Největší netopýr Evropy loví i žere ptáky v letu

Zatímco většina netopýrů se živí hmyzem, netopýr obrovský si nejraději pochutnává na drobných ptácích, jako jsou například červenky. Vědci teď poprvé prokázali, jak je loví.

Nad jihomoravskými vinicemi se občas v noci mihne velký stín. Jeho křídla mají rozpětí téměř půl metru, přesto je zcela tichý. A také nebezpečně rychlý. Kdyby se jeho silueta mihla před kotoučem úplňku, viděli by pozorovatelé scénu jako z filmů o Batmanovi:

Je to netopýr obrovský, největší z netopýrů, kteří žijí v Evropě. Na české území zavítá jen výjimečně, nejčastěji se objevuje na Pyrenejském poloostrově, ale také na Balkáně a v Turecku. Je kromě své velikosti výjimečný i v jiném ohledu: netopýři jsou sice predátoři, ale živí se hlavně hmyzem. Ne tak netopýr obrovský. Ten je vybavený mohutnými tesáky, jež na první pohled naznačují, že nejsou určené na lov much a motýlů, ale něčeho mnohem většího.

Dobře se ví, že zabíjí drobné ptáky, kteří sedí na hnízdech. Ale už téměř čtvrt století existuje i hypotéza, že by mohl být schopný lovit ptáčky i v letu, a to zřejmě hlavně vysoko nad zemí, kde to lidé nemohou pozorovat. Teď mezinárodní výzkum přinesl důkazy, že je to pravda. A vědci dokonce prokázali, že netopýři svou kořist sežerou, aniž by s ní přistáli na zemi.

Nebezpečí na nebi

Ptačí migrace je dobou, kdy se obloha zaplní hejny opeřených tvorů, kteří míří za pro ně vhodným ročním obdobím. A vždy, když je takhle k dispozici dost jídla, najdou se i predátoři. Na tažné ptáky útočí nejčastěji dravci, kteří se orientují hlavně zrakem, proto před nimi unikají do noci – kdy lovci přicházejí o svou nejsilnější schopnost.

Evoluce ale zařídila, aby vznikly druhy, které dokáží lovit i v noci. Typickými nočními lovci jsou sovy, ale teď si mohou vědci na seznam připsat další druh, netopýra obrovského.

Jak pozorovat nezpozorovatelné

Že tito predátoři loví vysoko nad zemí, biologové předpokládali už dříve, ale chyběly jim důkazy: studovat v noci, co se děje kilometr nad zemí, bylo až donedávna nemožné. Na řešení přišli experti z dánské Aarhuské univerzity. Ti nejprve odchytili dva tyto tvory a na záda jim nasadili malé batůžky, jež je neomezovaly v pohybu, ale zachycují vše, co v temnotě dělají.

Naměřená data ukazují, že netopýři opravdu létají až kilometr nad zem, kde pomocí echolokace hledají dostatečně drobné ptáky, které pak loví. Mají při tom zásadní výhodu: některé druhy hmyzu si vyvinuly schopnost vnímat echolokační signály netopýrů, takže jejich přítomnost odhalí – tento trik ale ptákům chybí. Netopýři jsou pro ně proto zcela neviditelní, a ti jsou tak v lovu zřejmě výjimečně úspěšní.

Letecké souboje v temnotě

Data z biologických záznamníků ukazují, že netopýři pronásledovali svou kořist strmými, zběsilými nálety shora dolů, podobně jako to dělají stíhačky v leteckých soubojích. Takové pronásledování bylo typické tím, že netopýr přibližně ztrojnásobil svou rychlost, začal rychleji mávat křídly a vydával útočné zvukové signály.

Nejdelší takové pronásledování trvalo téměř tři minuty. Vědce ale ještě víc překvapilo, co nastalo potom. Netopýr totiž dál pokračoval v letu, ale nevrátil se už nahoru, zůstal níž nad zemí. A vydával po dobu 23 minut zvuky žvýkání.

Netopýři podle autorů studie, kterou vydali v odborném časopise Science, zabíjejí ptáky kousnutím a poté jim ukousnou křídla – pravděpodobně aby snížili jejich váhu i odpor vzduchu. Vědci sice nepozorovali přímo to, jak probíhala konzumace, ale domnívají se, že netopýři si vytvoří z membrány mezi zadníma nohama jakousi kapsu, do níž si ptačí tělíčko (už bez křídel) vloží a pak ho ukusují.

„Víme, že zpěvní ptáci provádějí divoké úhybné manévry, aby unikli během dne predátorům, jako jsou jestřábi – a zdá se, že stejnou taktiku používají i proti netopýrům v noci,“ komentovala výsledky docentka Laura Stidsholtová z katedry biologie na Aarhuské univerzitě, která výzkum vedla. „Je fascinující, že netopýři jsou schopni je nejen chytit, ale také zabít a sníst za letu. Takový pták váží asi polovinu toho, co netopýr sám – bylo by to, jako kdybych já chytila a snědla 35kilové zvíře při svém ranním běhu,“ dodává.

Tento objev má podle jeho autorů důležité důsledky pro ochranu přírody. „Porozumění ekologii a loveckému chování netopýra obrovského je nezbytné pro navržení účinných strategií ochrany a managementu,“ doplňují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
před 17 hhodinami

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
před 19 hhodinami

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
před 19 hhodinami

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
před 20 hhodinami

Vědci z Česka popsali gen, který pomáhá rostlinám zvládat sucho

Výzkumníci z centra CEITEC Masarykovy univerzity popsali gen, který pomáhá rostlinám odolávat horku, suchu a stresu, který tyto podmínky vyvolávají. Objev by mohl přispět ke šlechtění nových odrůd zemědělských plodin.
před 22 hhodinami

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na mnoha místech Česka. Podívejte se na mapu

Česko zažívá další vlnu mimořádně horkého počasí. V Doksanech na Litoměřicku ve čtvrtek odpoledne naměřili meteorologové 40,1 stupně Celsia. Teplotní rekordy padly na 114 ze 171 stanic. Přes 39 stupňů bylo v Plzni Bolevci, v Plzni na Mikulce a také Rokycanech. V pátek má být ještě o něco tepleji.
30. 7. 2026Aktualizováno30. 7. 2026

Extrémní horka vyžadují výjimečná opatření, říkají experti

Česko se na konci pracovního týdne potýká s mimořádně vysokými teplotami, víkend přinese úlevu s hodnotami „jen“ kolem dvaatřiceti stupňů. Po něm se vedra dle předpovědi opět vrátí. S takto vysokými teplotami lidé v tuzemsku zatím nemají dlouhodobě příliš zkušeností, proto vědci i instituce přicházejí s radami, jak tyto extrémy přežít ve zdraví.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.