USA a Ukrajina aktualizovaly a zpřesnily mírový rámec, oznámil Bílý dům

Nahrávám video

USA a Ukrajina vypracovaly aktualizovaný a zpřesněný mírový rámec, oznámil v noci na pondělí Bílý dům ve společném prohlášení k jednání v Ženevě. Konečná rozhodnutí podle něj učiní prezidenti obou zemí. O obrovském pokroku už předtím mluvil americký ministr zahraničí Marco Rubio a posun oznámil také šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak.

Prohlášení zveřejněné Bílým domem v noci na pondělí uvádí, že rozhovory byly konstruktivní a vysoce produktivní. „Diskuse ukázaly významný pokrok ke sblížení postojů a určení jasných dalších kroků,“ uvádí dokument. „Opětovně potvrdily, že jakákoli budoucí dohoda musí plně potvrdit suverenitu Ukrajiny a zajistit udržitelný a spravedlivý mír,“ poznamenalo prohlášení s tím, že výsledkem jednání je upravený a zpřesněný mírový rámec.

USA a Ukrajina budou podle prohlášení v nadcházejících dnech pokračovat v intenzivní práci na společných návrzích a zůstanou v úzkém kontaktu s evropskými partnery. „Konečné rozhodnutí k tomuto rámci učiní prezidenti Ukrajiny a USA,“ zmiňuje dokument.

Společné prohlášení, které Bílý dům zveřejnil, obsahuje i vyjádření ukrajinské vděčnosti Spojeným státům a prezidentovi Donaldu Trumpovi.

Agentura DPA v pondělí napsala, že USA se po jednáních v Ženevě s ukrajinskými zástupci vyjádřily překvapivě pozitivně. Bílý dům podle DPA sdělil, že Ukrajina je se společně revidovanou verzí plánu spokojená. Kyjev se nicméně doposud veřejně nevyjádřil.

Zelenskyj by mohl zamířit do Washingtonu

Jednání v Ženevě budou podle Rubia pokračovat v pondělí. Americký ministr poznamenal, že práce bude pokračovat a stále zbývá doladit některé detaily, jako jsou role EU a NATO. Zároveň bude zapotřebí návrh předložit Rusku, protože to s ním bude muset souhlasit. Rubio je optimistický, že se v Ženevě podaří dospět ke shodě. Dodal, že žádná z dosud nedořešených otázek není nepřekonatelná. Jednání se mimo jiné ještě podle ministra budou věnovat americkým bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu.

Rubio rovněž nevyloučil brzký telefonát mezi Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Také zopakoval Trumpovo přání, aby byla dohoda uzavřena do příštího čtvrtka.

Podle dvou zdrojů agentury Reuters by Zelenskyj mohl v nadcházejícím týdnu navštívit Washington, aby s Trumpem plán ukončení války projednal osobně.

Nahrávám video

„Zatím jsme vedli možná nejproduktivnější a nejsmysluplnější jednání v celém tomto procesu,“ řekl v průběhu jednání Rubio, v jehož delegaci je Trumpův zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.

Jermak rovněž jednání označil za produktivní a vyjádřil naději, že povedou ke spravedlivému a trvalému míru, přičemž poděkoval Trumpovi za jeho úsilí.

Nahrávám video

Evropský protinávrh

Původní plán, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy, počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, včetně oblastí, které Moskva ani nedokázala vojensky obsadit, početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

Evropští zástupci podle agentury Reuters podali protinávrh. Ten navrhuje, aby byl počet ukrajinských sil omezen na 800 tisíc v časech míru. Rubio ovšem poznamenal, že neviděl žádný evropský protinávrh k tomu americkému, který je předmětem jednání.

Evropský dokument dále uvádí, že „jednání a výměny území začnou na linii kontaktu“ a že se Ukrajina musí zavázat, že nebude usilovat o své okupované území vojenskými prostředky.

Návrh také počítá s tím, že Ukrajina obdrží záruku USA, která zrcadlí článek 5 NATO. Ukrajina bude finančně kompenzována i z ruských zmrazených aktiv, které zůstanou zmrazené, dokud Rusko nenahradí škody Ukrajině.

