Dopady inflace se v domácnostech liší. Záleží na tom, co kupují

Nahrávám video

Zdražování je stále citelnější. Podle Českého statistického úřadu už inflace přesáhla 14 procent. Zdražování ale nedopadá na každého stejně. Skutečná míra se pohybuje mezi deseti až třiceti procenty. O důvodech se ekonomové přou, podle jedněch jsou za tím kroky centrální banky, podle jiných štědrá podpora vlády v době platnosti proticovidových opatření. Vliv má také válka na Ukrajině. Podle odhadů by měla inflace přestat růst v polovině roku.

Dopad zdražování teď závisí hlavně na životním stylu. Potvrdila to i analýza společnosti Cyrrus, která například srovnala výdaje dvou seniorek. První bydlí v nájmu, topí briketami a ohřívá vodu elektřinou. Moc nevaří a platí hlavně za léky, zájezd v zahraničí a jazykové kurzy. Letos ji to dohromady stojí měsíčně o 8,5 procenta víc než loni.

„V současné době nad reportovanými 14 procenty můžete být docela dobře nad o deset procentních bodů nebo o šest pod. To už je velký rozdíl,“ popsal hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

To je vidět na druhém příkladu – seniorka bydlí ve vlastním, ale platí za údržbu domu. Používá plyn a často peče. Cestuje vlakem a autobusem po Česku a občas přespí v hotelu. Výdaje má i za zubaře, posezení v kavárně a dárky pro vnoučata. Její inflace je skoro 27 procent, což je oproti prvnímu příkladu citelný rozdíl.

„Je to zejména tím, že různé skupiny obyvatel mají jiný spotřební košík. To, co je ve spotřebním koši, ze kterého se počítá cenový index, je prostě jiné než spotřeba třeba u nízkopříjmových skupin, které vydávají peníze jenom na zajištění základních životních potřeb,“ popsala ekonomka a dlouholetá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová.

V následujících měsících přitom budou muset Češi sáhnout do peněženek ještě hlouběji. Podle centrální banky by se mohl růst inflace zastavit nejdřív ve druhé půlce roku.

Česká národní banka chce omezit utrácení domácností

Základní úroková sazba, kterou stanovuje Česká národní banka (ČNB), se teď pohybuje pod hranicí šesti procent. Podle členů bankovní asociace by se ale už v červnu mohla dostat nad ni. Podle ekonomické teorie totiž platí, že ve chvíli, kdy všechno zdražuje, je třeba přesvědčit domácnosti, aby tolik neutrácely. Když budou lidé šetřit, nebudou kupovat tolik zboží, a tím pádem nebude zboží tak drahé.

Pokud v dobách prudkého zdražování dostávají lidé více peněz od státu, zaměstnavatelů nebo z levných půjček, nemají prodejci a výrobci důvod zlevňovat. Poptávka po zboží je vysoká a inflační spirála se tak roztáčí.

Vyšší úrokové sazby mají zamezit právě tomu, aby si domácnosti půjčovaly. Omezí totiž chuť lidí utrácet za něco, co nutně nepotřebují, a to začne zdražování brzdit. Vidět je to aktuálně na nemovitostech – jejich ceny stoupaly i kvůli extrémně levným hypotékám. To už ale několik měsíců neplatí.

Je ale nutné doplnit, že v současné situaci výrobci nezdražují bez důvodu. Například pekárny teď zaplatí víc za energie, mouku, benzin i mzdy zaměstnancům. Nezbývá tak než zdražit. Jenže pokud zákazníci neubývají, mohou zdražit dřív a často víc, než je nezbytně nutné.

Zdražování by mělo dosáhnout vrcholu v polovině roku

Nejvíce se teď domácností dotýká právě zdražování potravin. „Příčinou nárůstu cen nejenom potravin, ale i energií a pohonných hmot a tak dále je válka na Ukrajině. Jakmile skončí válka, čekám, že dojde k uklidnění tohoto cenového výkyvu a ceny přestanou růst,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Nezávisle na tom očekávají ekonomové i centrální bankéři vrchol růstu cen v polovině roku. „Pokud nenastanou další nárůsty cen klíčových komodit, tak to vypadá, že přes úroveň 15 procent lehce můžeme přelézt někdy v květnu, červnu. Ale pak nastane pokles směrem dolů stále ve dvouciferných číslech,“ řekl člen bankovní rady ČNB Tomáš Holub.

