Zelenskyj se chce v neděli sejít s Trumpem kvůli mírovému plánu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chce v neděli setkat s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, aby s ním projednal dosud nevyřešené otázky mírového plánu. „Nemá nic, dokud to neodsouhlasím,“ řekl k tomu Trump v rozhovoru pro server Politico. Nicméně dodal, že očekává dobrou schůzku.

Trumpův tým vyjednavačů se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Všechny tři strany v posledních dnech informují o konstruktivních jednáních, jak míru dosáhnout, průlom v rozhovorech ale dosud nenastal.

„Rustem Umerov informoval o svých posledních kontaktech s americkou stranou. Neztrácíme ani jediný den,“ uvedl v pátek ráno Zelenskyj o své schůzce s Umerovem, který je hlavním ukrajinským vyjednavačem. „Dohodli jsme se na setkání na nejvyšší úrovni – s prezidentem Trumpem v brzké budoucnosti,“ poznamenal.

Odpoledne pak Zelenskyj oznámil, že chce s Trumpem jednat v neděli, čímž potvrdil informace deníku Kyiv Post. Anglickojazyčný list s odvoláním na své zdroje napsal, že schůzka by se mohla odehrát již tuto neděli v Trumpově floridské rezidenci Mar-a-Lago.

Trump v rozhovoru pro Politico sdělil, že chce brzo jednat i s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Zelenskyj chce probrat sporné části plánu i poválečnou obnovu

Zelenskyj v úterý novinářům představil nový dvacetibodový návrh amerického mírového plánu. Na setkání s Trumpem chce vedle sporných částí plánu hovořit i o poválečné obnově a také o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Otázku záruk považuje ukrajinský prezident za takřka vyřešenou. S Trumpem plánuje diskutovat i o dalším možném tlaku na Rusko.

Kyiv Post dříve s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že nedělní setkání prezidentů Ukrajiny a USA je možné, pokud vše půjde podle plánu. Deník dále uvedl, že Kyjev poslal do Washingtonu podrobný návrh, který prověří odhodlání Západu a pružnost Moskvy.

Zelenskyj a jeho tým ve čtvrtek telefonicky jednali o možnostech ukončení války se zmocněncem amerického prezidenta Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem.

Za Rusko zdaleka hotovo není, míní Procházková

Zelenskyj v pátek řekl, že mírový plán je hotov z devadesáti procent. Podle redaktorky Deníku N Petry Procházkové je to ale pohled jen Ukrajiny, Evropy a možná Spojených států. „Žádný brzký podpis nebo dosažení opravdu devadesátiprocentní shody i s Ruskem není na dohled,“ obává se ovšem.

„Kreml se jasně vyjádřil, že tento plán musí doznat zásadních změn, že Rusko v této podobě s žádným takovým plánem souhlasit nebude,“ připomněla, že problematické body zůstávají.  Nová dvacetibodová verze amerického mírového plánu předpokládá mimo jiné zmrazení fronty na současných liniích a zahájení jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Nevyřešeny však zůstávají hlavně ruské požadavky na územní ústupky ze strany Ukrajiny či otázka možného vstupu země do NATO.

Nahrávám video

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve čtvrtek podle TASS hovořila sice o malém, ale jistém pokroku, zároveň ale naznačila, že západoevropské země se tento pokrok snaží torpédovat.

„Evropa je v požadavcích, především v bezpečnostních zárukách i v otázkách postoupení teritorií Rusku, daleko nekompromisnější než Spojené státy. Evropa je pro Rusy tím největším škůdcem, protože ponouká Ukrajinu, aby se nevzdala a pokračovala v boji, a snaží se jí pomáhat vojensky. Zatímco Spojené státy, především v osobě vyjednavače Witkoffa, jsou zřejmě v rozhovorech s Ruskem daleko smířlivější a vyjadřují pochopení pro hlavní ruský požadavek znovu uspořádat Evropu tak, aby v ní Rusko hrálo hlavní roli,“ podotkla Procházková.  

Diplomatické úsilí se stupňuje

Ukrajina čelí už téměř čtyři roky ruské invazi rozpoutané na rozkaz Putina. Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání obou prezidentů na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo.

Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí poté, co Spojené státy představily původní návrh mírového plánu, kritiky označovaný za nápadně proruský. Zohledňoval totiž hlavní ruské požadavky včetně vydání dosud nedobytých regionů na Donbasu, zákaz vstupu Kyjeva do NATO nebo výrazné početní omezení ukrajinské armády. Naopak Ruska se žádný limit početního stavu ozbrojených sil netýkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lidé na severovýchodě USA hlásili exploze, ve skutečnosti šlo o meteor

Obyvatelé severovýchodu Spojených států v sobotu hlásili policii hlasité exploze. Po dvou silných ranách se otřásly budovy ve státech Massachusetts a Rhode Island a úřady pátraly po příčině. Podle Americké společnosti pro meteory (AMS) šlo o meteor. Ohnivou kouli na denní obloze spatřili lidé od státu Delaware až po kanadský Montréal, napsala agentura AP.
před 1 hhodinou

Po vítězství PSG nad Arsenalem vypukly ve Francii násilnosti

Francouzská policie zadržela 416 lidí po násilnostech, které vypukly po sobotním vítězství fotbalového klubu Paris Saint-Germain (PSG) nad anglickým Arsenalem ve finále Ligy mistrů. Největší nepokoje propukly v Paříži, kde policisté zadrželi přes 280 osob. Výrazně klidnější byla atmosféra v Budapešti, kde se finálový zápas ligy konal. Informovala o tom agentura AFP.
08:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda pronikla na jihu Libanonu nejhlouběji od roku 2000, píše AP

Izraelská armáda v neděli oznámila dobytí křižácké pevnosti Beaufort na jihu Libanonu. Podle agentury AP se jedná o nejhlubší průnik do libanonského vnitrozemí od roku 2000, kdy Izrael stáhnul své jednotky z jižního Libanonu a ukončil tak téměř osmnáct let trvající okupaci tohoto území. Armáda později vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na sever od řeky Zahrání s tím, že v oblasti na jih od řeky bude provádět údery proti militantnímu hnutí Hizballáh, píše agentura AFP.
07:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Arktida má za sebou bod zlomu. Na staletí se tam mění životní podmínky

Nová studie naznačuje, že změna chemického složení Severního ledového oceánu způsobená klimatickými změnami narušuje tamní potravní řetězec. Podle vědců je situace v dalších stovkách až tisících letech nezvratná.
před 3 hhodinami

Poslední legální opoziční strana v Rusku čelí rostoucímu tlaku

Ruský autoritářský režim dlouhodobě stupňuje represe proti liberálně demokratické straně Jabloko. Ta je v zemi poslední legálně fungující opoziční silou. Desítky jejích členů jsou stíhány z politických důvodů nebo už skončily ve vězení. Další úřady zařadily na seznam takzvaných zahraničních agentů.
před 4 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00. Uzavřena byla i silnice nižší kategorie vedoucí souběžně s dálnicí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi, oznámilo v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 6 hhodinami

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 10 hhodinami
Načítání...