Žibek Žoly. Příběh lodi, kterou Turecko nechalo odplout s kradeným ukrajinským obilím

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. Postup Turecka značí vývoj v problému exportu obilí z blokovaných ukrajinských přístavů. Napadená země doufala, že Ankara poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu přes Černé moře, místo toho se však Turecko zřejmě hodlá zapojit do dodavatelského řetězce. Ukrajina se tak zřejmě bude muset rozhodnout, do jaké míry je ochotna spolupracovat s agresorem na vývozu ukradeného obilí.

„Po několikaměsíční pauze opustila obchodní přístav Berďansk první obchodní loď, sedm tisíc tun obilí odplouvá do spřátelených zemí,“ oznámil 30. června na sociální síti Telegram šéf ruské okupační správy přístavu Jevhen Balyckyj.

Šlo o plavidlo Žibek Žoly, které vyrazilo do Černého moře směrem k Turecku pod ruskou vlajkou, a Moskva ji oslavovala jako první obchodní plavbu z „osvobozeného“ přístavu. Kazachstánské rejdařství, které loď provozuje, dokonce uvedlo, že přeprava pšenice z Berďansku se uskutečnila na žádost Ukrajiny.

Podle mnohých odborníků ale nákladní loď ve skutečnosti přepravuje obilí uloupené ruskými silami ze skladů napadené země. Ukrajina proto požádala Turecko, aby loď Žibek Žoly kvůli ukradenému nákladu zadrželo. K tomu podle Kyjeva došlo minulý týden, Moskva nicméně zprávu popřela s tím, že Žibek Žoly v tureckém přístavu Karasu pouze „prochází standardními procedurami“.

Nepříjemná situace

Loď s ruskou vlajkou naložená ukrajinským obilím Karasu následně opustila a pokračovala v plavbě do neznámé destinace. Podle Ukrajiny se tak stalo „navzdory důkazům o trestné činnosti předloženým tureckým úřadům“. Ministerstvo zahraničí předvolalo tureckého velvyslance, aby „nepříjemnou situaci“ vysvětlil.

Ukrajina před incidentem doufala v to, že Turecko poskytne bezpečnostní záruky pro přepravu obilí přes Černé moře. Propuštění lodi Žibek Žoly však ukázalo, že se místo toho turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan rozhodl zaujmout místo v dodavatelském řetězci.

„Můžeme dodávat nebo reexportovat pšenici, ječmen, slunečnicový olej a další zemědělské produkty do zemí, které je potřebují,“ řekl Erdogan na tiskové konferenci podle ruské státní agentury TASS. Otázku vývozu obilí z Ukrajiny chce diskutovat s ruským vůdcem Vladimirem Putinem i ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v nejbližších dnech.

Napadená země se tak opět ocitá v obtížné situaci. Ceny komodit na trzích stoupají, Ukrajina ale není schopna 20 milionů tun blokovaného obilí přepravit za hranice.

„Ukrajinci velmi těžce hledají rovnováhu. Přestože jim Rusko krade obilí, nechtějí vypadat, že kladou překážky,“ vysvětluje Asli Aydıntaşbaşová z Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Celá ruská hra spočívá v tom, aby Ukrajina od tohoto mechanismu vývozu obilí odstoupila. Aby Rusové mohli říci, že jsou otevřeni jednání a rozumné dohodě, ale Ukrajinci ne,“ doplnila pro server Politico.

Žibek Žoly není osamocen

Ačkoliv je Žibek Žoly první Ruskem oslavovanou obchodní lodí, která od začátku války vyplula z ukrajinských přístavů, nejde o jediný náklad ukradeného obilí na moři. Podle prezidenta ukrajinské obilnářské společnosti Nikolaje Gorbačova ruští vojáci kradou obilí z ukrajinských sil a převáží je nákladními auty nebo po železnici do přístavů Ruskem ilegálně anektovaného Krymu, kde je nakládají na lodě.

„Obilí kradou brutálním násilím a zastrašováním za použití zbraní,“ řekl Gorbačov. „Nutí zemědělce osít půdu a varují, že si násilím vezmou 70 procent budoucí úrody,“ uvedl pro televizi al-Džazíra.

