Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.

Madagaskar si svět obvykle spojuje s lemury a baobaby, jen málokdo si ale uvědomuje, že ostrov patří i k nejméně probádaným oblastem z hlediska hub. Právě ty podle vědců tvoří neviditelný základ většiny suchozemských ekosystémů. „Houby patří k nejdůležitějším organismům na světě. Živí devadesát procent suchozemských rostlin. Bez nich by na Zemi nebyl život,“ vysvětluje madagaskarská vědkyně Anna Ralaiveloarisoavová, první mykoložka v historii země.

Podle jejích odhadů bylo na Madagaskaru vědecky popsáno méně než jedno procento z přibližně sto tisíc druhů hub, které by se tam mohly vyskytovat. Sama dosud identifikovala asi dvě stě nových druhů, jejichž klasifikaci se snaží dokončit navzdory chybějící infrastruktuře, obtížnému přístupu do terénu i absenci dalších odborníků v zemi. Její práce ale zapadá do širšího trendu: po celé Africe vzniká nová generace vědců, kteří se snaží houby nejen zkoumat, ale také prosadit jejich ochranu.

Houby jako jádro ochrany přírody

Tito mykologové se loni poprvé ve větším počtu setkali na Mezinárodním kongresu o ochraně hub v beninském městě Cotonou. Konference přilákala odborníky z 27 zemí Afriky, Evropy, Ameriky i Asie. Pro řadu afrických účastníků šlo o výjimečnou příležitost – ve svých zemích často působí jako jediní nebo jedni z mála specialistů na houby.

„Z téměř ničeho se před dvaceti lety ochrana hub vyvinula v dynamické globální hnutí. Výzvou je nyní zajistit, aby houby pevně patřily do hlavního proudu ochrany přírody,“ řekl na zahájení kongresu beninský mykolog Nourou Yorou. Ochrana hub totiž dlouhodobě výrazně zaostává za ochranou rostlin a živočichů. Zatímco první organizace na ochranu ptáků vznikaly už v 19. století, mezinárodní organizace zaměřené na houby začaly vznikat až po roce 2010, píše The Guardian.

Prezident Mezinárodní společnosti pro ochranu hub David Minter přirovnává houby k pracovníkům, kteří zajišťují odvoz odpadu. Jejich práce je nenápadná, ale naprosto zásadní. „Málokdo si jejich význam uvědomuje, dokud nezmizí,“ řekl. Podle novějších výzkumů mají houby klíčovou roli nejen v koloběhu živin, ale také při ukládání uhlíku. Studie naznačují, že podzemní sítě podhoubí takzvaných mykorhizních hub, tedy těch, které žijí v symbióze s vyššími rostlinami, mohou každoročně uložit až třetinu emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv.

Nový pohled na biodiverzitu

Africké zkušenosti ukazují, jak obtížná je cesta k systematickému výzkumu. Sydney Ndolo Ebika z Konžské republiky musel na počátku své kariéry oslovovat zahraniční vědce e-maily s prosbou, aby ho přijali do laboratoře. Dnes založil první muzeum hub v zemi, kde uchovává vzorky nových druhů. V Zimbabwe zase vědkyně Cathy Sharpová zkoumá tradiční znalosti dětí o houbách a snaží se vrátit jejich výuku do školních osnov. Keňská mykoložka Joyce Jefwaová upozorňuje, že ochrana hub vyžaduje společný hlas vědců i větší povědomí mezi veřejností.

Z kongresu v Cotonou vzešla deklarace, která vyzývá k systematickému začlenění hub do ochranářských politik na národní i mezinárodní úrovni. Dokument připomíná, že houby zůstávají v ochraně přírody dlouhodobě opomíjené, přestože bez nich nemohou fungovat lesy, půda ani většina suchozemských rostlin.

Podle vědců tak nyní svět stojí na prahu změny v pohledu na biodiverzitu. Zatímco dříve se mluvilo hlavně o ochraně fauny a flóry, stále častěji se objevuje trojice: fauna, flóra, houby. A právě afričtí mykologové chtějí být u toho, když se tento nový přístup stane běžnou součástí ochrany přírody po celém světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...