NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany v pondělí uvedl, že zatím není možné dělat závěry o výši obranných výdajů na letošní rok, jelikož ve svém hodnocení NATO pracuje s daty z fiskálních období daného roku. Aliance totiž podle něho měří procentuální plnění výdajů na obranu vůči statistikám Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ne z toho, co si Česko vykáže ve vztahu k státnímu závěrečnému účtu. Nad dvě procenta HDP se Česko nicméně dostane pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.

„Pokud jde o rok 2026, je to vše indikativní, protože multilaterální jednání, které hodnotilo stav výdajů na obranu České republiky, hodnotilo období 2022 až 2025. To byl minulý cyklus obranného plánování, který stál na cílech výstavby vojenských schopností z roku 2021. Následný cyklus 2026 až 2029, jehož jádrem jsou vojenské schopnosti, ke kterým se spojenci zavázali na summitu v Haagu, zatím hodnocen nebyl. NATO pouze na základě metodik indikovalo členským státům, jak se zatím vyvíjí trajektorie jejich plánování v dosahu těchto cílů,“ doplnil v rozhovoru pro ČT Zůna.

Ministr rovněž připomněl, že členské státy NATO se vloni v červnu na summitu v Haagu shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta a 1,5 procenta mají vydávat na ostatní související výdaje. Podle Zůny nyní Aliance uznatelnost a neuznatelnost posuzovala vůbec poprvé, protože v minulosti se výdaje do těchto dvou kategorií nerozřazovaly. Zmíněné prostředky na dopravu tak NATO podle ministra vůbec neposuzovalo, protože došlo k oddělení kategorií „tvrdých“ výdajů na obranu a souvisejících výdajů.

Podle Zůny nicméně nebylo chybou výdaje na dopravu zahrnout. „Vyplynulo to ze závěrů haagského summitu v loňském roce. A od té doby Aliance zpřesňovala, jakým způsobem se věc bude řešit a jakým způsobem se to bude započítávat do plnění cílů cyklu obranného plánování Aliance,“ poznamenal Zůna.

Na otázku, zda bude žádat vládu o další finance tak, aby Česko splňovalo závazek NATO dvou procent na obranu, řekl Zůna v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem: „Nepočítali jsme s krizí na Blízkém východě, která má ekonomické implikace pro Českou republiku i pro Evropskou unii. V případě, že ta krize skončí a budeme mít jasno, jaké důsledky měl konflikt v Íránu na českou ekonomiku a státní rozpočet, můžeme otevřít tuto diskuzi. (...) Navrhnu panu premiérovi, abychom tuto otázku otevřeli.“ Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ovšem zatím s dalšími miliardami pro resort nepočítá.

Babiš chce s představiteli NATO jednat i o zahrnutí více než padesátimiliardové půjčky z unijního programu SAFE, což zatím možné není.

Podle Babiše a Zůny závazek nesplnila ani minulá vláda, Černochová nesouhlasí

Babiš už v neděli sdělil, že dvouprocentní závazek nesplnila ani vláda Petra Fialy (ODS), protože za minulý rok NATO Česku uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Proti tomu se ještě tentýž den ohradil Fiala s tím, že podle výroční zprávy generálního tajemníka NATO Marka Rutteho za rok 2025 je zřejmé, že Česko závazky splnilo, protože podle zprávy výdaje na obranu v roce 2025 činily 2,01 procenta HDP. V podobném duchu se vyjádřila i exministryně obrany Jana Černochová (ODS), která v pondělí dodala, že si na ministerstvu obrany požádala o dokumenty, ze kterých tvrzení současné vlády vychází.

V souvislosti s výhradami opozice Zůna pro ČT přiblížil, odkud Babiš citoval v neděli zveřejněná čísla. „Česká republika předkládá národní zprávu. To je velmi obsáhlý dokument. Ten má okolo šesti set stran. Z toho mezinárodní štáb a plánovači v Alianci dělají hodnocení a zpracovávají podkladový dokument, zprávu, kterou předkládají na multilaterální jednání. Jsou tam zástupci všech členských států Aliance, každý tento dokument dostane a hodnotí se daný stát,“ vysvětlil Zůna, který dodal, že se multilaterální jednání konalo minulý týden v Bruselu, zatímco Rutteho zpráva byla před tímto jednáním vydána s velkým předstihem.

