Rusko snižuje výdaje na vědu o čtvrtinu. Putin na jaře sliboval opak

Rusko se mělo podle plánů vůdce Vladimira Putina stát vědeckou velmocí první kategorie. Ale plány na rozpočet na další dva roky říkají, že výdaje na výzkum se budou snižovat.

Podle plánu, který dokončilo ruské Federální shromáždění, klesnou výdaje na vědu a výzkum v příštích dvou letech o 25 procent, což podle odborného žurnálu Science představuje „poslední ránu pro ruskou vědeckou komunitu“.

Ta se totiž od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu potýká s celou řadou problémů. Mezi ty hlavní patří sankce, jež omezují účast (a financování) ruských vědců v mezinárodních projektech, ale také odchody kvalitních badatelů do zahraničí. Například špičkový moskevský historik Andrej Zubov v současné době přednáší a dělá výzkum v Brně.

Rána pro aplikovaný výzkum

Tento plán už analyzoval ruský Institut statistických studií a ekonomiky znalostí ruské Vysoké školy ekonomické. Podle něj dopadne šetření nejvíc na aplikovaný výzkum, tedy ten, který má přenášet výsledky základního výzkumu do praktického života.

Z letošních 458 miliard rublů (114 miliard korun) klesne na 362 miliard (90 miliard korun) v roce 2025 a na pouhých 260 miliard (65 miliard korun) v roce 2026. Výdaje na základní výzkum zůstanou v podstatě stejné, mírně klesnou z 261 miliard rublů (65 miliard korun) na 235 miliard (59 miliard korun) v roce 2025 a poté se zvýší na 276 miliard (69 miliard korun) v roce 2026.

Celkově plán počítá s tím, že podíl federálních výdajů určených na výzkum klesne z letošních 2,7 procenta na dvě procenta v roce 2026, což je vůbec nejnižší úroveň od roku 2004. K poklesu dochází v souvislosti s tím, že Rusko dramaticky zvyšuje svoje vojenské výdaje, které by měly letos tvořit čtyřicet procent federálních výdajů. Aby na to země měla, musela snížit rozpočty ve většině jiných oblastí.

Pro srovnání: Podle návrhu ministerstva financí by na výzkum, vývoj a inovace mělo jít v Česku, které má asi desetkrát méně obyvatel než Rusko, v příštím roce bez započítání peněz EU asi 43,3 miliardy korun, což je meziročně asi o tři miliardy více.

Dopady budou významné, bojí se vědci

Podle genetika Vladimira Volobueva, vedoucího ruského Národního centra pro genetický výzkum, je pravděpodobné, že tyto škrty mnoha ruským vědcům ztíží konkurenceschopnost na světovém trhu. Podle Science on i další výzkumníci doufají, že se jim podaří část ztracených finančních prostředků nahradit penězi z průmyslu a dalších soukromých zdrojů.

Tato naděje nemusí být nutně planá. Ruské společnosti totiž kvůli sankcím prakticky nemohou investovat své zisky do zahraničí. Přinejmenším určitou část svých prostředků by mohly poskytnout vědcům, zejména v aplikovaném výzkumu, který nějak souvisí s jejich předmětem podnikání. V naději, že tak dosáhnout inovací a zvýší svou konkurenceschopnost.

Silnější režimní kontrola

Podle Science se ale musí výzkumníci připravit i na další omezení své práce. Kromě samotných škrtů mohou očekávat i přísnější dohled nad svou prací. Režimní úředníci naznačili, že hodlají mnohem intenzivněji sledovat, jak se vynaložené státní prostředky vynakládají.

