Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.

Očekává se, že prezident USA Donald Trump s ruským vládcem Vladimirem Putinem v pátek v největším městě na Aljašce Anchorage na dvoustranné schůzce projednají možnosti ukončení ruské války proti Ukrajině a nepotvrzené zprávy z médií naznačují, že Putin řekl Trumpovi, že chce, aby mu Ukrajina předala části ukrajinské Doněcké oblasti, které Rusko nekontroluje, píše Reuters. Podle agentury AP o tomto požadavku v úterý informoval Zelenskyj, podle něhož mu tento ruský návrh sdělili američtí činitelé.

Ukrajinský prezident podle Reuters řekl, že územní otázky by měly být projednány poté, co Rusko bude souhlasit s příměřím, a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu by měly být neoddělitelnou součástí této diskuse. Zelenskyj zopakoval, že Ukrajina musí být zapojena do jakýchkoli rozhovorů týkajících se jejího vlastního území.

Průmyslový východoukrajinský Donbas tvoří společně Doněcká a Luhanská oblast. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi od února 2022, přičemž ruská invazní vojska se od té doby zmocnila téměř celé Luhanské oblasti a v současnosti okupují také části Doněcké, Záporožské, Chersonské oblasti a menší území v Charkovské a Sumské oblasti. Moskva už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

Ukrajina podle Zelenského stále kontroluje na devět tisíc kilometrů čtverečních, tedy asi třicet procent Doněcké oblasti. „Nestáhneme se z Donbasu... pokud se dnes stáhneme z Donbasu – (opustíme) naše opevnění, náš terén, výšiny, které kontrolujeme – jasně tím otevřeme předmostí pro Rusy, aby mohli připravit ofenzivu,“ řekl podle AFP.

„Za pár let bude mít Putin otevřenou cestu do Záporožské a Dněpropetrovské oblasti. A nejen to, i do Charkova,“ varoval podle serveru Ukrajinska pravda. Podle AP také upozornil, že předání ukrajinského území Rusku by bylo protiústavní.

Zelenskyj: Rusové plánují nové pozemní útoky

Podle AFP pak ukrajinský prezident rovněž sdělil, že Rusové plánují nové pozemní útoky nejméně na třech místech fronty, aby vyvinuli tlak na Kyjev a vynutili si od něj ústupky. „Domníváme se, že se připravují na útočnou operaci ve třech směrech – na Záporoží, Pokrovsk a Novopavlivku,“ uvedl Zelenskyj.

Podle serveru Ukrajinska pravda připustil, že invazní armáda u města Dobropillja postoupila v posledních dnech o deset kilometrů. Jednalo se ale podle něj o skupiny ruských vojáků bez techniky. „Někteří už byli nalezeni, částečně zlikvidováni, částečně zajati. Zbytek bude také brzy nalezen a zničen,“ dodal.

Summit je vítězstvím Putina, míní Zelenskyj

Chystaný summit mezi Trumpem a Putinem označil ukrajinský prezident za osobní vítězství šéfa Kremlu. „Za prvé, sejde se (s Trumpem) na americkém území, což považuji za jeho osobní vítězství. Za druhé, vychází z izolace, protože se setkává na americkém území. A za třetí, tímto setkáním určitým způsobem odložil sankce,“ shrnul Zelenskyj.

O přípravách pátečních schůzky v úterý po telefonu diskutovali ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéf americké diplomacie Marco Rubio. Obě strany stvrdily záměr vést v pátek úspěšné jednání, uvedlo podle agentury Reuters ruské ministerstvo zahraničí na platformě Telegram.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý řekla, že o osobní setkání s Trumpem požádal Putin. Americký prezident se ho podle ní zúčastní s cílem lépe porozumět, jak lze válku ukončit. Schůzka pro šéfa Bílého domu představuje „cvičení v naslouchání“, jelikož bude přítomna pouze jedna strana konfliktu, dodala mluvčí s tím, že Trump doufá v přítomnost Zelenského na dalším takovém summitu.

