Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
Výzkumný tým vedený Lékařskou fakultou Kolumbijské univerzity Vagelos College of Physicians and Surgeons vytvořil digitální biologické hodiny pro jednotlivé orgány lidského těla. Ty využívají umělou inteligenci a biologická data člověka k určení, zda jeho organismus stárne rychleji, nebo pomaleji, než odpovídá jeho skutečnému věku. Spánek se stal ideální oblastí výzkumu, protože je stále častěji považován za důležitý faktor ovlivňující zdraví.
K vytvoření „hodin stárnutí“ výzkumný tým využil data přibližně půl milionu účastníků projektu UK Biobank a pomocí strojového učení identifikoval biologické „otisky“ stárnutí v jednotlivých orgánech. Následně zkoumal vztah mezi délkou spánku jednotlivých účastníků, kterou sami uvedli v databázi Biobank, a jejich biologickým věkem zaznamenaným prostřednictvím 23 „hodin stárnutí“ pokrývajících 17 různých orgánů.
S kratší délkou spánku (méně než šest hodin) i příliš dlouhým spánkem (více než osm hodin) bylo spojeno rychlejší stárnutí organismu. Nejpomalejší stárnutí bylo zaznamenáno u lidí, kteří uváděli, že spí mezi 6,4 a 7,8 hodiny denně. Výzkumníci však upozorňují, že to neznamená, že samotná délka spánku přímo způsobuje zrychlení nebo zpomalení stárnutí orgánů. Studie spíše ukazuje, že nedostatečný i nadměrný spánek mohou být ukazateli horšího zdravotního stavu celého organismu.
Souvislost mezi spánkem a nemocemi naznačuje existenci propojení mezi mozkem a tělem, které přesahuje pouhý vliv na samotný mozek. Nekvalitní spánek byl významně spojován s epizodami deprese a úzkostnými poruchami, jak ukázaly už předchozí studie. Souvisel také s obezitou, diabetem 2. typu, vysokým krevním tlakem, ischemickou chorobou srdeční a srdečními arytmiemi. Zároveň byly jak nedostatek, tak nadbytek spánku spojovány s chronickou obstrukční plicní nemocí, astmatem a různými poruchami trávení, například gastritidou nebo gastroezofageální refluxní chorobou.
Kromě předpovídání nemocí se specializované „hodiny stárnutí“ ukázaly jako užitečné také při zkoumání vztahu mezi spánkem a konkrétními onemocněními, například depresí ve stáří.
Ačkoli studie nedokázala prokázat, zda délka spánku způsobuje depresi, nebo zda deprese ovlivňuje spánek, výzkumníci provedli specifickou statistickou analýzu. Ta naznačila, že nedostatek spánku může přímo ovlivňovat závažnost onemocnění, zatímco nadměrný spánek zřejmě působí na depresi prostřednictvím mechanismů spojených se stárnutím mozku a tukové tkáně.
Výzkumníci upozorňují, že studie naznačuje možné rozdílné biologické mechanismy u lidí, kteří spí málo, a u těch, kteří spí příliš dlouho, přestože oba případy mohou vést ke stejnému výsledku – depresi ve stáří.
Článek od ERTNews, poprvé byl publikován 14. května 2026 v 10:09 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
