Letokruhy ukázaly 90 let neřízené ekologické katastrofy na severu Sibiře

Les velký skoro jako třetina celé České republiky zničily emise vznikající od třicátých let 20. století při těžbě kovů v severosibiřském průmyslovém městě Norilsk. Mezinárodní tým vědců v čele s Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd zjistil, že dopad tamního znečištění je daleko horší, než se myslelo. Ukázaly to letokruhy stromů.

Z příčného průřezu kmene lze určit nejen stáří stromu. Velikost, barva a kvalita jednotlivých přírůstků dokáže napovědět řadu informací o tom, v jakých podmínkách strom žil i co ho čeká. Studiem letokruhů se zabývá vědní obor dendrochronologie.

„Co se týká Norilska, na informacích uložených v tisících letokruhů stromů můžeme vidět účinky tamní neřízené ekologické katastrofy během posledních devíti desetiletí,“ upozorňuje Ulf Büntgen.

I Evropa se v minulosti potýkala s dopady průmyslu, přírodní pohromě ale zatím dokázala zabránit. „Zatímco problém odumírání lesů způsobený emisemi síry byl ve velké části Evropy úspěšně řešen, pro Sibiř jsme nebyli schopni předvídat, jaký účinek bude znečištění mít, a to hlavně kvůli chybějícím datům z dlouhodobého monitoringu,“ uvádí vědec. Bílé místo ve výzkumu se nyní vědci snaží vyplnit. Výsledky svého bádání uveřejnili v časopise Ecology Letters.

Tajga je plná škodlivin


Sibiřská tajga může působit jako lidmi nedotčené místo: lány modřínů a smrků, jen sem tam nějaký listnatý strom, krátké léto, ve zbytku roku celkem nízké teploty. Je to ráj severských šelem, jako jsou medvědi, vlci či rysové, ale i vysoké zvěře, losů a sobů.

Na jejím severním okraji leží Norilsk. Dějiny tohoto nejseverněji položeného stotisícového města na světě nesahají hluboko do minulosti a jsou pevně spjaty s metalurgickým průmyslem. Roku 1935 tam vznikl nápravně-pracovní tábor, jehož hlavním cílem byla těžba mědi, niklu a palladia. Vězně v padesátých letech vystřídali zaměstnanci dolů a hutí a v současnosti v místě působí největší světový producent niklu.

I když se ve světě klade čím dál větší důraz na ochranu životního prostředí, norilský průmyslový areál má dlouhodobě potíže ekologická pravidla uplatňovat. Podle loňských údajů ministerstva životního prostředí Krasnojarského kraje byl v roce 2018 zodpovědný za vypuštění 1 805 200 tun znečišťujících látek do ovzduší, a to z 98 procent oxidu siřičitého. Letos v květnu navíc v oblasti došlo k ropné havárii, kdy do přírody uniklo přes dvacet tisíc tun motorové nafty.

Tato katastrofa i několik desetiletí intenzivní těžby rud způsobily rozsáhlé škody v celém ekosystému, snížily počet stromů v lesích i jejich vitalitu, a tím ovlivnily koloběh uhlíku.

Nejrozsáhlejší studie

Tým okolo Ulfa Büntgena z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Univerzity v Cambridgi studoval stovky vzorků z živých i mrtvých jehličnanů z Norilsku, chemické složení půdy a počítačové modely chování lesa, na kterých ukázal, jakou měrou atmosféra znečištěná emisemi přispívá k arktickému stmívání. Tak se nazývá jev, kdy zvýšené množství různých částic v ovzduší, ať už právě emisí, písečného prachu či sopečného popela, zabraňuje pronikání slunečních paprsků na zemský povrch. To podle vědců ovlivňuje růst stromů.

Pokud se totiž nad krajinou vytvoří jakýsi prašný poklop, skrz který k rostlinám neprojde dostatek světla, nemají ani dost energie k růstu. Prozradí to o nich letokruhy. Na tom stojí takzvaný problém divergence: snížená citlivost růstu stromů na teplotu. Vlivem toho je přibližně od sedmdesátých let zjevný rozpor naměřených teplot vzduchu a teplot zrekonstruovaných podle šířky letokruhů. Ty v norilské oblasti paradoxně svědčí o ochlazování – navzdory údajům z teploměrů, jež jasně dokazují globální oteplování.

„Překvapilo nás, jak rozsáhlé jsou účinky průmyslového znečištění. Ukazují, jak zranitelný a citlivý boreální les je. Vzhledem k ekologickému významu tohoto biomu by úroveň znečištění v severních zeměpisných šířkách mohla mít obrovský dopad na celý globální uhlíkový cyklus,“ varuje Ulf Büntgen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 22 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...