El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.

Jev El Niňo je způsobován právě periodickým oteplováním mořské hladiny ve středním a východním Tichém oceánu. V tropech tento jev vyvolává sucha a mimo jiné snižuje kapacitu lesů vstřebávat skleníkový plyn oxid uhličitý (CO2). V jiných částech světa zase vede k vydatným srážkám.

Šance na to, že jev dosáhne obzvláště velké síly mezi listopadem a lednem příštího roku, činí 63 procent, odhaduje NOAA. Takový vývoj by nynější El Niňo zařadil mezi nejintenzivnější epizody od začátku měření v roce 1950.

„Musíme se obávat dopadů. Současné El Niňo se přidává k už tak značnému globálnímu oteplování. To znamená, že výsledné teploty v zasažených regionech by mohly být nevídané,“ řekl stanici BBC profesor Adam Scaife z britské meteorologické služby Met Office.

Meteorologové příchod El Niňa předpokládali

Aktuální oznámení amerických vědců není překvapením, meteorologové tuto fázi oteplování očekávali již od momentu, co na konci loňského roku odezněl protichůdný jev La Niňa, který provází naopak pokles teplot.

Jeden z nejsilnějších jevů El Niňo se vyskytl v letech 2015 a 2016, což vyvolalo rozsáhlé sucho v Asii a snížilo produkci obilí a olejnin. Meteorologové už dříve letos varovali, že pokud letos fenomén vznikne, zasáhne to úrodu plodin a dodávky potravin v době, kdy se zemědělci potýkají s nedostatkem hnojiv a vysokými cenami paliv v důsledku války v Íránu.

Na střední Evropu budou přímé dopady jevu minimální, mohou se projevit například mírnější zimou se slabšími srážkami. Dopady ale samozřejmě mohou mít ekonomické a jiné důsledky, které se projeví v jiných zemích – včetně možného geopolitického napětí, pokud dojde například k rozsáhlejším suchům a neúrodám v rozsáhlejších oblastech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
před 15 hhodinami

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
před 21 hhodinami

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 22 hhodinami

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
včera v 07:30
Načítání...