V úterý ovšem Černochová znovu zopakovala, že nesouhlasí s tvrzením, že by minulá vláda neplnila závazek vůči NATO. Premiér podle ní prý nevzal v úvahu, že vloni se výdaje počítaly podle nové metodiky. Připomněla, že od summitu v Haagu platí nová pravidla, podle nichž se výdaje rozdělují na „tvrdé“ výdaje na obranu a na související. „To hodnocení, které zmiňoval v neděli Andrej Babiš, je podle nové metodiky NATO platné až od summitu roku 2025, takže za roky 2024 a 2025 podle starých pravidel Česká republika všechno splnila. Platí to, co je ve výročních zprávách i to, co říkal Mark Rutte veřejně,“ tvrdí exministryně.

Podle ní je to stejné, jako kdyby si člověk v roce 1990 koupil auto a očekával, že v roce 2020 se bude posuzovat podle stejných pravidel. „Tak to prostě není a Andrej Babiš to opět zmotal. Pan ministr Zůna se snažil uvést to na nějakou pravou míru, ale moc se mu to také nepovedlo. Realita je taková, že teď bude rozhodující to, co platí od summitu, který byl v Haagu v roce 2025,“ dodala s tím, že podle toho se budou hodnotit všechny další roky. „Nikdy nemůžou žádná pravidla platit zpětně,“ zdůraznila s tím, že nová metodika by pro loňský rok mohla teoreticky platit od pololetí. „Ale považovala bych spíše za reálné, že rok 2025 se bude brát ještě podle staré metodiky,“ uvedla.

Že Česko neplní výdaje na obranu, k nimž se v Severoatlantické alianci zavázalo, ani vojenské kapacity, které slíbilo pro společnou obranu zajistit, řekl v pondělí na konferenci televize CNN Prima News Money Money Money prezident Petr Pavel, který poznamenal, že pokud by tak činili všichni členové NATO, bude kolektivní obrana nefunkční.

„Já vnímám, že najít za současné situace dvacet miliard v rozpočtu, který je tak napjatý, je mimořádně těžký úkol. Zároveň si ale musíme uvědomit, že nejsme v jednoduché situaci a že zajišťovat bezpečnost není volbou z nějaké pohodlnosti, ale je to v podstatě nutností,“ dodal Pavel v úterý s tím, že to, co „nevynaložíme dnes, by se nám zítra mohlo velice vymstít“. „A když se podíváme na všechny naše spojence, všichni zvyšují výdaje. A to i ti, kteří jsou na tom ekonomicky hůře než my,“ doplnil prezident, který ve středu přijme ministra obrany na Pražském hradě.

Pokud nebudeme plnit výdaje, nebude růst připravenost armády, míní Flek

Už v pondělí se Zůna nechal slyšet, že rozhodující jsou vojenské schopnosti, ne výše obranných výdajů. V tom má ministr do jisté míry podle předsedy sněmovního výboru pro obranu Josefa Fleka (STAN) pravdu. „Ale ono je to provázáno i s výdaji na obranu, protože pokud nebudeme plnit výdaje na obranu, nebude nám růst připravenost naší armády,“ míní.

Fakt, že Česko za letošní rok závazek zřejmě nesplní, považuje Flek za reálný problém. Připustil ovšem, že již během funkčního období minulé vlády, jejíž byl STAN součástí, existovaly indicie, že ke splnění závazků nedošlo ani v letech 2024 a 2025, jak vyplývá z čísel, která v neděli zveřejnil Babiš. „Já jsem indicie slyšel ze strany armády, že toto není dobrá cesta. Že se snažíme do výdajů na obranu dávat věci, které patří spíše do soft (měkkých, souvisejících) výdajů, které už dnes můžeme zařadit do jednoho a půl procenta, které máme (vydávat na související výdaje) do roku 2035,“ podotkl Flek.

