Klimatologové mají černou díru v datech. Vznikla kvůli ruské invazi na Ukrajinu

Od doby, co Rusko v únoru 2022 plnohodnotně napadlo Ukrajinu, má věda problém. Západní badatelé přestali od svých východních partnerů dostávat klíčová data, bez nichž se jen špatně předpovídá, jak se bude vyvíjet klima na severu.

Vědci varovali, že jim chybí klíčová data o oteplování planety. Od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu světová klimatologická komunita ztratila přístup k datům z ruských arktických monitorovacích stanic. Tato černá informační díra by podle nové studie mohla mít závažné důsledky pro sledování a předpovídání změny klimatu na celém světě.

Arktida se otepluje dvakrát až čtyřikrát rychleji než zbytek planety. Ledovce, lesy i zmrzlá půda bohatá na uhlík jsou proto ohrožené do značné míry nevratnými změnami a jejich proměna může ovlivnit i zbytek světa.

Monitorování arktického prostoru se opírá o údaje ze stanic rozmístěných po celém rozsáhlém a rozmanitém regionu, ale útok Moskvy na Ukrajinu v únoru 2022 způsobil, že mezinárodní spolupráce v Arktidě (ale i jinde) zamrzla. Je to zásadní problém hlavně proto, že Rusko tvoří asi polovinu této oblasti. Chybějící údaje se proto dají jen nesmírně špatně nahradit.

Stanice, o nichž se nic neví

Vědci se pokusili v odborném časopise Nature Climate Change popsat, jak velká potíž to je. „Jedním z bezprostředních problémů, který vzniká, když zanedbáme ruské boreální lesy, je podcenění biomasy, tedy půdního organického uhlíku,“ uvedli autoři zprávy. „To může mít potenciálně globální důsledky pro důležité procesy, jako je tání permafrostu, posuny v biodiverzitě nebo emise skleníkových plynů.“

Vědci se zaměřili na šedesátku stanic, které jsou součástí rozsáhlé sítě INTERACT. Pomocí počítačových modelů zkoumali osm faktorů, včetně teploty vzduchu, srážek, výšky sněhu, biomasy a půdního uhlíku. Zjistili, že i před ruským vpádem na Ukrajinu měla tato síť mezery, protože její stanice se soustředily v teplejších a vlhčích oblastech, zatímco ostatní oblasti byly zastoupeny nedostatečně.

Bez Ruska, na které připadá sedmnáct ze šedesáti stanic, se toto zkreslení ještě zvýšilo, protože se vědcům ztratily z radaru zejména rozsáhlé oblasti sibiřské tajgy.

Klimatologové upozorňují, že už v minulosti byly logistické problémy s monitorováním tak rozsáhlého a často nehostinného regionu velké, ale po ruské invazi jsou neřešitelné. V důsledku agrese byly projekty odloženy nebo dokonce úplně zrušeny. A také regionální fórum Arktické rady, které bylo dlouho považováno za vzor spolupráce, je nyní rozděleno mezi západní země (Kanadu, Dánsko, Finsko, Island, Norsko, Švédsko a Spojené státy) a Rusko.

Dmitrij Streleckij, výzkumný pracovník z Univerzity George Washingtona, který se na článku nepodílel, upozornil, že problém se týká i dalších systémů. Streleckij se stará o síť CALM, která rovněž monitoruje permafrost a v níž jsou ruská měření také zahrnutá. Podle vědce z téměř osmdesáti ruských lokalit registrovaných v této síti každoročně sdílí údaje přibližně 55 z nich. Za rok 2023 ale zatím poskytlo údaje pouze sedmatřicet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 16 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 22 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.