Příští rok by pak podle prognózy ministerstva financí mohla průměrná inflace zpomalit na zhruba pět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od srpna se začíná vyplácet superdávka

V pátek skončilo přechodné období, během kterého lidé pobírali původní dávky státní sociální pomoci. Od soboty, tedy od srpna, se začíná vyplácet takzvaná superdávka. Ta začala platit už v říjnu loňského roku a má nahradit čtyři dosavadní dávky, tedy příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě.
před 39 mminutami

Do Česka dorazily bouřky a silný vítr. Komplikovaly dopravu

V Čechách a v Jeseníkách se v pátek večer vyskytují izolované bouřky. Srážek z nich mnoho není, výrazně suchý vzduch ve spodních hladinách ale způsobuje, že se u některých, i u těch méně výrazných, vyskytují nárazy větru schopné vyvracet i stromy, uvedli v pátek večer meteorologové a zmínili například slábnoucí bouřku na Svitavsku. V Hradci Králové v pátek večer úder blesku asi na půl hodiny přerušil provoz vlaků. Bouřky a silný vítr večer komplikovaly dopravu i na dalších tratích v Česku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Policie zadržela zaměstnance ČNB, který údajně z banky ukradl desítky milionů

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Babiš žádá uzavření Schengenu pro Španělsko. Nevylučoval bych ho, řekl Macinka

Schengenský prostor je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) pro Španělsko třeba okamžitě uzavřít. Situaci po proniknutí desítek tisíc migrantů do španělského města Ceuty na severu Afriky považuje za skandál způsobený španělskou vládou. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedl, že má situaci za velmi složitou pro celý schengenský prostor. Španělsko by z něj nevylučoval. Země je součástí Schengenu, ale pro Ceutu platí zvláštní výjimky a specifický hraniční režim.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Macinka chce prozkoumat financování Českých center

Ministerstvo zahraničí neplánuje rušit žádné z Českých center, naopak vidí potenciál k jejich rozšíření. Oznámil to šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) s tím, že chce ale proměnit jejich efektivitu. Novým generálním ředitelem Českých center se od srpna stane končící velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl. Deník N po tiskové konferenci k tématu oznámil, že ministerstvo na ni odmítlo akreditovat jeho novinářku Zdislavu Pokornou.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek padly na dvou třetinách stanic

Současná vlna veder přinesla do Česka i v pátek vysoké a mnohde rekordní teploty. Už kolem poledne přepsalo teplotní rekord pět stanic. Celkově během dne padl rekord pro poslední červencový den na 108 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Pětina stanic pak má nové maximum pro celý červenec, a na pěti procentech padl dokonce absolutní rekord pro celý rok. Nejvíce naměřili v Plzni-Bolevci, kde bylo 39,4 stupně Celsia.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo zahraničí znovu nevpustilo novinářku Deníku N na brífink

Ministerstvo zahraničí v pátek nevpustilo novinářku Deníku N Zdislavu Pokornou na tiskovou konferenci k budoucnosti Českých center v Černínském paláci. Deník N postup ministerstva považuje za bezprecedentní, novinářka podle něj řádně a včas požádala o akreditaci a úřad nezdůvodnil, proč ji nedostala. Rozhodnutí úřadu kritizovaly Syndikát novinářů i česká pobočka Mezinárodního tiskového institutu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Středoškoláci po absolvování dobrovolného vojenského cvičení složili přísahu

Stovky zletilých středoškoláků v pátek složily slavnostní přísahu absolventů dobrovolného vojenského cvičení. Po úspěšném dokončení intenzivního čtyřtýdenního výcviku se z nich stávají vojáci v záloze. Přísahu složili na deseti místech v Česku včetně nádvoří Pražského hradu či letecké základny v Náměšti nad Oslavou.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.