Zelenskyj: Putin už rozpoutal třetí světovou válku

Ruský vládce Vladimir Putin už rozpoutal třetí světovou válku a je nezbytné jej zastavit, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britské stanici BBC v předvečer čtvrtého výročí rozpoutání otevřené války Ruska proti Ukrajině. Zelenskyj ujišťoval, že jeho země konflikt neprohrává, a rezolutně se ohrazoval proti případným ústupkům Putinovi.

„Myslím, že Putin už ji (třetí světovou válku) začal. Otázka zní, kolik území se mu podaří dobýt a jak ho zastavit,“ řekl Zelenskyj. „Rusko chce světu vnutit jiný způsob života a změnit životy, které si lidé sami zvolili,“ dodal.

K ruskému požadavku, aby se Ukrajina kvůli příměří vzdala zbývající pětiny Doněcké oblasti na východě země, kterou stále brání, a také dalšího území v Chersonské a Záporožské oblasti na jihovýchodě země, Zelenskyj uvedl, že nejde jen o území, ale i o opuštění statisíců Ukrajinců, kteří tam žijí, a o oslabení ukrajinských pozic.

„Jsem si jistý, že toto ‚odstoupení‘ by rozdělilo naši společnost,“ podotkl. Je přesvědčen, že ústupek by šéfa Kremlu uspokojil jen na chvíli, než by znovu nabral sílu, a tak by mohlo trvat nejvýše pár let, než by Putin pokračoval ve válce.

Zelenskyj: Od USA chceme bezpečnostní záruky na třicet let

„Prohráváme? Samozřejmě že ne,“ prohlásil také Zelenskyj. Vítězství podle něj bude znamenat návrat Ukrajinců k normálnímu životu, protože skončí zabíjení lidí. Ale vítězství v širším smyslu by podle ukrajinského prezidenta představovalo odstranění globální hrozby, která vychází z Moskvy. „Zastavit Putina, nenechat jej okupovat Ukrajinu – to by bylo vítězství světa,“ míní.

V širší perspektivě se domnívá, že je jen otázkou času, kdy Ukrajina získá zpět všechna území, jež okupuje Rusko. Pokusit se o jejich osvobození již teď, by ale podle něj znamenalo ztratit ve válce miliony lidí.

„Také nemáme odpovídající množství zbraní. To nezáleží jen na nás, ale i na našich partnerech,“ poznamenal. Návrat k mezinárodně uznaným hranicím z roku 1991 by pokládal za vítězství spravedlnosti.

V odpovědi na otázku, zda věří americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který svého času Zelenského – podobně jako Putin – nepravdivě nařkl, že je diktátor a že rozpoutal válku, se ukrajinský prezident podle BBC nejprve rozesmál : „Nejsem diktátor a válku jsem nezačal.“ Bylo to Rusko, které v únoru 2022 provedlo otevřenou invazi na Ukrajinu.

„Chceme (od USA bezpečnostní) záruky na třicet let. Politické elity se budou měnit, vůdci se budou měnit,“ poznamenal. Z dobrého důvodu by záruky měl schválit Kongres USA. „Kongres je potřeba. Protože prezidenti se mění, ale instituce zůstávají,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 18 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...