Anglická královna se zdráhala vyslat svůj vzkaz na Měsíc, odhalily archivy

Zatímco celý svět (s výjimkou Číny a Ruska) před padesáti lety netrpělivě čekal na to, až Apollo 11 poletí k Měsíci, NASA vyzvala řadu vládců, panovníků a slavných osobností, aby poslali vzkaz k Měsíci. Buckinghamský palác z toho však zpočátku nebyl příliš nadšený, považoval to podle archivů za trik. Zato britské vládě se tato myšlenka zalíbila.

„Myšlenka, že se zdůrazní mezinárodní aspekt přistání prvních lidí na Měsíci, je něco, co chceme podporovat,“ uvedl podle deníku Guardian tehdejší tajemník ministerstva zahraničí John Graham. A dodal, že „by bylo neotesané, odmítnout něco takového.“

Osobní tajemník královny Michael Adeane si tehdy poznamenal, že Její veličenstvo schválilo navržený text zprávy. Ale dodal: „Její veličenstvo souhlasí s myšlenkou, že tento nápad je trik a nejde o něco, co by si užívala. Ale rozhodně by si nepřála vypadat neotesaně tím, že odmítne tak dobře míněný návrh.“

Tuto doposud neznámou historku popsala archivářka Juliette Desplatová, která pracuje v britském Národním archivu. Informovala o ní na svém blogu 18. července, při příležitosti padesátého výročí startu mise Apollo 11 na Měsíc.

Královnin vzkaz byl odeslán na Měsíc společně se zprávami dalších 72 vládců na drobném disku, který u sebe měli astronauti, kteří se na naši přirozenou družici vydali. Královna nakonec poslala tuto zprávu: „Ve jménu britského lidu, vzdávám čest schopnostem a odvaze, které přivedly člověka na Měsíc. Nechť toto úsilí přispěje ke znalostem i blahobytu lidstva.“

Britská vláda zvažovala, zda přípomínat „skromný příspěvek“ Británie

Britský přístup k americkému dobývání Měsíce je velmi dobře popsán v několika dokumentech, které se zachovaly v Národním archivu v Kew na jihozápadě Londýna. Nyní archiv některé zveřejnil.

Výzkum Juliette Desplatové ukazuje, že se v Downing Street 10 vedla intenzivní debata zejména o tom, zda má premiér Harold Wilson v televizním vystoupení na BBC zmiňovat „skromný příspěvek Británie“ k tomuto dějinnému okamžiku.

V archivech se dochovala rešerše, která upozorňuje na to, že pohon Apolla 11 vycházel z takzvaného Baconova palivového článku. První použitelný palivový článek totiž představil světu britský inženýr Francis Thomas Bacon v roce 1959. A také, že vodou chlazená část skafandrů byla vyvinuta na základě designu britské Royal (Aircraft) Establishment ve Farnborough. A třetím britským příspěvkem měl být přenos přistání Apolla 11 v Evropě díky britské stanici v cornwallském Goonhilly.

Nakonec se premiér a jeho poradci rozhodli, že nic z výše uvedeného se zmiňovat nebude. „Celkový efekt britského příspěvku není nedůležitý, ale v celkovém kontextu by bylo nepřiměřené, aby se o něm ministerský předseda zmiňoval,“ uvádí zpráva.

Archivy také uchovaly omluvu britského velvyslance americkému protějšku za zmeškaný start Apolla 11. Přiznává v něm, že jeho nepřítomnost byla chybou, ale současně dodává, že byl osobně přítomen startu Apolla 10 jen o dva měsíce dříve, takže „další návštěva tak brzy poté by byla jen radostným výletem.“

Vzácný dar od prezidenta Nixona skončil v šuplíku

Když se astronauti vrátili z Měsíce na Zemi, přinesli vzorky měsíčního povrchu. Ten se stal rychle cenným darem – americký prezident Richard Nixon jím podaroval mimo jiné také britského premiéra Harolda Wilsona. Čtyři zrnka měsíčního prachu v drobném plastovém sáčku ozdobeném americkou vlajkou ovšem skončila neslavně. 

Harold Wilson daroval měsíční prach Muzeu vědy, které ho vyslalo na putovní výstavu po celé zemi. Když se vzorek vrátil do sídla premiéra, tak už v něm seděl někdo jiný – Edward Heath. Ten ale nevěděl, co si s kousky Měsíce počít, nenašel žádné místo, které by pro ně bylo dostatečně důstojné. A tak zůstaly několik let uložené v zásuvce premiérské pracovny, kde se na ně zapomnělo.

Objevily se znovu až roku 1979, podle archivářky Desplatové úplně náhodou, až když do úřadu nastoupila Margaret Thatcherová. Ta nabídla měsíční materiál jako zápůjčku pro Muzeum vědy – ale setkala se s odmítnutím. Muzeum už v té době mělo měsíčních kamenů více a pár zrnek podle něj „nebylo pro výstavu dostatečně zajímavých.“ Další osud vzorků už archivy nezmiňují.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 21 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.