Pravěká čelenka šamanky naznačuje kontakty mezi původními obyvateli a migranty

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.

Jedním z míst, kde zemědělci rychle vytlačili lovce z úrodných půd do méně úrodných, bylo střední Německo, stalo se to přibližně před osmi tisíci lety. Než se to ale stalo, tak se nějakou dobu obě kultury – původních obyvatel i migrantů – stýkaly. Archeologové to teď prozkoumali v osadě Eilsleben z mladší doby kamenné.

Někdy kolem roku 9600 před naším letopočtem se ve střední Evropě začalo měnit klima. Tehdejší lidé to hned nevnímali, změna trvala stovky let, ale děla se. Oteplilo se a tehdejší lovci zubrů, divočáků a srnců se mohli začít zaměřovat více na rostliny a ryby.

Z té doby pocházejí fascinující nálezy, které vyprávějí příběh lovců a sběračů. Jde třeba o šamanku, která byla pohřbená asi před devíti tisíci lety v bohaté hrobce v dnešním Bad Dürrenbergu. V době smrti jí bylo mezi třiceti a čtyřiceti lety, v hrobě s ní leželo i půlroční dítě. Že se jednalo právě o šamanku, dokazuje bohatě zdobená maska s čelenkou z parohů srnce a přívěsky ze zvířecích zubů – jsou důkazem o zvláštním postavení zesnulé jako šamanky, která fungovala jako duchovní vůdkyně skupiny.

Patřila podle genetiky i pohřebních předmětů určitě k lovcům a sběračům – nicméně v té době už bylo střední Německo ovládané hlavně migrujícími zemědělci z Anatolie. Co to má společného s osadou v Eilslebenu, která patřila ve stejné době právě těmto nově přišedším?

Ozbrojení zemědělci

Tato osada byla obydlená lidmi, kteří patřili ke kultuře s lineární keramikou. Byla opevněná valem, příkopem a plotem. To nebylo tak obvyklé, naznačuje to, že její obyvatelé se museli potýkat s nějakým ohrožením, které souviselo s polohou v pohraničí mezi „civilizovanými“ zemědělci a „divokými“ lovci.

A ještě jednu zajímavost výzkum odhalil: muselo tady docházet k intenzivním kontaktům s loveckými a sběračskými skupinami v okolní oblasti. Kamenné a parohové nástroje z osady vykazují podobnosti s loveckými výrobními technikami a tvary nástrojů. V nápadné jámě tak archeologové našli také opracované paroží srnce, které bylo upravené tak, že muselo tvořit součást masky nebo čelenky.

Nic takového vědci od zemědělců z této doby neznají, jde o úplně unikátní nález. Jenže o to častější jsou podobná paroží mezi lovci, právě výše popsaná čelenka šamanky je tomu velmi podobná. Vědci si tuto nápadnou podobnost vykládají jako důkaz kontaktu mezi nepřátelskými skupinami. K čemu ale takový kontakt mohl sloužit? I na to už mají vědci odpověď.

Kultura nemocných

První zemědělci se začali chovat jinak než všichni, kteří žili na Zemi před nimi. Usadili se, nemigrovali, žili ve větších skupinách a sídlech a jedli jiné potraviny. To jim sice přineslo dostatek zásob, ale současně to z nich udělalo kulturu nemocných. Z pojídání škrobnatých obilnin měli zubní kazy, dlouhodobější osídlení zase vedlo ke snadnějšímu šíření nakažlivých nemocí a zhoršení hygieny spojené s dlouhodobým obýváním jednoho místa jim přineslo parazity.

Existuje zkrátka celá řada scénářů, ve kterých sice bohatá, ale nemocná kultura potřebovala pomoc lidí, kteří měli zkušenost s léčením – znali místní byliny nebo mohli ovládat nějaké zdánlivé „léčitelské schopnosti“. Právě tyto osoby mohly tvořit spojnici mezi ustupující a nastupující civilizací.

Je tedy možné, že u čelenky z Eilslebenu se jednalo o něco, co zbylo po návštěvě původní šamanky, nebo že zde tato osoba nějakou dobu žila, případně že se pokoušeli novousedlíci nějak napodobovat rituály původních obyvatel? Na takové závěry je zatím příliš brzy, ale všechny tyto možnosti budou archeologové dál prověřovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...