Situace před setkáním v USA je vážná, řekl Macron po jednání koalice ochotných

Nahrávám video

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

„Situace před zítřejšími rozhovory ve Washingtonu je mimořádně vážná, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že cílem pro pondělní jednání ve Washingtonu je prezentovat jednotný postoj Ukrajiny a jejích evropských spojenců, napsala agentura Reuters.

Na Rusko, nikoliv na Ukrajinu, je potřeba vyvinout tlak, aby jednání byla úspěšná, uvedl polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. „Pokud nedojde k dohodě o příměří, EU a USA musí zvýšit tlak na Rusko,“ řekl předseda Evropské rady Antonio Costa ve svém prohlášení na síti X.

„Pokud nyní ukážeme před Ruskem slabost, zaplatíme za to později vysokou cenu. Připravíme půdu pro další konflikty,“ varoval Macron, který je přesvědčen, že ruský vládce Vladimir Putin nechce mír, ale kapitulaci Ukrajiny.

Je klíčové nejprve zajistit příměří, shodli se účastníci videokonference koalice ochotných. Jde o neformální uskupení států, které aktivně podporují Ukrajinu v boji proti ruské agresi. Skupinu vede Francie a Velká Británie, její součástí je i Česko.

Účast na pondělním jednání Zelenského s Trumpem v Bílém domě vedle Macrona oznámili také německý kancléř Friedrich Merz, premiér Velké Británie Keir Starmer, italská premiérka Giorgia Meloniová, finský prezident Alexander Stubb a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Následně svou účast na pondělním jednání podle agentur potvrdili také generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte.

Zahraniční zpravodajka ČT Helena Truchlá přiblížila, že evropští představitelé mají v plánu se ve Washingtonu zaměřit na tři témata. Jedná se o podobu bezpečnostních garancí pro Ukrajinu, teritoriální budoucnost napadené země a nakonec otázku procesního pokračování rozhovorů, jestli dojde k uzavření příměří a následně míru, nebo rovnou mírové dohody.

Jednání Zelenského a von der Leyenové

Zelenskyj se v neděli před videokonferencí setkal v Bruselu s von der Leyenovou. Na společné tiskové konferenci sdělil, že současná bojová linie by měla sloužit jako základ pro další rozhovory. „Potřebujeme skutečná jednání, což znamená, že můžeme začít tam, kde je nyní fronta,“ řekl a dodal, že evropští lídři to podporují. „Mezinárodní hranice nelze změnit silou. To je rozhodnutí, které musí učinit pouze Ukrajina,“ prohlásila von der Leyenová.

Šéfka EK také uvedla, že ukrajinské ozbrojené síly nesmějí být nijak omezovány. „Ať už jde o spolupráci s jinými třetími zeměmi, nebo o pomoc od jiných třetích zemí. Žádná omezení pro ukrajinské ozbrojené síly.“ Ukrajina se musí stát „ocelovým dikobrazem“, kterého nepřátelské síly nemohou „strávit“, dodala.

Nahrávám video

Bezpečnostní záruky

Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v neděli na síti X uvedl, že Evropané jsou připraveni poskytnout záruky Ukrajině společně se Spojenými státy v rámci možné mírové dohody. Evropa podle něj pevně stojí za Ukrajinou, ať už Putin chystá cokoliv. Vyslovil se také proti jednání o Ukrajině bez Ukrajiny. Kyjev naléhá na to, aby součástí možných budoucích dohod s Ruskem byla také Evropa.

„Potřebujeme, aby součástí našich bezpečnostních záruk byl vstup do EU,“ sdělil na brífinku po jednání s šéfkou EK ukrajinský prezident. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sdělil, že Spojené státy se budou i nadále snažit vytvořit scénář, který by pomohl ukončit ruskou válku. „Pokud zde nebude možné dosáhnout míru a válka bude pokračovat, budou i nadále umírat tisíce lidí... Bohužel se to může stát, ale my to nechceme,“ dodal.