Evropští politici před summitem naléhají na to, aby byla Ukrajina do jednání zapojena. Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v úterý v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán později prohlásil, že „Rusko válku vyhrálo“. Orbán čelí kritice za svůj příklon k Putinovi navzdory ruské agresi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ve tvářích Palestinců jsem viděl jen strach.“ Útoky na Západním břehu sílí

Západní břeh zachvátila bezprecedentní vlna násilí. Palestinci mluví o stále četnějších útocích radikálních osadníků, jež jdou ruku v ruce s demolicemi domů a vysídlováním. Mezinárodní organizace i někteří západní aktéři varují před plíživou anexí okupovaného území. Podle expertů se navíc nedá očekávat, že by se situace výrazně změnila po říjnových parlamentních volbách – izraelská opozice totiž vnímá palestinskou otázku podobně jako současná silně pravicová vláda.
před 35 mminutami

Kuba se znovu ocitla bez elektřiny, úřady usilují o obnovení dodávek energie

Kubánská energetická síť v pondělí pozdě večer SELČ opět zkolabovala, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní média. Vláda v Havaně se mezitím snaží síť zprovoznit, obyvatelé ostrovní země se ocitli v naprosté tmě a bez dodávek elektřiny i v neděli.
před 2 hhodinami

Skupina amerických států vedených demokraty žaluje Trumpa kvůli novým clům

Skupina 25 států USA vedených demokraty zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zavedení nových cel na zboží od 60 obchodních partnerů. Podle agentury Reuters to uvedla kancelář generálního prokurátora státu Oregon Dana Rayfielda. Bílý dům na žádost o komentář zatím nereagoval.
před 2 hhodinami

Počet obětí červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125

Počet obětí dvou červnových zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 6125, uvedl podle agentury Reuters předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. V nemocnicích bylo ošetřeno téměř 61 tisíc lidí. Počet obětí uváděný před dvěma týdny činil 5278. Podle OSN by jich mohlo být až 50 tisíc, některé odhady však hovoří spíše o čísle blížícímu se deseti tisícům.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Írán znovu jednají, tvrdí Trump. Rozhovory nevedeme, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán v pondělí začnou znovu jednat. Podle agentury AFP to v noci na pondělí oznámil americký prezident Donald Trump, který předtím odvolal ohlášený rozsáhlý útok proti islámské republice. Zatímco Trump tvrdil, že o odklad úderů žádal Teherán a další země v regionu, íránská média s odkazem na své zdroje označila prezidentovo tvrzení o teheránské žádosti za lež. Teherán během pondělí uvedl, že s USA nevede žádné rozhovory. Trump následně znovu prohlásil, že strany jednají.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Po vlně zatýkání se turecká opozice štěpí. Předák Özel založil novou stranu

Turecká opozice čelí největší vlně zatýkání za poslední roky. Vládní represe odstartovaly také rozdělení opozičních sil. Z Republikánské lidové strany (CHP) koncem července odešlo 91 poslanců včetně sesazeného předsedy Özgüra Özela. Založili Yeni Parti – Novou stranu. Do dvou let chtějí být hlavními vyzyvateli dlouholetého prezidenta Recepa Erdogana v příštích volbách.
před 9 hhodinami

Ukrajina udeřila na další sklad Wildberries, Rusko zasáhlo čerpací stanici

Největší ruský internetový prodejce Wildberries oznámil, že Ukrajina zaútočila na další jeho sklad. Cílem dronového útoku byl i okupovaný Krym a Bělgorodská státní technologická univerzita vyvíjející bezpilotní stroje. Několik mrtvých je po pádu dronu na pláž v ruském Krasnodarském kraji, je ale možné, že se tak stalo po zásahu protivzdušné obrany. Rusko zabilo několik lidí na čerpací stanici v Dněpropetrovské oblasti a bombardovalo obytnou oblast u Záporoží poté, co už v neděli svrhlo bomby přímo na toto město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Ceutě jsou stále tisíce migrantů, uvádí starosta

Ve španělském autonomním městě Ceuta na severoafrickém pobřeží je stále tři až pět tisíc migrantů, odhadl v pondělí starosta Juan Jesús Vivas. Podle španělských médií Vivas také zvýšil odhad počtu lidí, kteří ve čtvrtek přišli či připlavali nelegálně z Maroka do Ceuty, na osmdesát tisíc. Španělská vláda hovoří o asi padesáti tisících. Drtivá většina příchozích dobrovolně opustila město v pátek, ostatní odejít nechtějí. Vláda v Madridu v pondělí uvedla, že v Ceutě zůstává na 2,5 tisíce migrantů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.