Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Očekává se, že prezident USA Donald Trump s ruským vládcem Vladimirem Putinem v pátek v největším městě na Aljašce Anchorage na dvoustranné schůzce projednají možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině a nepotvrzené zprávy z médií naznačují, že Putin řekl Trumpovi, že chce, aby mu Ukrajina předala části ukrajinské Doněcké oblasti, které Rusko nekontroluje, píše Reuters. Podle agentury AP o tomto požadavku v úterý informoval Zelenskyj, podle něhož mu tento ruský návrh sdělili američtí činitelé.

Ukrajinský prezident podle Reuters řekl, že územní otázky by měly být projednány poté, co Rusko bude souhlasit s příměřím, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly být neoddělitelnou součástí této diskuse. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina musí být zapojena do jakýchkoli rozhovorů týkajících se jejího vlastního území.

Průmyslový východoukrajinský Donbas tvoří společně Doněcká a Luhanská oblast. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi od února 2022, přičemž ruská invazní vojska se od té doby zmocnila téměř celé Luhanské oblasti a v současnosti okupují také části Doněcké, Záporožské, Chersonské oblasti a menší území v Charkovské a Sumské oblasti. Moskva už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Ukrajina podle Zelenského stále kontroluje na devět tisíc kilometrů čtverečních, tedy asi třicet procent Doněcké oblasti. „Nestáhneme se z Donbasu... pokud se dnes stáhneme z Donbasu – (opustíme) naše opevnění, náš terén, výšiny, které kontrolujeme – jasně tím otevřeme předmostí pro Rusy, aby mohli připravit ofenzivu,“ řekl podle AFP.

„Za pár let bude mít Putin otevřenou cestu do Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. A nejen to, i do Charkova,“ varoval podle serveru Ukrajinska pravda. Podle AP také upozornil, že předání ukrajinského území Rusku by bylo protiústavní.

Zelenskyj: Rusové plánují nové pozemní útoky

Podle AFP pak ukrajinský prezident rovněž sdělil, že Rusové plánují nové pozemní útoky nejméně na třech místech fronty, aby vyvinuli tlak na Kyjev a vynutili si od něj ústupky. „Domníváme se, že se připravují na útočnou operaci ve třech směrech – na Záporoží, Pokrovsk a Novopavlivku,“ uvedl Zelenskyj.

Podle serveru Ukrajinska pravda připustil, že invazní armáda u města Dobropillja postoupila v posledních dnech o deset kilometrů. Jednalo se ale podle něj o skupiny ruských vojáků bez techniky. „Někteří už byli nalezeni, částečně zlikvidováni, částečně zajati. Zbytek bude také brzy nalezen a zničen,“ dodal.

Summit je vítězstvím Putina, míní Zelenskyj

Chystaný summit mezi Trumpem a Putinem označil ukrajinský prezident za osobní vítězství šéfa Kremlu. „Za prvé, sejde se (s Trumpem) na americkém území, což považuji za jeho osobní vítězství. Za druhé, vychází z izolace, protože se setkává na americkém území. A za třetí, tímto setkáním určitým způsobem odložil sankce,“ shrnul Zelenskyj.

O přípravách pátečních schůzky v úterý po telefonu diskutovali ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéf americké diplomacie Marco Rubio. Obě strany stvrdily záměr vést v pátek úspěšné jednání, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí na platformě Telegram.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý řekla, že o osobní setkání s Trumpem požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro šéfa Bílého domu představuje „cvičení v naslouchání“, jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, dodala mluvčí s tím, že Trump doufá v přítomnost Zelenského na dalším takovém summitu.

Evropští politici před summitem naléhají na to, aby byla Ukrajina do jednání zapojena. Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v úterý v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán později prohlásil, že „Rusko válku vyhrálo“. Orbán čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory ruské agresi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 17 mminutami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 35 mminutami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 3 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 3 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 4 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 6 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 8 hhodinami
Načítání...