Putin podle nedělního prohlášení amerického zmocněnce Stevea Witkoffa pro televizi CNN souhlasil s poskytnutím určitých bezpečnostních záruk Ukrajině. „Podařilo se nám získat ústupek, že Spojené státy mohou nabídnout ochranu podobnou článku 5,“ řekl Witkoff. Naznačil, že by to mohlo nahradilo snahu Ukrajiny o členství v NATO.

Článek 5 zakládající smlouvy NATO zakotvuje princip kolektivní obrany – myšlenku, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny. Tento slib však nemusí stačit k tomu, aby přesvědčil vedoucí představitele v Kyjevě, aby se vzdali celé Doněcké a Luhanské oblasti, včetně opevnění, která brání ruským silám v dalším postupu, jak to požaduje Kreml.

Moskva také počítá s tím, že si ponechá ukrajinský poloostrov Krym, který nelegálně anektovala už v roce 2014. Na oplátku je prý ochotna zmrazit nynější frontové linie v Chersonské a Záporožské oblasti, které Rusové okupují z menší části.

Zelenskyj: Kreml není připravený na trojstranné jednání

Zelenskyj míní, že Kreml není připravený na trojstranné jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou. Dodal, „je důležité, aby byl s námi Washington“. Také zopakoval svůj postoj, že je nutné uzavřít příměří, aby bylo možné vyjednat konečnou dohodu.

Von der Leyenová sdělila, že pojem „příměří“ je méně důležitý než nutnost zastavit zabíjení. „Nejde tedy o samotný termín, ale o obsah. Je velmi důležité, aby se co nejdříve uskutečnilo třístranné setkání (...) mezi prezidentem Ukrajiny, prezidentem Spojených států a prezidentem Ruska,“ dodala.

Trump čelí kritice, že ustoupil od požadavku bezpodmínečného příměří a přistoupil na Putinův požadavek rovnou uzavřít úplnou mírovou dohodu.

„Dokud bude pokračovat krveprolití na Ukrajině, tak Evropa bude pokračovat v diplomatickém i hospodářském tlaku na Rusko,“ deklarovala šéfka EK. Dodala, že začátkem září Unie plánuje oznámit devatenáctý balík sankcí vůči Rusku.

Česko ve Washingtonu nebude

Za Česko se jednání ve Washingtonu nikdo nezúčastní, řekl vedoucí oddělení komunikace předsedy vlády Jakub Tomek. „Očekávám, že se udělá druhý krok k ukončení války. Pokud se někdo domníval, že tak nastane již ten minulý pátek, tak byl velmi naivní, ale mohl to být začátek konce toho šíleného válečného konfliktu,“ prohlásil místopředseda ANO Karel Havlíček.

Během soboty Trump hovořil s některými evropskými lídry a informoval je o průběhu summitu s Putinem, který se uskutečnil na Aljašce v noci z pátku na sobotu SELČ. Stejně tak mluvil se Zelenským, který poté uvedl, že se s Trumpem setká v pondělí ve Washingtonu. O pozvání evropských lídrů na jednání do Washingtonu již v sobotu s odvoláním na dva anonymní evropské zdroje informoval americký list The New York Times (NYT).

Americká diplomacie řeší dozvuky aljašského summitu. Konkrétně skandál s dokumenty, které se našly v tiskárně jednoho z hotelů v místě konání a které obsahovaly telefonní čísla zaměstnanců americké vlády i přesný program jednání včetně tříchodového menu a zasedacího pořádku. To potvrzuje, že lídři měli v plánu pracovní oběd, schůzka ale skončila předčasně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kuba se ocitla bez elektřiny, rozvodná síť opět zkolabovala

Kubánská energetická síť v neděli opět zkolabovala. V pondělí o tom informovala agentura AFP s tím, že obyvatelé ostrovní země včetně Havany se ocitli ve tmě a bez dodávek elektřiny.
před 2 hhodinami

