Země EU chtějí skoncovat s ruskými energiemi, embargo ale neschválily

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Chorvatské ministerstvo zahraničí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi osmnáct diplomatů, informovala agentura Reuters.

Většina států podle Borrella také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.

Evropský blok v pátek schválil pátý balík protiruských sankcí a ministři ve vystoupeních před novináři dávali najevo, že s ohledem na pokračující ruskou agresi a očekávanou novou ofenzivu chtějí jejich další přitvrzení.

Unijní ministři zahraničí se kvůli tomu znovu sešli v pondělí. Český ministr Jan Lipavský (Piráti) řekl, že prosazuje ty nejtvrdší možné sankce. Podobně se vyjadřují také pobaltské státy, Polsko, Francie nebo Irsko. Naopak Německo volí spíše postupné odpoutání od ruských energií. O okamžité změně zatím mluvit nechce. Rozhodnutí chce oddálit také Rakousko a Maďarsko.

„Jako německá spolková vláda jsme dali jasně najevo, že se zbavíme závislosti na fosilních palivech. Počínaje uhlím, poté ropou a plynem, a to tak, aby to bylo možné uskutečnit společně v Evropské unii,“ prohlásila německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková.

„Všichni mají plán zbavit se závislosti (na ruských energetických surovinách) nejdříve, jak to půjde,“ řekl Borrell po jednání s tím, že ministři o dalších sankcích pouze diskutovali bez přijetí formálního závěru. Všechny varianty jsou ale podle něj stále na stole.

Zástupci unijních vlád hovořili také o tom, jak Ukrajinu co nejlépe pomoci vybavit před očekávanou ruskou ofenzivou, k níž se podle Borrella i mnohých ministrů schyluje na východě země. Sedmadvacítka se již dvakrát shodla na poskytnutí půl miliardy eur v rámci vůbec prvního financování zbraní pro mimounijní stát. Borrell minulý týden navrhl poskytnutí další stejné částky, jejímu okamžitému schválení však podle něj brání formální důvody, neboť několik zemí ji musí ratifikovat ve svých parlamentech.

Chorvatsko vyhošťuje

Chorvatská diplomacie podle Reuters sdělila, že si předvolala velvyslance na protest proti „brutální agresi na Ukrajině a četným zločinům, které (tam) byly spáchané“. „Ruská strana byla informována o snížení počtu administrativně-technických pracovníků velvyslanectví Ruské federace v Záhřebu,“ cituje Reuters z prohlášení.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová už podle agentury TASS reagovala prohlášením, že Moskva bude na kroky Záhřebu reagovat odpovídajícím způsobem.

K vyhoštění ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi do sousední země přikročila v posledních týdnech řada zemí Evropské unie. Jsou mezi nimi například Polsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko či pobaltské země. Slovenské ministerstvo zahraničí informovalo o rozhodnutí snížit počet pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Vyhoštění jednoho diplomatického pracovníka ruského velvyslanectví v Praze oznámila už dříve také Česka republika.

Agentura Interfax poznamenala, že ruská strana bude na tato rozhodnutí adekvátně reagovat. V pátek Moskva oznámila reciproční vyhoštění 45 polských diplomatů a konzulárních pracovníků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA při úderu na loď v Tichém oceánu zabily tři lidi, označily je za pašeráky

Armáda Spojených států v sobotu při útoku na loď na východě Tichého oceánu zabila tři lidi. Oznámilo to v noci na neděli na síti X velitelství americké armády SOUTHCOM, podle kterého plavidlo provozovaly neupřesněné teroristické organizace. Americká armáda v Karibiku a v Tichém oceánu útočí na plavidla, jejichž posádky považuje za pašeráky drog.
před 1 hhodinou

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 4 hhodinami

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 9 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 10 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 13 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 13 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 14 hhodinami
Načítání...