Počet lidí ošetřených kvůli horku roste, za pár let se zdvojnásobil, ukazují data

Vlny veder jsou stále delší a intenzivnější. Protože lidský organismus je na takové extrémy citlivý, projevuje se to už i na lékařských statistikách. Dokazují to i data Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) za poslední roky.

Počet pojištěnců VZP, kteří vyhledali lékaře kvůli následkům vedra, se mezi roky 2020 a 2024 více než zdvojnásobil. Analogicky vzrostl i počet hospitalizovaných kvůli účinkům horka a světla, loni jich bylo 66. Náklady na jejich léčbu se za čtyři roky téměř ztrojnásobily, loni přesáhly 3,6 milionu korun, uvedla pojišťovna. V tuzemsku aktuálně už několik dní panují teploty nad 30 stupňů Celsia, ve středu dosahovaly až ke 37 stupňům a padla celá řada teplotních rekordů pro tento den. Podle předpovědi meteorologů se ve čtvrtek s příchodem bouřek ochladí, ale na Moravě ještě budou panovat vedra. O víkendu bude opět přes třicet stupňů.

Nevolnost, bolesti hlavy nebo malátnost z přehřátí lidé často zvládají vlastními silami. Lékaře ale s potížemi, jako je úpal, úžeh a mdloby nebo vyčerpání z horka, loni muselo kvůli vysokým teplotám vyhledat 1665 pojištěnců největší zdravotní pojišťovny. Léčba nejčastěji zahrnuje jen dodání tekutin a ochlazování, desítky lidí ročně skončí v nemocnici.

Studie podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazují, že tento problém se netýká jen Česka nebo střední Evropy, ale kvůli globální změně klimatu zasahuje většinu světa. WHO uvádí, že v letech 2000 až 2019 docházelo každoročně přibližně k 489 tisícům úmrtí v důsledku horka, z toho 45 procent bylo v Asii a 36 procent v Evropě. Jen v Evropě došlo v létě 2022 odhadem k 61 672 nadměrným úmrtím v důsledku horka. Vlny veder vysoké intenzity s sebou mohou přinést vysokou akutní úmrtnost, v roce 2003 podle WHO zemřelo v Evropě v důsledku červnových až srpnových událostí na sedmdesát tisíc lidí. V roce 2010 došlo během 44denní vlny veder v Ruské federaci k 56 tisícům nadměrných úmrtí.

Komu hrozí zdravotní problémy nejvíc

Podle informací Státního zdravotního ústavu jsou velmi vysokými teplotami výrazněji ohroženi lidé nad 65 let věku, nejmenší děti do čtyř let, těhotné nebo kojící ženy a chronicky nemocní – například kardiaci, astmatici a lidé s vysokým tlakem.

„Nejcitlivější skupiny obyvatel, tedy zejména starší lidé a malé děti, by se měly v letních měsících chránit již od 30 stupňů Celsia. Aktuální teploty, které mohou šplhat o deset stupňů výš, jim mohou působit vážné komplikace,“ upozornil náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Jan Bodnár.

Řešení existují

Prevencí je přijímat dostatek tekutin, po malých dávkách až tři litry denně, omezit alkohol a kofein, jíst lehká jídla a saláty. Omezit by se měla také fyzická námaha a sportovní aktivity a pobyt na přímém slunci. Nutné je větrat, ale nejlépe ráno a večer, kdy jsou teploty nižší.

Mezi nejčastější problémy, které může horké počasí způsobit, patří úpal a úžeh. Při úpalu selhává regulace tělesné teploty, která může rychle vystoupat až na 41 stupňů Celsia. Pomůže uložení do stínu a ochlazování, například osprchováním nebo zabalením do vlhkého prostěradla. Úžeh vzniká v důsledku přímého působení slunečního záření, především na oblast hlavy, a jeho projevy se často dostavují až s několikahodinovým zpožděním. Také s úžehem pomůže stín a chlazení, případně tekutiny podávané po malých doušcích.

Horko má vliv i na duševní pohodu. Zvýšené teploty mohou způsobovat podrážděnost, únavu, poruchy spánku nebo sníženou koncentraci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
16:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
před 7 hhodinami

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
před 9 hhodinami

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.