Netopýři se rakovině brání arzenálem zbraní. Pomoci to může i lidem

Netopýři prakticky netrpí rakovinou. A to přesto, že splňují všechny podmínky, aby se u nich rozvinout mohla. Vědci teď popsali rovnou několik triků, jež tito savci využívají.

Rakovina je jeden z největších strašáků moderní doby. Oprávněně: kombinace mnoha různých faktorů způsobuje, že je tato nemoc častější než kdy dříve a v Česku jí alespoň jednou za život onemocní asi každý třetí. Věda hledá proti tomuto civilizačnímu fenoménu obranu různými způsoby. V poslední době vědci intenzivně studují organismy, které jsou vůči rakovině imunní.

Jedním z nich jsou netopýři, jejichž imunita fascinuje biology už desítky let. Jde o velmi dlouhověká zvířata, u nichž existují všechny předpoklady pro to, aby rakovinu dostala – jenže se to neděje. Na příčiny se podíval tým vědců z Rochesterské univerzity, který o tom informoval v časopise Nature Communications.

Zjistil, že čtyři běžné druhy netopýrů mají „superschopnosti“, které jim umožňují dožít až 35 let bez rakoviny. To nemusí vypadat jako nějak metuzalémský věk, ale menší zvířata mají obecně kratší život. Autoři nové studie říkají, že 35 netopýřích let odpovídá tomu, kdyby se člověk dožil 180 roků. Tito létající savci nejsou proti rakovině vyzbrojení jedinou zbraní, mají jich k dispozici rovnou celý arzenál.

Pohled do zbrojnice

Netopýři i lidé mají gen p53, který potlačuje nádory, a dokáže tedy zastavit rakovinu. Mutace v genu p53, které omezují jeho schopnosti, se vyskytují přibližně u poloviny všech případů rakoviny u lidí. Jeden druh netopýra má dvě kopie genu p53 a také jeho aktivita je ve srovnání s lidmi zvýšená.

Vysoká hladina p53 v těle může v procesu známém jako apoptóza zničit rakovinné buňky dřív, než začnou škodit. Pokud je však hladina p53 příliš vysoká, je to špatně, protože likviduje příliš mnoho buněk. Netopýři ale mají vylepšený systém, který apoptózu účinně vyvažuje.

U netopýrů je přirozeně aktivní enzym telomeráza, který umožňuje buňkám neomezeně se množit. To je výhoda při stárnutí, protože to podporuje regeneraci tkání během stárnutí a zranění. Pokud se však buňky dělí nekontrolovaně, vyšší aktivita p53 u netopýrů to kompenzuje a může případné rakovinné buňky odstranit.

Netopýři mají i mimořádně účinný imunitní systém, který vyřazuje řadu smrtelných patogenů. Pomáhá jim přežívat v koloniích, kde jsou těsně vedle sebe na malém uzavřeném prostoru tisícovky zvířat a epidemie by tam měly jen vzkvétat. I síla imunity přispívá k protirakovinným schopnostem netopýrů tím, že rozpoznává a likviduje rakovinné buňky, uvedli autoři.

Jak lidé stárnou, jejich imunitní systém zpomaluje a mají tendenci k většímu výskytu zánětů. Netopýři jsou naproti tomu dobří v potlačování zánětů i v kmetském věku. Tento složitý systém jim umožňuje bránit se virům a nemocem souvisejícím s věkem, a jsou tedy zdraví až do konce svých dnů.

Jak využít netopýří triky u lidí?

Rakovina je vícestupňový proces, a aby se spustilo nebezpečné bujení, vyžaduje to více „zásahů“, než se normální buňky začnou měnit ve zhoubné. Čím déle tedy člověk nebo zvíře žije, tím větší je pravděpodobnost, že v kombinaci s vnějšími faktory (například vystavením znečištění a špatnými životními návyky) dojde k buněčným mutacím, které podpoří vznik rakoviny.

Vědci uvedli, že studie o netopýrech je překvapivá tím, že netopýři ve skutečnosti nemají žádnou přirozenou bariéru proti rakovině. Jejich buňky se mohou přeměnit v rakovinu pouhými dvěma „zásahy“ – díky robustním mechanismům potlačování nádorů ale přežívají.

Důležité je podle autorů potvrzení, že zvýšená aktivita genu p53 je dobrou obranou proti rakovině tím, že rakovinu eliminuje nebo zpomaluje její růst. Několik léků proti rakovině se už na aktivitu genu p53 zaměřuje a další se zkoumají.

Zajímavý je podle nich i další výzkum telomerázy, zejména v souvislosti s dalším výzkumem lidí. Stejný tým se totiž věnuje také zkoumání osob, které se dožívají vysokého věku, aniž by se potýkaly s rakovinou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 6 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 13 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
včeraAktualizovánovčera v 13:16

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
včera v 11:30

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
včera v 09:12

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...