USA a Írán začnou podle Trumpa znovu jednat

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež.
před 7 hhodinami

Marocká vláda se poprvé vyjádřila ke krizi v Ceutě, obvinila z ní pašeráky

Marocká vláda obvinila z migrační krize ve španělském městě Ceuta pašeráky a šíření dezinformací, informují v neděli média. Jde o první oficiální vyjádření Rabatu ke čtvrtečním událostem, kdy z Maroka do sousední Ceuty dle španělských úřadů proniklo na 50 tisíc migrantů. Vedení Ceuty hovořilo dokonce o 60 tisících. Marocké ministerstvo vnitra nyní tvrdí, že jich bylo méně. Téměř všichni už v pátek španělské město opustili, zůstává tam ale ještě několik tisíc běženců.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ruskou leteckou základnu, rafinerii i další sklad Wildberries

Ukrajinské drony zaútočily na leteckou vojenskou základnu a rafinerii v ruské Saratovské oblasti. O tamních náletech informoval jak ukrajinský generální štáb, tak telegramové kanály, a údery v regionu potvrdily i ruské úřady. Ukrajina dále uvedla, že útočila i na ruské průmyslové či vojenské cíle v Kalužské, Brjanské a také v Samarské oblasti, kde vzplál další sklad společnosti Widlberries. Ukrajina hlásí oběti po ruských útocích, jejich cílem byl i poštovní terminál.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Exploze u restaurace v Moskvě zabíjela, zamýšleným terčem mohl být ruský generál

Explozi u luxusní restaurace v Moskvě, která v sobotu zabila pět lidí a další zranila, způsobila podomácku vyrobená výbušnina, oznámil dle agentury TASS Národní protiteroristický výbor. Zatím není jasné, zda šlo o politický motiv. Podle některých ruských médií mohl být zamýšleným terčem ruský generál, který se dle Ukrajiny podílel na masakru v Buči. Podle informací serveru Verstka mezi zraněnými může být generálova dcera.
1. 8. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami

V Řecku se při hašení srazily vrtulníky, dva mrtví. Požáry trápí i část USA

Západně od Athén se v neděli při hašení lesních požárů srazily dva vrtulníky. Oba členové posádky jednoho z nich zemřeli, posádku druhého stroje se podařilo zachránit, uvádí Reuters s odkazem na řecké hasiče. Požáry v této oblasti od pátku zničily už přes deset tisíc hektarů porostu. Byli také zatčeni dva lidé, kteří jsou podezřelí, že vypuknutí požáru nedbalostí způsobili. Stav nouze kvůli rychle se šířícím požárům vyhlásil americký stát Washington. Hasičům na jihozápadě Francie se naopak daří držet oheň nadále pod kontrolou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Úřady v Gaze hlásí, že Izrael za dva dny zabil v Pásmu přes dvacet lidí

Izraelská armáda v neděli v Pásmu Gazy zabila nejméně třináct Palestinců, informovala podle agentury AFP místní civilní obrana. Útoky zasáhly i stany, v nichž žijí obyvatelé vysídlení válkou, a mezi oběťmi je i devítileté dítě, tvrdí místní zdravotníci dle agentury Reuters. Už v sobotu zemřelo při izraelských úderech v Pásmu Gazy podle tamních institucí osm lidí. Izraelská armáda uvedla, že zabila tři teroristy.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Zdravotnictví na Kubě kolabuje. Chybí léky i doktoři, na operaci čekají tisíce lidí

Kubánské zdravotnictví, svého času jedno z nejlepších v Latinské Americe, se potýká s krizí, kterou letos bezprecedentně zhoršilo americké ropné embargo. Časté výpadky elektřiny i dodávek vody postihují také nemocnice, které i proto mají na čekacích listinách na chirurgickou operaci přes sto tisíc pacientů. Zároveň rostou počty nakažených horečkou chikungunya, kterou přenášejí komáři množící se v haldách odpadků na ulicích, na jejichž odvoz není palivo, popsal server CiberCuba.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.