Lídři z Ústeckého kraje se přeli kvůli covidu. Neshodli se, jak má vypadat očkovací kampaň

Podle premiéra a lídra hnutí ANO Andreje Babiše je teď nejdůležitější přesvědčit lidi, aby se nechali očkovat. Vláda představila v médiích masivní kampaň na podporu vakcinace. „Zapojujeme celebrity, přesvědčujeme lidi, aby se nechali očkovat, cílíme na mladé osoby,“ uvedl Babiš. K větší proočkovanosti mají přispět mobilní týmy nebo očkování bez registrace. „Čekáme na vakcínu pro menší děti a sledujeme, co ve světe, řešíme protilátky,“ dodal Babiš.

Lídr koalice PirátiSTAN Ivan Bartoš není klidný ohledně míry proočkovanosti. „Cíl měl být – a deklaroval ho sám premiér – že v srpnu budeme mít sedmdesát procent naočkovaných.“ Epidemii koronaviru by PirátiSTAN řídili podle dat a na základě doporučení odborníků. Důležité je podle Bartoše trasování, dostupnost vakcín a také vyřešit uznávání protilátek. „Představit plán, dát lidem jistotu, co se stane, to je naprosto zásadní,“ dodal. Kromě praktiků se má podle Bartoše očkovat také v lékárnách.

Jaroslav Pelc, který je v čele krajské kandidátky hnutí PŘÍSAHA, souhlasí s tím, že Česko potřebuje mít dostatek proočkovaných lidí. „Já bych si teď představoval, že tady pojede obrovská kampaň, abychom lidem vysvětlili výhody vakcíny, že když se nechají očkovat, že neskončí na JIPce, že neumřou,“ přiblížil. Nechápe, proč když má hnutí ANO jednu z nejlepších volebních kampaní, proč není taková kampaň zdravotní. Za důležité také považuje mobilní týmy. Mrzí ho, že Česko není na úrovni proočkovanosti jako Portugalsko, Dánsko nebo Švédsko. 

Masivní kampaň je zásadní i pro ČSSD. Krajský lídr Zdeněk Matouš by kromě informovanosti nabídl lidem za očkování benefity. „Jsou pro zaměstnance, motivovat je, protože pokud se nedostaneme nad sedmdesát procent proočkovanosti a více, tak se budeme pořád točit v tom kruhu a budeme se neustále zabývat covidem,“ řekl. Dále dodal, že koronavirus je největší hrozbou po roce 1945. Ohradil se proti tomu, že současná vláda, ve které je i ČSSD, neudělala během epidemie nic.

Krajská jednička koalice SPOLU Karel Krejza popsal současnou situaci v Česku jako krizi důvěry. Vzpomenul počet mrtvých, dlouhé uzavření škol a ekonomiky. Má pocit, že právě švédská cesta je ta správná, tedy pouze dávat doporučení a věřit lidem. „Já bych to už teď také nechal na lidech, mají možnost se očkovat, kdo se toho nebojí a prodělal tu nemoc, tak má protilátky, a jestli někdo chce riskovat, tak je to jeho svobodné rozhodnutí,“ dodal. Sám ale doporučil se nechat naočkovat.

KSČM v době pandemie podpořila nouzový stav a dala možnost vládě, aby předložila některá opatření. Krajský lídr Jaroslav Komínek považuje za absolutní selhání neustálé střídání ministrů zdravotnictví. „To, co nepomáhá, je přesně to, co diváci sledují,“ řekl v rámci debaty, „to hádání politiků, tady jednoznačně selhali. Jestliže má člověk věřit tomu, jak se má chovat v době koronaviru, jestli má být očkován, nebo nemá, tak si myslím, že by bylo dobré, aby Poslanecká sněmovna našla společnou řeč,“ řekl. Podle něj by si líp s epidemií neporadila ani pravice, ani levice. 

SPD dlouhodobě voličům říká, že je proti plošným zákazům. Jaroslavu Foldynovi, který vede krajskou kandidátku, vadí také politická hysterie kolem covidu. „Nepřináší to žádnou důvěryhodnost. My jako SPD odmítáme vynucené záležitosti,“ dodal. Masivní kampaň na podporu vakcinace by podle něj měla probíhat jinak. „Reklama na očkování vypadá jako reklama na prodej bot, tomu přece nikdo nemůže věřit. Domnívám se, že je nedokonalá, měli by ji vést odborníci. Mně nezajímá, co si myslí kdejaký herec nebo spisovatelka,“ uzavřel Foldyna.

Výběr uskupení zastoupených v debatě vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.

Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou. V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.

Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.