Virus ptačí chřipky H5N1 je dle studie asi lépe přizpůsobený člověku než jiné kmeny

Už několik desítek stád dobytka v USA prodělalo nákazu ptačí chřipkou způsobenou virem H5N1. Virus se již přenesl i na několik lidí, takže lékaři a mikrobiologové řeší, jak moc nakažlivý tento patogen je.

V pondělí 8. července vyšla v odborném časopisu Nature odborná studie, která ukazuje, že virus H5N1, který v současné době způsobuje epidemii ptačí chřipky u amerického dobytku, je zřejmě lépe adaptovaný k nákaze člověka než jiné kmeny tohoto viru.

Viry se na buňky dokáží přichytit pomocí receptorů na svém povrchu – ty fungují jako klíče, které musí zapadnout do vhodného zámku, jenž se nachází na buňce. Viry ptačí chřipky se naučily, aby jejich receptory perfektně zapadly do „zámků“, jež se nachází v ptačích tkáních, ale o to hůř se hodí k receptorům v dýchacích tkáních savců a člověka. A samozřejmě naopak: viry chřipky napadající člověka nejsou dost dobře přizpůsobené tomu, aby zaklaply do receptorů u ptáků.

Jenže druh viru ptačí chřipky, který se šíří mezi americkým dobytkem, se může vázat na oba druhy receptoru – lidský i ptačí.

Tento výsledek je podle autorů znepokojivý, protože by mohl naznačovat, že by se tento patogen mohl přenést z ptáků na lidskou populaci snadněji, než se předpokládalo. Autoři ale současně upozorňují, že to zatím není jasné: vazba na receptory lidského typu totiž není jediná podmínka, kterou musí viry splňovat, aby se mohly snadno množit v lidském těle a aby lehce přeskočil z jednoho člověka na druhého.

Přenos z matky na potomka

„Celkově nejsou výsledky této studie neočekávané, ale tato zpráva poskytuje další vědecký pohled na vyvíjející se situaci, zdůrazňuje potřebu důsledného monitorování a dohledu u postižených nebo exponovaných populací – a to jak u zvířat, tak u lidí, aby bylo možné sledovat budoucí riziko,“ uvedl hlavní autor studie a virolog Ian Brown.

Tato studie je první, která tento zvýšený potenciál ukázala, několik předchozích výzkumů takovou adaptaci nepopsalo, proto je zatím její výsledek poměrně kontroverzní. Rozdíly mohou být způsobené odlišnou metodologií výzkumů, nicméně ta v nové studii je stará více než dvacet let a ověřená u jiných virů.

Výzkum také zatím nevysvětlil, co konkrétně má umožňovat viru H5N1 snadnější vazbu s lidskými buňkami. Popsal zatím, že má patogen blízko ke tkáni, která je zodpovědná za tvorbu mléka, a může se tedy účinně přenášet kontaminovaným mlékem. Na to také již dříve poukázaly jiné výzkumy, ten nový ale přináší další silné argumenty. Rovněž poprvé prokázal u nakažené myší samice, že se může virus přenést mateřským mlékem na mládě.

Mírně uklidňující je situace ohledně možnosti infikace respirační cestou – když vědci zkoumali, jak snadno se virus H5N1 přenáší vzduchem, zjistili, že jeho schopnosti jsou v tomto ohledu víc než omezené. Nakazila se totiž vždy jen zvířata, která spolu sdílela jednu klec, ale nikdy ne ta, která obývala klec sousední.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rojí se v sadech i na vinicích. Itálie se potýká s broukem z Dálného východu

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu. Brouk se šíří i do dalších evropských zemí.
před 17 hhodinami

Vědci objevili v Amazonii pozůstatky neznámé starověké civilizace

Amazonie se pokládala za prales, který představuje nehostinné prostředí, kde až do příchodu Evropanů neexistovala civilizace. Teď ale finští archeologové prozkoumali asi 4500 kilometrů čtverečních pralesa v západní Brazílii pomocí laserového mapování – a objevili tam obrovské množství míst, která byla v minulosti nečekaně hustě obydlená.
před 23 hhodinami

„První Evropané“ byli kanibalové, ale nejedli jen děti, naznačuje výzkum

Nové archeologické objevy ve Španělsku prokázaly, že první zástupci rodu Homo, kteří osídlili Evropu, sice byli kanibalové, ale ne kanibalové, kteří by konzumovali jenom dětské maso.
1. 8. 2026

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
31. 7. 2026Aktualizováno31. 7. 2026

Maďarsko se chystá na úplné odstavení své jediné jaderné elektrárny

Maďarská jaderná elektrárna Paks zatím kvůli nízkému průtoku Dunaje pokračuje v produkci energie zhruba v polovičním objemu, než je běžné. Podle agentury MTI to v pátek uvedl premiér Péter Magyar, který ve čtvrtek avizoval brzkou úplnou odstávku elektrárny. Problémy s výrobou energie kvůli suchu hlásí i Rumunsko. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder.
31. 7. 2026

AI od Anthropicu se při testech nabourala do systémů tří firem

Několik týdnů po hackerském útoku modelu umělé inteligence (AI) společnosti OpenAI, vývojáře ChatGPT, její konkurent Anthropic přiznal, že se mu stalo něco podobného. Při testování umělá inteligence Anthropicu neplánovaně vnikla do počítačových systémů tří firem, uvedla na svém blogu společnost. Skutečnost, že se model AI při testu z vlastní iniciativy stal hackerem byla považována za bezprecedentní incident a varovný signál pro technologický průmysl, nyní je však jasné, že to nebyl ojedinělý případ, upozornila agentura DPA.
31. 7. 2026

Srpen bude teplý, naznačují předpovědi. Jeho začátek přinese tropické noci

Zbytek prázdnin bude dle dostupných předpovědí pokračovat v dosavadních trendech, tedy horku ve dne i v noci. První čtvrtina měsíce přinese pokračování vlny veder s teplotami nad 30 stupňů.
31. 7. 2026

Dopady silného jevu El Niño by se mohly projevit i v Estonsku

V Tichomoří sílí jev El Niño, který by mohl dosáhnout rekordních hodnot. Vědci varují, že jeho dopady, včetně prudkého růstu globálních teplot, by mohly zasáhnout oblasti daleko za tropickým pásmem.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.