Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
Po menopauze jsou vaječníky zbytečné, mohlo by se zdát. Po menopauze se výrazně zmenší, přestanou uvolňovat vajíčka a ztratí většinu svého prokrvení, ale přesto se úplně „nevypnou“. I po poslední menstruaci pokračují v produkci hormonů, zejména androgenů, jako je testosteron, a to až po dobu deseti let, někdy i déle.
Až donedávna byli lékaři přesvědčení, že vaječníky starších žen nemají žádné funkce, nové výzkumy toto přesvědčení ale staví na hlavu. Tento orgán se považoval u postklimakterických žen za podobně bezúčelný jako slepé střevo. Jenže shodou okolností ve stejné době, kdy se začalo ukazovat, že slepé střevo hraje významnou roli v kontrole střevní mikroflóry, se začaly objevovat první náznaky, že i vaječníky tělo dál využívá.
Teď přišla se spoustou nových důkazů studie Francescy Duncanové, která na Severozápadní univerzitě v USA zkoumá vliv stárnutí na vaječníky na myších a lidech. Její nový výzkum probíhal právě na hlodavcích, ale jejich biologická blízkost s lidmi naznačuje na širší důsledky. Podle něj totiž vaječníky savců po konci reprodukčního období přebírají novou funkci.
Tohle není zbytečný orgán
Vědci popsali, že u starých myší začínají „vysloužilé vaječníky“ zachytávat imunitní buňky a jejich signály pak vylučují do těla. Zatím není jasné, co to znamená, ani jaké jsou důsledky těchto změn, které věda doposud neznala. Ale pokud by něco takového fungovalo také u lidí (což je vzhledem k podobné biologii docela pravděpodobné), tak by to mohlo mít pozitivní dopady na zdraví.
„Tento výzkum mění pohled vědců na ‚postreprodukční vaječník‘ ze ‚zbytečné, prázdné skořápky‘ na něco s potenciálně novou funkcí,“ uvedla pro odborný časopis Science gerontoložka Bérénice Benayounová, která se zabývá stárnutím vaječníků na University of Southern California a na této studii se nepodílela.
Duncanová zkoumá buňky, které se označují jako senescentní, přezdívá se jim také „zombie buňky“.
Zjednodušeně jsou to buňky, které se přestávají dělit, ale nadále v těle přežívají (jako zombie) a umí tímto stavem nakazit i další buňky. Předpokládá se, že tyto buňky způsobují příznaky stárnutí, protože se v průběhu času hromadí v různých tkáních. Duncanová se věnovala těmto buňkám ve vaječnících, z etických důvodů je nemohla zkoumat u mladých žen: odebírat jim vaječníky by je připravilo o plodnost. A tak se zaměřila výhradně na ženy po menopauze.
Zpočátku se bála, že výzkum k ničemu nebude, ale ve skutečnosti zjistila, že u žen ve věku mezi 50 a 75 lety buňky vaječníků produkují odlišné proteiny. To naznačovalo, že vaječníky nejsou mrtvé, ale dál fungují – jen jinak a zřejmě mají také odlišnou funkci. „Pro mě to bylo opravdu překvapivé, protože pokud by tento orgán neplnil žádnou funkci, dalo by se předpokládat, že s věkem nedojde k žádným změnám. Vše by vypadalo stejně,“ říká Duncanová. „To nám ukázalo, že se v tomto orgánu děje ještě něco jiného.“
Záhada vaječníků
U lidí už by dál výzkum probíhat z etických důvodů nemohl, proto museli vědci přejít na zvířata, konkrétně na laboratorní myši. U nich totiž také dochází na konci života k omezení funkce vaječníků, byť některé projevy jsou jiné než u lidí, například nedochází k poklesu estrogenu. Jenže se tam našlo nečekaně moc různých druhů imunitních buněk.
Není zatím jasné, jestli vaječníky opravdu hrají nějakou roli v imunitním systému, anebo se tam tyto buňky shromažďují víceméně náhodně. Nová studie na myších je podle vědců zajímavá, protože poskytuje potenciální představu o tom, co by vaječníky po skončení reprodukčního období mohly dělat. Potenciální hypotézou je, že vaječníky by se mohly stát místem, kam imunitní buňky přicházejí a kde se nějakým způsobem mění, což by potenciálně mohlo mít systémové účinky.
Tento objev by mohl pomoci vysvětlit, proč se ženy dožívají vyššího věku než muži, ale současně jsou s přibývajícím věkem obvykle méně zdravé než muži, i když se dožívají vyššího věku. Vaječníky by po skončení reprodukčního období mohly vylučovat molekuly, které u žen v menopauze zvyšují náchylnost k chronickým zánětům, ale současně by imunitu mohly i zlepšovat.
Podle Duncanové je důležité v tomto výzkumu pokračovat, už jen proto, jak zásadní mezery jsou v poznání ženského zdraví.
