podle Reuters ruské agentury, debatovala tento měsíc ruská vláda i o možném zákazu vývozu nafty.

Příjmy klesly

Jak dříve tento měsíc uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA), v srpnu příjmy Ruska z prodeje ropy a ropných produktů klesly na jednu z nejnižších úrovní od začátku jeho plnohodnotné války proti Ukrajině.

Proti červenci klesly o 920 milionů dolarů na 13,51 miliardy dolarů (přes 282 miliard korun) v důsledku poklesu vývozu ropy a pohonných hmot. Vliv mělo i zvýšení slevy z ceny ruské ropy Urals na přibližně 56 dolarů za barel, což je pod cenovým stropem šedesáti dolarů za barel, který stanovily západní státy.

„Příjmy Ruska z vývozu ropy zůstávají blízko pětiletého minima, což snižuje daňové příjmy a prohlubuje zpomalení ruské ekonomiky,“ uvedla IEA.

V září nicméně roste vývoz nezpracované ruské ropy po moři – podle Bloombergu se v posledních čtyřech týdnech dostal na šestnáctiměsíční maximum. Ukrajinské útoky, které míří i na přečerpávací stanice spojené s klíčovými ropovodnými trasami, tak zatím zřejmě neměly dramatický dopad na dodávky do exportních terminálů na pobřeží Baltského a Černého moře, píše Bloomberg.

Zásahy i patnáct set kilometrů od Ukrajiny

Mezi desítkami ruských ropných a plynárenských zařízení, která v poslední době poškodily ukrajinské údery, jsou podle Kyjeva i nezávislých analytiků také některá zařízení nacházející se více než tisíc kilometrů od ukrajinských hranic, připomněly FT.

Minulý čtvrtek ukrajinské drony uletěly téměř patnáct set kilometrů a zasáhly ropnou rafinerii a petrochemický závod Gazprom Něftěchim Salavat v Baškortostánu. Na toto zařízení zaútočily znovu v noci na středu a způsobily tam požár, uvedl podle webu Ukrajinska pravda i podle BBC zdroj v ukrajinské zpravodajské službě SBU.

Další ukrajinský úder z minulého týdne mířil na jednu z největších ruských rafinérií ve Volgogradu, téměř tisíc kilometrů jižně od Moskvy. O víkendu Kyjev uvedl, že zasáhl další dvě ruské rafinerie v Saratově a Novokujbyševsku, jižně a východně od Moskvy, a potvrdilo to i ruské ministerstvo obrany.

Minulý víkend ukrajinské drony zasáhly taktéž rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Závod patří k největším v zemi a podle různých zdrojů ročně zpracuje 17,7 milionu tun až 21 milionů tun ropy. O noc dříve se cílem ukrajinského dronového útoku stala rafinerie v Ufě. Cílem ukrajinských úderů se v posledních dvou měsících stala i jedna z největších ruských rafinerii v Rjazani produkující 340 tisíc barelů paliv denně.

Kromě rafinerií útočí Ukrajinci i na přečerpávací stanice ropovodů – o víkendu například zasáhli stanici ropovodu Kujbyšev-Tichoreck ve Volgogradské a Samarské oblasti. Tento ropovod se používá k vývozu suroviny přes přístav Novorossijsk na jihu evropského Ruska. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil tři lidi a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
09:06Aktualizovánopřed 3 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 5 hhodinami

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 6 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 6 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 7 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 9 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.