Ukrajina a Evropa jsou připraveny předložit USA verzi mírového plánu, řekl Zelenskyj

Ukrajina a její evropští partneři hodlají předat Spojeným státům „upřesněné dokumenty“ týkající se mírového plánu na ukončení války s Ruskem, uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Současně upozornil, že vše závisí na tom, zda Moskva bude ochotna válku proti sousední zemi ukončit. Ukrajina, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, má podle svého prezidenta zájem o „skutečný mír“.

„Velmi aktivně pracujeme na všech komponentech možných kroků k ukončení války. Ukrajinská a evropská složka jsou již více propracovány a jsme připraveni to prezentovat našim partnerům v Americe,“ napsal Zelenskyj bez podrobností na sociální síti. „Brzy budeme připraveni předat upřesněné dokumenty Spojeným státům,“ dodal.

Prezident dle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že se připravují tři dokumenty, které by měly představovat základy mírového urovnání: první je „rámcový dokument skládající se z dvaceti bodů“, druhý se týká bezpečnostních záruk a třetí poválečné obnovy Ukrajiny.

Zelenskyj se v úterý v Římě setkal s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a papežem Lvem XIV. Dříve v Bruselu jednal se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, předsedou Evropské rady Antóniem Costou a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.

„Měli jsme skvělý rozhovor, velmi smysluplný o všech aspektech diplomatické situace. Vážíme si toho, že Itálie je aktivní v procesu hledání účinných nápadů a určování kroků, které přiblíží mír,“ uvedl Zelenskyj na X po setkání s Meloniovou. Ocenil také italskou pomoc pro ukrajinskou energetiku poškozovanou ruskými útoky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a italská premiérka Giorgia Meloniová
Zdroj: Reuters/Francesco Fotia

V pondělí se lídr Ruskem napadené země v Londýně setkal s britským premiérem Keirem Starmerem, prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem. Následně dle Reuters uvedl, že Ukrajina a Evropa by chtěly svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.

„Rusko nepochybně trvá na tom, abychom se vzdali území, ale podle zákona na to právo nemáme a upřímně řečeno, nemáme ani morální právo,“ zdůraznil Zelenskyj. Klíčová otázka, o které se jedná, zní, zda by se Kyjev měl vzdát Ruskem okupovaného území výměnou za bezpečnostní záruky. Ale rozhovory komplikuje nejistota ohledně závazku administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa k evropské bezpečnosti, dodala AP.

Kyjev je pod tlakem Bílého domu, aby rychle přistoupil na mír, ale odmítá plán navržený USA minulý měsíc, který je všeobecně vnímán jako výhodný pro Moskvu. Ukrajinští představitelé také usilují o silné bezpečnostní záruky od partnerů, aby zabránili dalšímu útoku Moskvy v budoucnu, poznamenala agentura Reuters. Připomněla, že ruský vůdce Vladimir Putin jako podmínku pro ukončení bojů požaduje, aby se Ukrajina zřekla celého Donbasu na východě země – včetně částí, které Rusko neokupuje. To Zelenskyj důsledně odmítá.

Papež: K trvalému míru je potřeba dialog

Papež po schůzce se Zelenským zdůraznil, že „je třeba pokračovat v dialogu, a vyjádřil naléhavé přání, aby současné diplomatické iniciativy vedly ke spravedlivému a trvalému míru,“ uvedla v prohlášení ke schůzce papežova kancelář. Podle Vatikánu se také diskutovalo o otázkách válečných zajatců a o nutnosti zajistit návrat ukrajinských dětí k jejich rodinám. Vatikán v otázce dětí zprostředkovává jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Papež zároveň kritizoval snahy obejít Evropu při jednáních o ukončení ruské války proti Ukrajině. „Usilovat o mírovou dohodu bez zapojení Evropy do rozhovorů není realistické. Válka je v Evropě a myslím, že Evropa musí být součástí bezpečnostních záruk, které se hledají dnes i v budoucnosti,“ sdělila hlava katolické církve.

Zelenskyj následně na síti X napsal, že jeho země si „hluboce váží“ veškeré podpory a humanitární pomoci ze strany Vatikánu. „Papeže jsem informoval o diplomatickém úsilí se Spojenými státy o dosažení míru. Projednali jsme další kroky a zprostředkování Vatikánu zaměřené na navrácení našich dětí unesených Ruskem,“ uvedl.

V souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu v roce 2023 zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu.

Zelenskyj se s papežem setkal v jeho letním sídle Castel Gandolfo, které leží asi 25 kilometrů jihovýchodně od Vatikánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 6 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 23 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...