Začátkem tohoto roku například ministr financí Anton Siluanov prohlásil, že vláda chce od výzkumných laboratoří vidět „výsledky, nikoliv publikační zprávy“. „Někteří vědci se obávají, že dohled by se mohl promítnout do menší svobody provádět výzkum zaměřený na zvídavost,“ píše Science a cituje neurovědkyni Olgu Martynovou z Ruské akademie věd: „Vědci nemohou dosáhnout úspěchu bez svobodné kreativity, protože objevy přece není možné naplánovat.“

Nový rozpočtový plán jde proti slibům vůdce Vladimira Putina. Ten se totiž poté, co byl v březnu „znovuzvolen“, zavázal, že se jeho vlast stane světovou supervelmocí. Během šesti let se podle ně má Rusko zařadit mezi „první desítku světových lídrů podle objemu vědeckého výzkumu a vývoje“. Slíbil současně, že se v budoucnosti výdaje na výzkum zvýší na dvě procenta HDP ze současných čtyř desetin procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nejdřív nevěřili, že ji vyprostí. Experti popsali záchranu relikvie z betonu

Přes šestnáct hodin trvalo restaurátorům Blance Valchářové a Michalu Velíškovi lebku svaté Zdislavy vyprostit z betonu, do kterého ji zalil zloděj. Relikvii ukradl z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku v úterý 12. května večer a chtěl ji pohřbít do řeky. V tom mu zabránil rychlý zásah policie. Očištěnou a zrestaurovanou lebku v sobotu restaurátoři předali arcibiskupovi Stanislavu Přibylovi při hlavní mši na Zdislavské pouti v Jablonném.
před 16 hhodinami

Na Mostecku vědci vysazují trávu s výhřevností uhlí

Travinu, která je schopna rychle růst i na kontaminovaných a na živiny chudých půdách, vysazuje tým vědců v okolí bývalého lomu ČSA na Mostecku. Z ozdobnice obrovské lze získat biomasu, která má výhřevnost srovnatelnou s hnědým uhlím.
před 23 hhodinami

Raketa společnosti Blue Origin explodovala při testu na startovací rampě

Raketa New Glenn společnosti Blue Origin miliardáře Jeffa Bezose explodovala při testu na startovací rampě, informují tiskové agentury. Veškerý personál je v bezpečí, ujistil Bezos s tím, že je ještě příliš brzy na zjištění, co se pokazilo. K výbuchu došlo ještě na startovací rampě, což je podle experta pro firmu o to závažnější.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Hurikánová sezona bude letos zřejmě slabší, stoupá hrozba tajfunů

S červnem začíná hurikánová sezona v Atlantiku. Oblast tropického oceánu, která je klíčová pro vývoj hurikánů, je teď sice nadprůměrně teplá, přesto meteorologové z amerického NOAA (Národního úřadu pro oceány a atmosféru) letos očekávají spíše klidnější průběh. Silné by naopak mohly být tajfuny v Pacifiku.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Evropa se otepluje dvakrát rychleji než průměr světa. Současná vedra jsou dokladem

V Evropě tento týden padly teplotní rekordy mimo jiné ve Velké Británii, Irsku a Francii. Za horkem, které se obvykle vyskytuje až na vrcholu léta, stojí takzvaná „teplotní kopule“ teplého vzduchu ze severní Afriky, která se ocitla uvězněná pod tlakovou výší nad západní Evropou. A vliv má i fakt, že Evropa se otepluje výrazně rychleji než zbytek planety – každá další vlna veder je tak vzhledem k tomuto vyššímu základu intenzivnější.
29. 5. 2026

Komáři se umí naučit, že repelent znamená večeři, naznačuje studie

Skupina francouzských vědců popsala v odborném časopise Journal of Experimental Biology, že komáři přenášející žlutou zimnici se mohou naučit spojovat vůni nejpoužívanějšího repelentu s potravou. To znamená, že by mohli být ochotnější sát krev lidí, kteří repelent používají.
28. 5. 2026

V Brně ukazují pravěké rytiny a nové nálezy

Moravské zemské muzeum vystavilo v Pavilonu Anthropos nejvýznamnější nálezy svých archeologů z posledních deseti let. Dominuje rytina mamuta a koně na říčním valounu stará až patnáct tisíc let.
28. 5. 2026
Načítání...