Nahrávám video

Jermak: Jsme velmi konstruktivní

Už od dopoledne se v ženevském hotelu Intercontinental konají různá setkání zástupců Kyjeva, USA a některých evropských zemí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před schůzkou na síti X poznamenal, že by americký plán mohl obsahovat řadu prvků, které vycházejí z ukrajinských postojů a jsou zásadní pro ukrajinské národní zájmy.

Jednání s ukrajinskou delegací se podle Jermaka zúčastnili bezpečnostní poradci německé, britské a francouzské vlády. „Jsme velmi konstruktivní,“ sdělil k ukrajinskému postoji a dodal, že cílem je trvalý a spravedlivý mír pro Ukrajinu.

V ukrajinské delegaci jsou kromě Jermaka třeba také šéf bezpečnostní rady státu Rustem Umerov, velitel vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov, náčelník generálního štábu Andrij Hnatov či náměstek ministra zahraničí Serhij Kyslycja.

Německý kancléř Friedrich Merz v Johannesburgu na končícím summitu zemí G20 řekl, že si není jistý, jestli se v příštích několika dnech podaří najít řešení týkající se ruské války na Ukrajině, které si přeje americký prezident Donald Trump. Cílem jednání v Ženevě je podle něj vytvořit návrh přijatelný pro Ukrajinu, který bude vycházet z americko-ruského plánu a bude možné jej využít pro rozhovory s Moskvou.

Agentura AFP napsala, že Merz je skeptický, že se dohody podaří dosáhnout do čtvrtka, do kdy Trump požaduje, aby Kyjev s jeho plánem souhlasil. V sobotu ovšem americký prezident připustil, že návrh může ještě doznat změn.

Po začátku jednání v Ženevě Trump opět obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy, přestože Kyjev Washingtonu děkoval už mnohokrát. Krátce po jednání v Ženevě Trumpovi poděkovali Jermak i Zelenskyj, který zároveň vyjádřil vděk za pomoc s ochranou životů Ukrajinců spojencům v Evropě a zemím ze skupin G7 a G20. Evropě Trump opět vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu.

Pochyby o původu plánu

Podle médií se na vypracování plánu podíleli zmocněnec amerického prezidenta Trumpa Steve Witkoff a ruský vyslanec Kirill Dmitrijev. Američtí senátoři později uvedli, že jim Rubio řekl, že dokument nepředstavuje oficiální postoj USA, ale je pouze výchozím bodem pro diskuzi a zahrnuje seznam ruských přání. Rubio v reakci později tvrdil, že plán byl vypracován Spojenými státy a že je založen na podnětech z ruské strany i ukrajinské strany.

Britský list The Guardian uvedl, že některé formulace v plánu působí, jako by byly původně napsány v ruštině, a teprve poté přeloženy do angličtiny.

Řadou západních zemí i odborníků je proto návrh považován za značně proruský, za naprostou kapitulaci Ukrajiny ho označil například Institut pro studium války. Na pochyby o původu plánu zřejmě narážel i polský premiér Donald Tusk, když uvedl, že než začne práce na úpravě návrhu, „bylo by dobré s jistotou vědět, kdo je autorem plánu a kde vznikl“.

Lídři Evropy, Kanady a Japonska odmítají plán v jeho současné podobě a uvedli, že na návrhu je třeba ještě pracovat. Dokument počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část svého území, početně omezí svou armádu na maximálně šest set tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO.

Bild: Evropanům vadí nejméně čtyři body plánu

Podle německého deníku Bild nesouhlasí evropští představitelé – a mezi nimi i německý kancléř Merz – nejméně se čtyřmi body návrhu.

Jde o navrhované územní ústupky Ukrajiny, která má podle plánu postoupit Moskvě i ta území, která Rusové dosud neovládají. Dále jde o navrhované výrazné omezení ukrajinské armády, která je už teď menší, než ozbrojené síly agresorského Ruska.

Merz bude chtít dát podle Bildu Trumpovým zástupcům také najevo, že bezpečnostní záruky, které má Rusko poskytnout Ukrajině, se mohou ukázat jako bezcenné. Už v roce 1994 se Ukrajina v takzvaném Budapešťském memorandu vzdala svého velkého arzenálu jaderných zbraní výměnou za slib Ruska, že nenaruší její územní celistvost, Moskva ale zemi stejně napadla.