Na otázku moderátorky, proč bývalá vláda výdaje nenavýšila, odpověděl, že na to se musí zeptat exministryně Černochové. Ta se k období, kdy stála v čele resortu, později vyjádřila. „Snažili jsme se modernizovat armádu, snažili jsme se dohnat deficit. Když si vezmete absolutní čísla, tak ta za nás rostla. To, že se dařilo ekonomice, je přece pozitivní zpráva. Bohužel negativní pro vývoj HDP ve vazbě k obraně, protože čím více se dařilo ekonomice, tím vyšší položky jsme museli na obranu vynakládat, protože ta dvě procenta v absolutním čísle byla vyšší,“ sdělila Černochová.

Nynější kabinet Flek zkritizoval za to, že ve svém návrhu státního rozpočtu škrtl část výdajů na obranu, s nimiž počítal návrh minulé vlády. „My si musíme prvně stanovit priority, a to jsou tvrdé výdaje na obranu, aby byly efektivně utraceny, abychom měli zabezpečeny výdaje pro armádu a aby věděla, s čím má počítat, aby s každým nástupem nové vlády nemusela přepracovávat koncepci,“ zdůraznil Flek, který prý věří, že Zůna bude tlačit na premiéra Babiše i ministryni financí Schillerovou, aby došlo k navýšení výdajů na obranu.

„Já stále věřím, že ministryně Schillerová v nějaký moment, možná po setkání členů NATO v Ankaře, změní strategii a potřebné peníze na rozpočet ministerstva obrany půjdou, zejména na Armádu České republiky,“ sdělil člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti), podle něhož by Piráti návrh na navýšení rozpočtu na armádu skrze sněmovnu podpořili.

Pohledy komentátorů a odborníků

K problematice výdajů na obranu se vyjadřují i komentátoři a odborníci. „To, že Česko nesplní starý dvouprocentní závazek letošním rozpočtem, bylo zřejmé hned při jeho schvalování,“ míní šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata, podle kterého to bylo zřejmé již z návrhu, který předložila vláda Petra Fialy. „Tam také bylo dvacet miliard mimo rozpočet ministerstva obrany na infrastrukturní výdaje a už tehdy řekla Národní rozpočtová rada, že to NATO určitě neuzná,“ dodal.

Analytik Národní rozpočtové rady Daniel Bárta sdělil, že tezi o tom, že ne všechny výdaje, které bude vláda reportovat do NATO jako obranné, Aliance uzná, zveřejnila rozpočtová rada už na podzim 2025. „My jsme vycházeli z toho, že se vědělo, že metodika NATO bude přísnější v tom slova smyslu, že cílem Aliance je, aby země vydávaly dvě procenta HDP na obranu, a tou obranou je skutečně myšlena obrana. To znamená, že my jsme se domnívali, že metodika bude postavena na tom, že Severoatlantická aliance nebude chtít, aby země dotahovaly dvě procenta nějakými dopravními stavbami nebo jinými výdaji,“ podotkl s tím, že se nakonec ukázalo, že rozpočtová rada měla pravdu a že NATO bude postupovat přísněji.

„Není to úplná změna metodiky uznávání, ale je to vývoj přístupu,“ míní odborný asistent z katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze Zbyněk Dubský, podle něhož byly výdaje na obranu v minulosti pojímány čistě jako ty, které jsou spojeny s vojenskou stránkou. Po summitu v Haagu je ale podle něj jasné, že v rámci výdajů souvisejících s širší bezpečností, se jedná už i o takové, které nejsou přímo vedeny přes ministerstvo obrany. „Teď jsme v zóně hledání cest uznatelnosti a neuznatelnosti,“ dodal Dubský, podle něhož nejde jen o problém Česka, ale i ostatních států NATO.

Bývalý náčelník generálního štábu Armády České republiky Jiří Šedivý poznamenal, že v současné době je mnohem přísnější pohled na investice, které jsou vynakládány přímo na obranu, a na ty, které jsou na zdokonalování obranyschopnosti státu. „A z toho potom vyplývá analýza, která vychází z toho, že některé investice skutečně nepřispívají ke zvyšování obranyschopnosti a potom nejsou uznány,“ podotkl Šedivý.

Politolog Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy se domnívá, že předchozí i současná vláda nedovedou vytěžit potenciál z hlediska zapojení domácího průmyslu. „Většina zemí se snaží o to, že když nakupuje sofistikovaný zbrojní systém, aby zakázka měla podobu maximálního zapojení domácího průmyslu, což přináší pracovní místa a placení daní do státního rozpočtu,“ sdělil.