Zpětně zdražovat letenky není možné, uvedla Evropská komise

Aerolinky nesmějí podle Evropské komise (EK) účtovat palivové příplatky k již zaplaceným letenkám kvůli situaci na Blízkém východě. Evropa se potýká se zdražováním kerosinu kvůli blokádě Hormuzského průlivu. Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA) nově otevřela cestu k využívání amerického leteckého paliva Jet A v EU.

Dopady izraelsko-americké války s Íránem na trh s leteckým palivem nejsou natolik závažné, aby ospravedlnily plošné omezení práv cestujících, uvedla Komise v nových pokynech pro dopravní sektor EU vytvořených s ohledem na současnou krizi na Blízkém východě.

Podle Bruselu mohou letecké společnosti upravovat ceny nově prodávaných letenek podle aktuální situace na trhu. Zpětné účtování dodatečných poplatků ale evropská pravidla neumožňují.

Komise zároveň uvedla, že evropská pravidla na ochranu cestujících zůstávají plně v platnosti. Aerolinky se tak mohou vyhnout vyplácení finančních kompenzací za zrušené lety pouze v případě, že prokážou skutečný lokální nedostatek paliva jako mimořádnou okolnost.

Růst cen paliva za mimořádnou okolnost považovat nelze. Komise připomněla, že cestující tak mají i při rušení letů nadále nárok na vrácení peněz, přesměrování na jiný let nebo pomoc na letišti.

Prevence rušení spojů

EK zároveň nabídla leteckým společnostem větší flexibilitu, aby se předešlo rušení některých linek. Aerolinky mohou dostat výjimky z části pravidel týkajících se povinných zásob paliva nebo využívání letištních slotů, tedy přidělených časů pro přistání nebo vzlet letadla na konkrétním letišti, pokud jsou problémy způsobeny omezenými dodávkami paliva. To má dopravcům usnadnit pokračování provozu i v podmínkách narušeného trhu s energií.

Globální poptávka po kerosinu v roce 2025 dosáhla v průměru 7,8 milionu barelů denně. Země Perského zálivu byly hlavními vývozci na světový trh. Evropa je na dodávkách leteckého paliva z Blízkého východu silně závislá. Z tohoto regionu pochází zhruba 75 procent jejích čistých dovozů, což odpovídá asi 375 tisícům barelů denně.

Zásoby se přitom v jednotlivých evropských zemích výrazně liší. Zatímco Španělsko má dostatek paliva a je jeho čistým vývozcem, Velká Británie jako největší spotřebitel v regionu pokrývá z dovozu zhruba 65 procent své poptávky.

Ve hře je americké palivo

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by evropské zásoby dokázaly pokrýt očekávanou poptávku v letošním roce, pokud by se podařilo plně nahradit výpadky dodávek z Blízkého východu. Riziko však výrazně roste při nižší míře náhrady. 

EU proto hledá způsoby, jak předejít nedostatku kerosinu. Jednou z alternativ může být palivo Jet A, které se vyrábí v USA, v Evropě se ale z technických důvodů běžně nepoužívá. Evropské aerolinky standardně využívají typ Jet A-1, který je vhodnější pro velmi nízké teploty při dálkových letech.

EASA zároveň upozornila, že kombinované používání obou typů paliva může přinést provozní komplikace, protože evropský systém je dlouhodobě nastaven na palivo Jet A-1.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dodávky ropy přes Hormuz se možná nevrátí na předválečnou úroveň, uvádí CNBC

Dodávky ropy přes Hormuzský průliv se podle některých analytiků nemusejí vrátit na úroveň před válkou s Íránem ani v případě, že Washington a Teherán dosáhnou mírové dohody. Rejdaři podle nich budou i nadále zvažovat bezpečnostní rizika v Perském zálivu včetně možného obnovení bojů. To by mohlo dlouhodobě omezit provoz v jedné z nejdůležitějších světových námořních tras, píše ve své analýze web televize CNBC.
před 1 hhodinou

Rakousko-italský Brennerský průsmyk je uzavřen kvůli protestní akci

Důležitá dálniční dopravní tepna přes rakousko-italský Brennerský průsmyk je až do sobotního večera uzavřena kvůli protestní akci. Na rakouské straně dle agentury DPA pro osobní dopravu uzavírka platí od 11:00 do 19:00 a na italské straně od 10:30 do 20:00.
11:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka v Súdánu vyhnala celé komunity a zničila infrastrukturu, říká šéf Lékařů bez hranic

Íránská blokáda Hormuzského průlivu má těžké dopady napříč celým světem. V africkém Súdánu, kde uprostřed občanské války čelí devatenáct milionů lidí dennodenní nejistotě, že nebudou mít co jíst, se očekává čtyřicetiprocentní propad úrody. O největší humanitární katastrofě světa pro ČT24 promluvil prezident neziskové organizace Lékaři bez hranic Javid Abdelmoneim. Rozhovor vedl Jakub Szántó.
před 2 hhodinami

Na Kubě dochází už i pitná voda. USA pokračují v ekonomickém nátlaku

Havana tvrdí, že riziko útoku USA proti Kubě stoupá. Podle amerického serveru Axios ale prezident Spojených států Donald Trump invazi na karibský ostrov neschválil a dává přednost ekonomickému nátlaku, pod kterým by se komunistický režim sám zhroutil. Proto chce jeho administrativa nadále prosazovat sankce proti ostrovu, který se v současnosti potýká s nedostatkem ropy, elektřiny, ale například také pitné vody.
před 3 hhodinami

Při nehodě v Afghánistánu zemřelo přes dvacet lidí, převážně žen a dětí

Při nehodě nákladního vozidla v sobotu na východě Afghánistánu zahynulo nejméně 22 lidí, převážně žen a dětí. Dalších nejméně 36 lidí bylo zraněno. Vůz, který vezl afgánské uprchlíky vracející se z Pákistánu, sjel ze silnice v provincii Laghmán. Šéf provinčního ředitelství veřejného zdraví Amínulláh Šaríf dle agentury AP uvedl, že řidič usnul za volantem. Mezi oběťmi bylo podle úřadů deset dětí a pět žen.
před 5 hhodinami

Při izraelských útocích v Libanonu bylo zabito jedenáct lidí

Při pátečních izraelských útocích ve třech oblastech jižního Libanonu bylo zabito jedenáct osob, včetně záchranáře a syrského občana, uvedlo dle agentury AFP libanonské ministerstvo zdravotnictví. Dalších osm lidí bylo zraněno, včetně dalšího záchranáře. Úřady útoky označily za hrubé porušení humanitárního práva. Izraelská armáda v sobotu dopoledne vydala výzvu k evakuaci sedmi jiholibanonských vesnic. Militantní hnutí Hizballáh se mezitím přihlásilo k raketovému útoku na severu židovského státu.
02:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 7 hhodinami

Británie chystá zákon proti poškozování podmořských kabelů nepřátelskými státy

Britská vláda navrhne zákon, který má Rusku a dalším nepřátelským státům zabránit v poškozování klíčových komunikačních kabelů vedoucích pod mořskou hladinou. Nová legislativa zavede vyšší pokuty a přísnější tresty odnětí svobody pro majitele a provozovatele lodí, kteří podmořské kabely poškodí bezohledným jednáním, uvedly s odkazem na sdělení vlády tiskové agentury.
před 9 hhodinami
Načítání...