Spojenci z NATO jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zbabělci, protože nechtějí pomoci Americe se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Jednalo by se přitom o jednoduchý vojenský manévr, který by pro ně představoval jen malé riziko, míní Trump. Alianci bez USA označil za papírového tygra. NATO je obranná aliance. K uzavření Hormuzského průlivu vedl útok USA a Izraele na Írán.
„Stěžují si na vysoké ceny ropy, které jsou nuceni platit, ale nechtějí pomoci s otevřením Hormuzského průlivu,“ uvedl Trump. Ten v uplynulých dnech vyzval evropské spojence v NATO, aby se podíleli na zajištění bezpečné plavby v průlivu.
Většina evropských lídrů však výzvu odmítla. „Zbabělci, a budeme si to pamatovat!“ napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social na adresu spojenců. Šéf Bílého domu v pátek také prohlásil, že je zapotřebí „hodně pomoci“ se zajištěním bezpečného průplavu. Dodal, že „by bylo hezké“, kdyby se do tohoto zabezpečení zapojily země jako Japonsko či Čína.
Spojené království vzápětí oznámilo, že schválilo využití britských základen k zahájení „obranných“ úderů USA na íránské cíle v oblasti Hormuzského průlivu. Londýn se ale nebude útoků, které mají ochránit lodě v průlivu, přímo účastnit, píše server BBC News.
Prohlášení šesti států
Ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby klíčovým průlivem vyjádřilo dosud pět evropských států společně s Japonskem. Ke čtvrtečnímu společnému prohlášení se vedle Tokia připojily právě Velká Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
„Vyjadřujeme hluboké znepokojení nad eskalací konfliktu. Vyzýváme Írán, aby okamžitě upustil od svých hrozeb, kladení min, útoků pomocí dronů a střel a dalších pokusů zablokovat průliv pro obchodní lodní dopravu,“ uvedly státy. V prohlášení také vyzvaly k okamžitému plošnému zákazu útoků na civilní infrastrukturu, včetně ropných a plynových zařízení.
Podle italského ministra zahraničí Antonia Tajaniho má toto prohlášení politický, nikoli vojenský charakter. Itálie se nechce nijak zapojit do války s Íránem, doplnil podle agentury ANSA.
Ropná tepna
Konflikt na Blízkém východě, který vedl mimo jiné k ochromení lodní dopravy v Hormuzském průlivu, zahájily koncem února americko-izraelské útoky na Írán. Průlivem mezi Íránem a Arabským poloostrovem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.
V posledních dnech Írán povolil průjezd několika lodím ze zemí, které považuje za spojence, a zároveň varoval, že zablokuje plavidla ze zemí, jež označil za nepřátelské. Podle agentury AFP je v současné době v průlivu a jeho okolí uvězněno přibližně dvacet tisíc námořníků zhruba na 3200 lodích.
Trump v pátek prohlásil, že příměří s Teheránem nechce a údery zastaví, až uzná za vhodné. Izrael podle něj bude připraven válku ukončit, až to budou chtít Spojené státy, napsala agentura Reuters.
NATO stahuje vojáky z Iráku
Severoatlantická aliance v pátek uvedla, že upravuje podobu své mise v Iráku. Podle agentury AP stahuje NATO bezpečnostní poradní misi kvůli íránským útokům. Varšava se rozhodla své vojáky z Iráku evakuovat.
„Kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci v blízkovýchodním regionu a po analýze operačních podmínek a potenciálních hrozeb bylo rozhodnuto o přemístění polského vojenského kontingentu,“ uvedl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Tisíce dalších příslušníků námořní pěchoty a námořnictva se mezitím do oblasti Blízkého východu chystají vyslat Spojené státy, píše Reuters s odkazem na informované zdroje. USA jsou členy NATO, pohyby jeho sil ale s Aliancí nesouvisí.
Podle zdrojů Reuters se do regionu přesune přibližně 2500 členů námořní pěchoty, kteří se přidají k asi padesáti tisícům příslušníkům ozbrojených sil USA, kteří již na Blízkém východě jsou. O vyslání vojáků přímo do Íránu se podle zdrojů nerozhodlo, Trump takovou možnost ve čtvrtek opět odmítl.
