Zelenskyj viní Moskvu, že nechce schůzku lídrů Ukrajiny a Ruska

Bílý dům usiluje o summit lídrů Ukrajiny a Ruska, se kterým Zelenskyj souhlasil, ale z Moskvy podle NBC News přicházejí signály, že Kreml se schůzkou nespěchá. „Putin je připraven se setkat se Zelenským, až bude připravena agenda summitu, ale tato agenda vůbec připravena není,“ řekl Lavrov.

Zelenskyj už dříve opakovaně vyjádřil ochotu se sejít se šéfem Kremlu a tento týden podle agentury Reuters řekl, že by Kyjev uvítal silnou reakci Washingtonu, pokud by se s ním Putin nebyl ochoten setkat na bilaterální schůzce.

Americký prezident Donald Trump v pátek prohlásil, že do dvou týdnů by mělo být jasné, zda došlo k pokroku ve snahách ukončit ruskou válku na Ukrajině; při tom se zmínil o možnosti uvalit další sankce proti Rusku. Trump novinářům v Oválné pracovně Bílého domu řekl, že „není spokojen“ s žádným aspektem dosavadních mírových snah, píše agentura Reuters.

Jednání o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu

Zelenskyj v pátek na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem v Kyjevě uvedl, že diskutovali o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu od některých států, které by podle něj měly být podobné článku 5 Severoatlantické aliance, jenž považuje útok na jednoho člena obranného uskupení za útok proti všem.

Podílet se na nich podle něj bude Evropa a Spojené státy. „Nezbytné budou robustní bezpečnostní záruky a na jejich definování nyní pracujeme,“ řekl šéf NATO.

Zelenskyj již ve čtvrtek uvedl, že by se mohl setkat s Putinem až poté, co se spojenci Kyjeva dohodnou na bezpečnostních zárukách pro jeho zemi, které by odradily Rusko od budoucích útoků. Jako možná místa pro setkání zmínil Švýcarsko, Rakousko nebo Turecko. Zároveň podle agentury AFP zdůraznil, že si nepřeje, aby Čína hrála roli v bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a odkázal se přitom na podporu Moskvy ze strany Pekingu. O případné možné roli Číny se naopak zmiňuje Moskva.

Estonský premiér Kristen Michal uvedl, že jeho země je připravena zapojit se do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu vojenskou jednotkou o síle jedné roty. Rotu obvykle tvoří sto až 250 vojáků, ale šéf estonské vlády neupřesnil konkrétní počet.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer jako představitelé takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, se vyslovili pro nasazení vojáků na Ukrajině coby záruky poválečného urovnání. Rovněž německý kancléř Friedrich Merz naznačil, že by tomu bylo otevřené i Německo.

O samotné podobě bezpečnostních záruk se v Evropě vedou četná jednání. Jednou zvažovanou variantou je i rozmístění mírových jednotek na Ukrajině. Pokud tam budou rozmístěny, Česko by mohlo být jejich součástí, řekl pro agenturu ČTK prezident Petr Pavel. Česko by se podle něj mělo účastnit proto, že je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku plnohodnotné ruské invaze. Konkrétní zapojení by podle něj záleželo na podobě dohody.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale otázka případné české účasti předčasná. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pak pro Seznam Zprávy uvedla, že pro Česko nic takového nyní není na stole. „Rozhodně v tuto chvíli nikdo z nás nechce na Ukrajinu posílat vojáky, protože by to znamenalo eskalaci konfliktu,“ sdělila ministryně.

Kallasová: Putinovy územní požadavky jsou past

O důležitosti důvěryhodných a rozsáhlých bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které „nebudou jen na papíře“ mluvila v rozhovoru pro BBC také šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Uvedla, že zatím neviděla žádné konkrétní kroky ohledně bezpečnostních záruk pro napadenou zemi. Podle ní záleží na tom, jak se členové takzvané koalice ochotných rozhodnou a čím konkrétně budou schopni přispět.

„Nejdůležitější je silná ukrajinská armáda,“ zdůraznila Kallasová. Připomněla také, že EU připravuje 19. sankční balíček, aby ruského vládce přiměla k dalším jednáním.

Putinovy požadavky, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, označila Kallasová za past a varovala západní státy před tlakem na Kyjev.