Cestu ukrajinského obilí mapoval také deník The Wall Street Journal. Hlavní trasa podle něj začíná ve městě Kamjanka-Dniprovska v Záporožské oblasti, kde se na břehu Dněpru nachází rozsáhlé skladiště. „Našli jsme důkazy o tom, že desítky nákladních aut kontrolovaných Rusy z areálu odváží obilí od začátku května,“ uvádí videoreportáž investigativního týmu. 

The Wall Street Journal zmapoval i trasu další z lodí převážejících ukradené ukrajinské obilí. Ruská loď se údajně 17. května nahlásila poblíž Istanbulu. O dva dny později byla zachycena na snímku ze Sevastopolu, kde byla zřejmě naplněna obilím, o další dva dny později pak znovu začala hlásit polohu uprostřed Černého moře. „Data MarineTraffic ukazují, že prošla Bosporskou úžinou. (…) Sledování polohy lodi je pak znovu vypnuto, zatímco se blíží destinaci,“ uvádí deník. Cílem cesty byl údajně syrský přístav Latákíja.

Případ nákladu na lodi Žibek Žoly je podle zástupce polského svazu podnikatelů na Ukrajině Nazara Bobitskiho ruskou stranou oslavován z propagandistických důvodů. „Je velmi pravděpodobné, že Rusko řekne, podívejte, můžeme zorganizovat bezpečné koridory pro obilí, ale z přístavů obsazených Ruskem – což znamená, že ukrajinští zemědělci budou muset odevzdat obilí ruským silám, aby získali tranzit. Je to naprostá fraška,“ popsal Bobitski pro server Politico.

Rusové okupují více než pětinu zemědělské půdy

Podle Zelenského zabavilo Rusko už přes pět milionů tun obilí a snaží se je prodat. Mezi kupci má být podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara právě i Turecko.

Spor o vývoz obilí z Ukrajiny a jeho výsledek ovlivní celý svět. Ukrajina je významným dodavatelem obilí a jedlých olejů, před ruskou vojenskou agresí dodávala na světový trh 46 procent slunečnicového oleje, devět procent pšenice, sedmnáct procent ječmene a dvanáct procent kukuřice.

Ve čtvrtek uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě analýzy satelitních snímků, že ruské síly okupují více než pětinu ukrajinské zemědělské půdy. Ohrožují tak letošní úrodu. „Nacházíme se v rané fázi potravinové krize, která pravděpodobně nějakým způsobem zasáhne každou zemi a každého člověka na světě,“ upozornila Inbal Beckerová-Reshefová z NASA.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kolumbie volí prezidenta, rozhodne se ale zřejmě až ve druhém kole v červnu

Lidé v Kolumbii volí prezidenta na další čtyři roky. Na výběr mají z desítky kandidátů, avšak podle průzkumů mají větší šance jen tři z nich. Žádný z uchazečů ale zřejmě nedostane přes 50 procent hlasů, o nástupci prvního levicového prezidenta Gustava Petra v historii této jihoamerické země tak nejspíš rozhodne až druhé kolo 21. června.
před 1 hhodinou

Libanonský premiér obvinil Izrael z totálního ničení obcí a nuceného vysidlování

Libanonský premiér Naváf Salám v sobotním televizním projevu kritizoval izraelské letecké údery a invazi do Libanonu, informovala agentura AP. Salám obvinil Jeruzalém z taktiky spočívající v totálním ničení měst a vesnic a z masového vysidlování obyvatel. Varoval, že židovský stát nedosáhne bezpečnosti a stability politikou spálené země.
před 6 hhodinami

Rakousko-italský Brennerský průsmyk uzavřela protestní akce

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk byla po velkou část soboty až do večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platila od 11:00 do 19:00 a na té italské straně od 10:30 do 20:00.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hegseth na bezpečnostní konferenci v Singapuru varoval před čínským zbrojením

Americký ministr obrany Pete Hegseth vyzval asijské spojence, aby výrazně zvýšili výdaje na obranu a pomohli tak čelit rostoucí moci Číny a zabránili její dominanci v regionu. Na bezpečnostní konferenci Shangri-la Dialogue v Singapuru varoval před oprávněnými obavami z rychlého čínského zbrojení. Spojené státy očekávají od asijských zemí navýšení obranných rozpočtů na 3,5 procenta HDP.
před 7 hhodinami

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 10 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 10 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 11 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 13 hhodinami
Načítání...