Merzovi dál vadí také plány ohledně zmrazených ruských aktiv ve výši zhruba tří set miliard eur. Trump chce nejen nasměrovat do Ruska sto miliard eur z amerických investic – přičemž poloviční podíl by z nich získaly USA – ale také chce tyto prostředky využít pro nový americko-ruský investiční nástroj, což by Moskvě umožnilo ještě více profitovat ze své útočné války.

Merz je zároveň jedním z předních zastánců použití velké části těchto prostředků (140 miliard eur) na financování masivní rekonstrukční půjčky pro Ukrajinu, připomněl Bild.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina opět udeřila na sklady Wildberries

Ukrajina se podle ruských úřadů v noci na úterý znovu zaměřila na sklady u Moskvy a Petrohradu včetně skladiště největšího ruského on-line prodejce Wildberries. Požáry vypukly ve skladových komplexech ve vesnici Krasnyj Bor v Leningradské oblasti a ve městě Čechov v Moskevské oblasti. V útocích během noci pokračovala také Moskva. Ruský vzdušný útok na severoukrajinské město Sumy zabil jednoho člověka a několik dalších zranil, uvedl velitel vojenské správy ukrajinské Sumské oblasti Oleh Hryhorov.
před 51 mminutami

Enormní vlnu násilí na Západním břehu živí beztrestnost osadníků

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americký ICE mění taktiku, na intenzitě zásahů ale neubírá

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) již nebude vyšetřovat napadení imigračních agentů. Takové případy přitom mohou přinést důkazy o jejich protiprávním postupu. Pracovníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) během léta zostřili své zásahy proti imigrantům, nově se zaměřili na americká letiště a koordinaci s celostátními i lokálními bezpečnostními složkami. Stát New York se dlouhodobě snaží takové spolupráci zamezit, navzdory vůli některých šerifů.
před 1 hhodinou

VideoHrozilo jim vyhynutí. Teď je krokodýlů na Borneu tolik, že ohrožují místní lidi

Obyvatelé malajského Bornea čelí narůstajícímu nebezpečí krokodýlích útoků. Za poslední čtyři roky tam tito plazi usmrtili skoro tři desítky místních. Kritická situace je paradoxně výsledkem špičkové ochrany přírody. Ještě v osmdesátých letech totiž v některých oblastech ostrova krokodýlům hrozilo vyhynutí. Na vině byl jejich nadměrný lov. Jeho přísným zákazem malajsijská vláda docílila po půl století de facto zázraku, kdy se krokodýlí populace plně zotavila. „V některých oblastech řeky narazíme každých dvě stě metrů až na čtyři krokodýly,“ říká tamní lovec. Četnější nebezpečná setkání souvisejí nejen s prudkým nárůstem populace chráněných plazů, ale také s růstem počtu obyvatel. Krokodýlům každopádně lidská přítomnost nevadí. Na nárůst rizika místní reagují stále častějšími pokusy nebezpečné plazy odchytit.
před 2 hhodinami

VideoSoupeřem Česka o místo v Radě bezpečnosti bude „nelehká“ Arménie, soudí Kmoníček

Chystáme rozjezd kampaně pro zvolení Česka do Rady bezpečnosti (RB) v roce 2031, uvedl v Interview ČT24 Hynek Kmoníček, který nastupuje jako vedoucí stálé mise při OSN. Moderátora Daniela Takáče upozornil, že když budeme hodně výrazní, naštveme spoustu lidí a ve volbě neuspějeme. Když ale budeme hodně bezvýrazní, tak si „ani nevšimnou, že kandidujeme“. Za soupeře o místo nestálého člena RB na roky 2032 až 2033 považuje „nelehkou“ Arménii. Dále hovořil o pragmatické politice tuzemska či o odlišném vidění role OSN ve vyspělých zemích a v rozvojovém světě. Vysvětloval též, proč podle něj platí, že: „OSN je ideálním pohřebištěm myšlenek, protože jsou věci, které musíte řešit, ale nesmíte je vyřešit.“ Na místo velvyslance ČR při OSN se Kmoníček vrací po 20 letech. Renomé Česka zde pak hodnotí jako odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu, tedy ve výši 0,3 procenta.
před 2 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 3 hhodinami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 5 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.